Evropští lídři přijeli vyjádřit podporu do Kyjeva v den čtvrtého výročí války

Evropští představitelé v čele s předsedkyní Evropské unie Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou přijeli ráno do Kyjeva, kde si připomenou čtvrté výročí války na Ukrajině. Vzpomínkových akcí s nejvyššími ukrajinskými představiteli se zúčastní představitelé severských a pobaltských zemí.

Důvodem návštěvy von der Leyenové je ujištění Ukrajiny, že Evropa stojí neochvějně po boku Ukrajiny, finančně, vojensky i během této kruté zimy.

Cesta má podle ní vyslat jasný vzkaz ukrajinskému lidu i agresorovi. „Nebudeme ustupovat, dokud nebude obnoven mír,“ uvedla na sociální síti X. Zopakovala apel, že mír na Ukrajině musí nastat za podmínek, jaké si země nastaví.

Na úvod dnešního čtvrtého výročí vpádu ruských vojsk do své země ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že ruský prezident Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů.

„Nezlomil ukrajinský lid. Nevyhrál tuto válku. Ochránili jsme Ukrajinu a uděláme vše pro dosažení míru a zajištění spravedlnosti,“ prohlásil Zelenskyj.

Předseda Evropské rady António Costa označil zajištění spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině za společný cíl Evropy a Ukrajiny. V příspěvku na sociální síti X ocenil čtyři roky neotřesitelné ukrajinské odvahy vůči agresivní válce ze strany Ruska.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes obvinil Ukrajinu ze snahy torpédovat mírová jednání a také obvinil ukrajinské a západní zpravodajské služby z většiny útoků spáchaných v Rusku, píší agentury.

Ukrajina a její západní spojenci natolik touží po ruské porážce, až se sami dostávají k hranici, které budou litovat, prohlásil Putin v projevu před vedením ruské tajné služby FSB.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov během dnešního výročí uvedl, že ruská vojenská operace na Ukrajině bude pokračovat, protože zatím nedosáhla svých cílů. Moskva chce především ochránit lidi v Donbasu, uvedl podle agentury Tass Peskov.

Ruská vojenská operace podle Peskova postupně přerostla z akce proti vládě v Kyjevě ve střet s celým Západem. K jednáním o dosažení míru v rusko-ukrajinské válce Peskov uvedl, že nyní vše závisí na Kyjevu. Z ruských požadavků vůči Kyjevu jmenoval neutrální a bezjaderný status Ukrajiny, uznání ruské anexe oblastí na východě Ukrajiny a „vzdání se neonacistických norem“.

Evropští lídři v rámci dnešních připomínkových akcí uctili padlé ukrajinské vojáky. Vyplývá to z videa, které zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Spolu se Zelenským a jeho chotí Olenou unijní činitelé a představitelé Dánska, Estonska, Finska, Chorvatska, Islandu, Litvy, Lotyšska, Norska, Polska a Švédska položili svíce na pietním místě na kyjevském náměstí Nezávislosti. Následně drželi minutu ticha.

Předtím prezident s manželkou oficiálně přivítali zahraniční hosty u historické Sofijské katedrály. Zástupci téměř všech konfesí působících na Ukrajině se pak společně s hosty modlili za vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem a za „spravedlivý mír“, uvedla agentura DPA.

Vzpomínkových akcí se zúčastní lídři severských a pobaltských zemí, mimo jiné švédský premiér Ulf Kristersson, finský prezident Alexander Stubb či lotyšská premiérka Evika Siliňová, kteří již dorazili do Kyjeva. „Mám radost, že mohu uvítat osm lídrů severských a pobaltských zemí, kteří jsou našimi opravdovými a blízkými spojenci při obraně svobody, spravedlnosti a pravdy,“ uvedl na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„Musíme pokračovat v naší práci, abychom Ukrajině zajistili co nejlepší vyjednávací pozici. Toho dosáhneme dodávkami zbraní, které potřebuje, a co nejtvrdšími sankcemi proti Rusku,“ uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenová. Doplnila, že ukrajinský lid musí vědět, že zbytek Evropy stojí při něm.

