Ukrajina čelí dosud nejtvrdší zimě. Rusové vylepšili taktiku

Stále intenzivní ruské vzdušné útoky způsobují, že miliony lidí na Ukrajině zůstávají několik hodin denně bez topení a elektřiny. Například v Oděse nedávno po náletech a dronových útocích skončily bez elektřiny stovky tisíc domácností, narušeny byly i dodávky tepla a vody a také veřejná doprava.

Teploty v Kyjevě i dalších městech už pravidelně padají pod nulu a Rusku si právě toto období už čtvrtou zimu volí k útokům na ukrajinské plynovody, elektrárny i další části energetické infrastruktury.

Ukrajinskou protivzdušnou a pasivní obranu navíc napínají nové typy a střel a dronů, jež Rusko používá.

„Situace je mimořádně vážná. Rusko se systematicky snaží zlomit odolnost civilního obyvatelstva tím, že útočí na zdroje tepla a elektřiny. Zároveň neustále upravuje svou taktiku tak, aby byly útoky co nejničivější,“ říká pro Seznam Zprávy energetická expertka a bývalá poslankyně ukrajinského parlamentu Viktorie Vojcická.

Podle šéfa společnosti DTEK, největšího soukromého dodavatele elektřiny na Ukrajině, funguje energetický sektor v permanentním krizovém režimu. Útoky na přenosovou soustavu jsou natolik časté a intenzivní, že energetici často nemají dostatek času na úplnou obnovu poškozených zařízení.

Na rizika spojená se zimou opakovaně upozorňuje i prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si Rusko plně uvědomuje, že mráz může být jednou z jeho nejnebezpečnějších zbraní. „Každou noc ukrajinští rodiče drží své děti ve sklepech a krytech a doufají, že protivzdušná obrana obstojí,“ uvedl v nedávném projevu před nizozemským parlamentem.

Podle dostupných odhadů byly v důsledku ruských útoků zničeny přibližně dvě třetiny výrobní kapacity ukrajinské energetiky a zhruba 60 procent kapacity těžby zemního plynu. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní energetické agentury z října 2025, která zhodnotila stav ukrajinské energetiky před zimou 2025/26 na základě dat ukrajinských institucí i mezinárodních expertů.

Už před rokem byla situace po sérii masivních útoků na energetickou infrastrukturu kritická. Od té doby se však Kyjevu podařilo dosáhnout určitého pokroku. Od konce poslední topné sezóny Ukrajina intenzivně pracuje na obnově poškozené infrastruktury a zároveň rozšiřuje kapacitu distribuované výroby elektřiny a bateriových úložišť.

Před rokem 2022 měla Ukrajina k dispozici přibližně 38 gigawattů (GW) regulovatelné výrobní kapacity. Během prvního roku války vedly okupace, ničení a poškození k jejímu snížení o 19 GW. Po dalších koncentrovaných útocích na jaře 2024 klesla dostupná kapacita na pouhých 12 GW. Před zimou 2024/2025 se podařilo obnovit zhruba 3 GW a opravy i postupné navyšování kapacit pokračovaly i v průběhu uplynulého roku.

V současnosti přibližně polovina ukrajinské elektřiny pochází ze tří velkých jaderných elektráren v centrální a západní části země. Přenosová soustava, která tuto energii dopravuje ke spotřebitelům, je však podle expertů vážně poškozena opakovanými ruskými útoky, což výrazně zvyšuje riziko rozsáhlých výpadků.

Ruské síly v posledních měsících zesílily údery na tepelné elektrárny i na rozvodny napojené na jaderné elektrárny.

Jak upozorňuje Vojcická, Ukrajina se navíc dostává do bodu, kdy jí začínají docházet strategické zásoby zařízení a náhradních dílů potřebných k opravám. „Ničení samotných výrobních kapacit je z hlediska dopadů výrazně ničivější než útoky na přenosovou soustavu. Obnova velkých elektráren, zejména těch těžce poškozených, trvá měsíce a v některých případech i roky,“ vysvětluje expertka.

