Článek
Ukrajina zažívá jednu z nejkrutějších zim posledního desetiletí. Teploty klesají až k minus 20 stupňům a Rusko nepolevuje v útocích na energetickou infrastrukturu.
V pátek dokonce ministr energetiky Denys Šmyhal oznámil, že země už nemá jedinou plně funkční elektrárnu.
„Není elektřina, není voda“
Výpadky proudu a týdny bez topení se tak staly novou realitou milionů lidí. Po jednom z leteckých útoků se bez elektřiny ocitlo i zhruba 70 procent Kyjeva.
Město s téměř třemi miliony obyvatel už v minulých zimách čelilo snaze Moskvy ho „zmrazit“, tentokrát jsou ale dopady na ukrajinskou metropoli citelnější než kdy dřív.
Raketové a dronové údery mají podle úřadů vážný a dlouhodobý efekt – elektřina v některých částech nefunguje celé dny a přibližně 500 bytových domů je zcela bez vytápění, což představuje dosud nejvážnější kolaps energetických služeb od začátku války.
„Začíná být nemožné takhle žít. Usínáte v mrazu, ale stejně nespíte, protože nad hlavou létají drony a rakety. Ráno se probudíte do stejné zimy a zjistíte, že si nemůžete ani uvařit čaj - není elektřina, není voda,“ popisuje Seznam Zprávám jedna z obyvatelek Kyjeva jménem Vlada.
Stát vyhlásil v energetice nouzový stav a prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu, že chlad cíleně používá jako součást své válečné strategie.
„Hodně jsme toho vydrželi, ale takto vážná situace tu ještě nebyla. Rusko systematicky útočí na části infrastruktury, které Ukrajině umožňují dovážet elektřinu z Evropy. Tyto útoky tak ohrožují naši schopnost nahradit zničené výrobní kapacity dovozem,“ říká pro Seznam Zprávy přední energetická expertka Viktorie Vojcická.
Jiná taktika, stejný cíl
Nejde o nový jev ani nahodilou reakci na vývoj na frontě. Rusko údery používá už třetí zimu po sobě, a podle dostupných dat se jejich intenzita stupňuje. Pro představu: ve čtvrtek ukrajinská tajná služba SBU informovala, že od říjnového začátku topné sezony zaznamenala 256 ruských útoků na objekty energetické infrastruktury.
Od začátku plošné ruské invaze v únoru 2022 se posunula i strategie. Během první zimy se Moskva snažila raketami a drony vyřadit celostátní elektrickou síť jako celek, což se ale ukázalo jako příliš ambiciózní. Ukrajina dokázala výpadky zvládat přesměrováním dodávek elektřiny kolem poškozených zařízení a provizorními opravami.
V dalších fázích se útoky zaměřily na konkrétnější cíle, mimo jiné na transformační stanice napojené na jaderné elektrárny, které patří k hlavním zdrojům elektřiny v zemi. Tyto zásahy sice nevedly k okamžitému kolapsu systému, postupně jej ale oslabovaly a snižovaly schopnost sítě vyrovnávat se s dalšími škodami.
Letos se podle Vojcické ruská taktika znovu zpřesnila a zároveň výrazně přitvrdila. Od začátku roku 2025 se ve větší míře zaměřuje přímo na výrobní kapacity, tedy elektrárny a teplárny kombinované s výrobou elektřiny, zejména na levém břehu Dněpru. Zároveň Rusko cíleně zasahuje přenosová vedení, která přivádějí elektřinu z pravobřežní části země na levý břeh.
„Celkovým cílem těchto útoků je rozštěpit celostátní energetický systém Ukrajiny minimálně na dvě části - pravobřežní a levobřežní. Všechny jaderné elektrárny se přitom nacházejí na pravém břehu Dněpru. V kombinaci s už způsobenými škodami na tepelných a vodních elektrárnách a s útoky na klíčová přenosová vedení, která oba břehy propojují, to vytváří zásadní problémy především pro levobřežní část země,“ vysvětluje expertka.
Terčem jsou i méně viditelné části systému, jako jsou rozvodny, trafostanice, plynová zařízení nebo infrastruktura umožňující dovoz elektřiny ze zahraničí. Ty jsou přitom klíčové pro stabilizaci sítě v krizových situacích.