Chorvatský premiér Andrej Plenković označil Ukrajinu za štít svobody pro Evropu. V rozhovoru pro server Politico řekl, že je důležité, aby se lídři EU osobně účastnili dnešního ceremoniálu připomínajícího čtvrté výročí války, protože stáním po boku Ukrajinců jim projeví solidaritu a hlavně podporu.

Osud Ukrajiny je podle německého kancléře Friedricha Merze osudem Evropy. „Válku na Ukrajině mohou Ukrajina a Evropa ukončit jen společnými silami,“ napsal Merz v příspěvku na sociální síti X.

„Čtyři roky ruské války na Ukrajině posílily Severoatlantickou alianci a probudily Evropu, čemuž se Rusko snažilo zabránit,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ukrajina je v první linii naší obrany a Francie i celá Evropa i nadále bude stát při ní a pomáhat jí vojensky i finančně, aby Ukrajina vydržela a Rusko pochopilo, že čas není na jeho straně, dodal.

Český premiér Andrej Babiš dnes uvedl, že nesmyslná válka, která začala před čtyřmi lety ničím neomluvitelnou agresí Ruska vůči Ukrajině, snad už brzo skončí a nastane mír.

Prezident Petr Pavel poděkoval na Hradě dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny. Ocenil to, že je v Česku tolik lidí, kteří pomoc slabším a napadeným považují za správnou věc.

Při veřejném slyšení v Senátu později uvedl, že pokud Ukrajina padne, Rusko se nestane naším partnerem, ale státy ze zóny vlivu bývalého Sovětského svazu budou jeho další kořistí. Pokud Česko nechce skončit znovu ve sféře vlivu a moci Ruska, musí i přes různé názory táhnout za jeden provaz, vybídl.

Čtyři roky trvající ruská agrese na Ukrajině je podle Pavla testem evropské bezpečnosti, odolnosti a schopnosti společně reagovat na krizové situace. „Strčit hlavu do písku a předstírat, že ve světě vše zůstalo při starém, nás před žádným nebezpečím neochrání, právě naopak,“ uvedl. Na místě je prokázat odvahu a připravenost nepodlehnout agresorovi, dodal.

V projevu také řekl, že je bezpečnost společnou odpovědností nás všech. Česko podle něj potřebuje legislativu odpovídající bezpečnostní realitě 21. století. „Nejde jen o dílčí úpravy, ale ucelený právní rámec, který umožní státu rychle a účinně reagovat v době krize a při mimořádných situacích,“ uvedl. Nové předpisy by měly zajistit mobilizaci potřebných zdrojů a jasně definovat povinnosti veřejné správy a zapojení občanů, dodal.

Slovenský prezident Peter Pellegrini i ministr zahraničí Juraj Blanár v prohlášeních vyzvali k diplomatickému způsobu řešení války na Ukrajině. Pro mír se vyslovil také šéf slovenské sněmovny Richard Raši.

Další vojenskou podporu Kyjevu slíbili i britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a další lídři při jednání takzvané koalice ochotných.

Unijní představitelka by měla podle serveru Politico předat ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému 100 milionů eur (v přepočtu cca přes 2 miliardy korun) na okamžitý program podpory energetiky. Na klíčovou infrastrukturu Ukrajiny se Rusové v posledních týdnech při útocích zaměřovali.

Evropská unie měla přitom původně ambicióznější plány, jak připomíná bruselský server. Při příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze chtěla Unie na Ukrajinu dorazit s úvěrovým balíčkem ve výši 90 miliard eur (v přepočtu víc než dva biliony korun) a novými tvrdými sankcemi proti Rusku. Schválení dalšího sankčního balíčku však o víkendu zablokovalo Maďarsko kvůli sporu s Ukrajinou ohledně tranzitu ropy.

Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Zemřely při ní statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy.

Obrovské jsou škody na ukrajinské infrastruktuře a v uplynulých týdnech, kdy východní Evropu sevřely tuhé mrazy, ruská armáda pravidelně cílila na ukrajinské energetické a teplárenské objekty.

Diplomatické snahy o ukončení ruské agrese zesílily loni v lednu po návratu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta, kromě výměn válečných zajatců mezi znepřátelenými stranami však zatím hmatatelnější výsledek nepřinesly. Nepřekonatelným bodem zůstávají územní požadavky Moskvy vůči Kyjevu.