Situaci dále zhoršuje počasí: s příchodem mrazů roste spotřeba elektřiny i tepla, což vyvíjí dodatečný tlak na už tak oslabenou síť a zvyšuje riziko dalších technických poruch.

Rusové zároveň změnili taktiku. Nejnovější útoky zaměřeny na maximální tlak na jednotlivá zařízení, často s cílem vyřadit je z provozu na delší dobu. Rusové nejprve nasazují drony Šáhid a poté na stejný cíl vypálí pět až sedm balistických střel.

„Betonové ochranné konstrukce, které byly vybudovány, dokážou odolat střelám Kalibr, jsou však bezmocné proti raketám Kinžal a Iskander,“ upozorňuje v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle jaderná expertka a bývalá členka vedení Státního úřadu jaderného dozoru Olha Košarnová.

Ruský hlavní útočný dron typu Šáhid okupanti navíc za poslední měsíce vylepšili – dvojnásobně se zvětšila bojová hlavice a zvýšil se dolet i rychlost. Jak uvádí analytik britského think-tanku Chatham House John Lough, je současná produkce těchto dronů více než pětkrát vyšší než před rokem a v nejbližších měsících se může ještě zdvojnásobit.

Zatímco v červnu 2024 bylo proti Ukrajině nasazeno asi 330 dronů, o rok později už přes 5 400. Rusko zároveň výrazně rozšiřuje výrobu balistických a křižujících střel, přičemž odhady ukrajinských vojenských zpravodajských služeb uvádějí nárůst produkce balistických střel o 66 procent, jak ověřovala britská stanice BBC.

Tento nárůst představuje pro Ukrajinu závažnou výzvu. Dostupnost protiraketových systémů je omezená a závislost na munici dodávané západními spojenci dává Rusku cenovou výhodu – ruská balistická střela je výrazně levnější než západní interceptor.

Podle Vojcické Rusko útočí cíleně tam, kde může způsobit co největší a dlouhodobé škody.

„Jasně to ukazují útoky například na Trypilskou tepelnou elektrárnu, jejichž cílem bylo odpojit Kyjev a okolní region od elektřiny během ranní a večerní špičky. Stejně tak útoky na kyjevskou rozvodnu, bez níž nelze zajistit dodávky elektřiny z Rivenské jaderné elektrárny, která je hlavním zdrojem energie pro město,“ uvedla expertka s tím, že právě v této zimě bude zásobování Kyjeva elektřinou a teplem obzvlášť obtížné.

To ostatně bylo patrné už v listopadu, kdy ruské kombinované raketové a dronové útoky způsobily, že přibližně v polovině Kyjeva nešla elektřina celé hodiny. Podniky i domácnosti, které jsou vybaveny tzv. EcoFlow systémy – tedy přenosnými bateriovými úložišti umožňujícími dočasně napájet základní spotřebiče, osvětlení nebo komunikační zařízení – byly schopny fungovat alespoň v omezeném režimu.

Pro většinu obyvatel však dlouhodobé výpadky znamenají výrazné omezení běžného chodu domácností i podnikání, které často trvají 12 až 18 hodin denně. Kvůli opakovaným ruským úderům byly proto v celé zemi zavedeny nouzové odstávky proudu a omezení spotřeby, jejichž cílem je stabilizovat energetický systém a zabránit jeho kolapsu.

Humanitární dopady jsou nejcitelnější v oblastech blízko frontové linie. Jen v listopadu obdrželo zimní finanční podporu podle dat UNICEF 3 303 domácností žijících do 50 kilometrů od bojů, což představuje 10 305 osob, včetně 4 911 dětí.

Nová vlna ruských útoků drony, která začala v říjnu, ohrožuje přenosové sítě, jež zajišťují dodávky elektřiny ze západní do východní části Ukrajiny. Podle úředníků a analytiků, kteří jsou s touto situací obeznámeni, hrozí, že pokud budou útoky pokračovat, může dojít k praktickému rozdělení celé ukrajinské energetické sítě na dvě samostatné části.

„Jsme, pokud ne na pokraji, tak velmi blízko úplnému výpadku elektřiny ve východní části Ukrajiny,“ uvedl pro Washington Post vysoký evropský diplomat, který si přál zůstat v anonymitě.