Ukrajinská energetika
Za více než tři roky plnohodnotné války utrpěla ukrajinská energetická infrastruktura masivní destrukci.
Podle dřívějších vyjádření byly poškozeny více než dvě třetiny výrobních kapacit země, přibližně 68 procent, jak například uvádí Evropská služba pro vnější činnost.
Ukrajinské ministerstvo energetiky pak loni v dubnu informovalo, že od začátku invaze bylo útoky poničily přes 63 tisíc energetických zařízení, včetně elektráren, transformačních stanic a částí přenosové sítě. Často opakovaně a na stejných místech.
Boj o přežití
V některých městech se v reakci na výpadky objevily humanitární vlaky, speciálně upravené vagony, které poskytují obyvatelům elektřinu, připojení k internetu a alespoň částečné vytápění. Mladí lidé i rodiny s dětmi zde tráví hodiny, aby se zahřáli a mohli alespoň chvíli fungovat normálně.
V Kyjevě a dalších městech také přímo před paneláky, kde lidé nemají topení a proud, vyrostly humanitární stany. „Někdy tam sedíme i celé hodiny a jen se snažíme, aby nám nebyla zima. Bez těch stanů bychom byli ztraceni,“ popisuje Seznam Zprávám Kyjevanka Olena.
Cílem ruských útoků je podle analytiků nejen ochromit energetický systém, ale také podlomit morálku obyvatelstva a vyvinout tlak na ukrajinskou vládu, aby byla svolnější k ústupkům v případných mírových jednáních, do nichž se snaží vstoupit administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Bojujeme o přežití,“ řekl v úterý starosta Kyjeva a bývalý boxer těžké váhy Vitali Kličko během návštěvy domova důchodců, který je nyní vytápěn nouzovým kotlem. „Rusko se snaží zničit náladu obyvatelstva.“
„Putin nás jako lidi nepotřebuje,“ dodal ohledně snahy prezidenta Vladimira Putina ovládnout zemi. „Potřebuje majetek. Potřebuje Ukrajinu.“
Obranný štít města podle něj čelí nedostatku munice, zejména amerických protiletadlových systémů Patriot. Apeloval proto na západní spojence Ukrajiny, aby dodávky navýšili, aby mohlo město odolávat dalším útokům. „Prosím, pomozte nám.“
Kyjev pod tlakem
Krize přichází v době, kdy Trump Ukrajinu nezřídka označuje za jednu z překážek na cestě k míru. V rozhovoru pro Reuters prohlásil, že Putin je podle něj připraven uzavřít dohodu, zatímco Ukrajina méně.
Za důvod zpomalení mírového procesu šéf Bílého domu přímo označil Volodymyra Zelenského. Ten reagoval, že Ukrajina nebyla a není překážkou míru, a zdůraznil, že pokračující ruské útoky na energetické a civilní cíle právě dokazují, že zájem mír uzavřít nemá Moskva.
„Je to naprosto nelidské. Nacházíme se uprostřed lidského utrpení a nikdo nás znovu neposlouchá. Nevím, kdy si Trump konečně uvědomí, že Ukrajina je obětí války, a ne agresorem. Děti mrznou ve svých domech, starší lidé nemají čím topit a my se jen snažíme přežít každou další noc. Každý týden nové útoky, nové výpadky, a svět kolem nás pořád vypadá, že to nevidí,“ stýská si Olena.
Podle evropských politiků může Trumpova rétorika posílit vliv Moskvy v jednáních a zároveň zvyšuje tlak na Kyjev, což se prolíná s humanitární katastrofou způsobenou energetickými výpadky a mrazy.
Tento politický kontext tak nejenže neodradil Rusko od dalších útoků, ale v očích některých expertů může i přispívat k tomu, že Ukrajina je pod ještě větším tlakem, jak doma, tak na mezinárodním poli.
„Je to Rusko, kdo blokuje mír a dál bombarduje ukrajinská města – a všichni to vědí. Když se dá prostoru tvrzení, že to dělá Kyjev, posiluje to ruský narativ a oslabuje pozici Ukrajiny ve vyjednávání i v očích spojenců,“ řekl například polský premiér Donald Tusk.
