Článek
Jeden generál poprvé. Druhý generál naposledy. Jaromír Zůna se účastnil velitelského shromáždění české armády poprvé v roli ministra obrany, naopak náčelník generálního štábu Karel Řehka prý „s pravděpodobností rovnající se téměř jistotě“ naposledy.
„Jediné, čemu se opravdu musíme vyhnout a co už se nikdy, opakuji nikdy, nesmí opakovat, je stav, kdy obrana naší země směřovala do trosek a všichni jsme se tvářili, že je to v pořádku, že se nic neděje, a klamali jsme v tom sami sebe, celou společnost a veřejnost,“ varoval ve svém bilančním projevu na úterním velitelském shromáždění generál Karel Řehka.
V klíčových schopnostech, kterými česká armáda přispívá do obranných plánů Aliance, má Česko podle něj skluz zhruba šest až deset let. Bezpečnostní situace přitom není jednoduchá. A v dohledné době se podle vojáků i bezpečnostních analýz nebude zlepšovat, spíš naopak. Spojenecké zpravodajské služby hodnotí největší „okno hrozby“ v horizontu tří až šesti let.
Generál Řehka proto důrazně varoval před snižováním výdajů na obranu.
„Skončila éra bezstarostnosti a iluze, že bezpečnost je zadarmo. Armáda České republiky přestala předstírat, že je vše v pořádku, a začala se připravovat na nejhorší možný scénář. Důsledkem dlouhodobého zanedbávání obrany nejen ze strany Česka a nakumulovaného vnitřního dluhu v řádu stovek miliard dnes musíme do obrany investovat více, pokud chceme požadované schopnosti dosáhnout. Ano, obrana a bezpečnost jsou drahé. Bez nich ale není žádná prosperita a nic ostatního,“ zdůraznil Řehka.
„To, co v posledních letech a měsících slýchám na všech evropských a aliančních fórech, jsou následující apely: urgence, urgence, urgence. Čas je dnes tou nejcennější komoditou. Zvyšujte své obranné výdaje,“ dodal.
Realita je ale opačná. Letos se výdaje na obranu snížily. Rozpočet kapitoly Ministerstva obrany na rok 2026 je bezmála 155 miliard korun, tedy o 21 miliard nižší oproti návrhu minulé vlády. Celkové obranné výdaje by měly dosáhnout kolem 2,06 až 2,1 procenta HDP.
Jako největší hrozbu označil náčelník generálního štábu Karel Řehka opět Rusko.
„Je tady nad slunce jasné, kdo je agresor a kdo je oběť. Nikdy to nebylo tak jasné, jak se věci mají. Rusko chce systém, kdy silnější si mohou dělat, co chtějí, a slabší to musí strpět. Chtějí návrat ke stavu před nástupem do NATO. Chtějí svět, kde rozhodují sféry vlivu. Chtějí právo rozhodovat o budoucnosti svého okolí, včetně České republiky. Jinými slovy, chtějí omezit právo českých občanů rozhodovat o vlastní budoucnosti,“ sdělil.
„Rusko útočí na naši svobodu a suverenitu. Je nepodstatné, pod jaká pozlátka a nátěry to maskují. Toto je podstata jejich politiky, toto je jejich cíl,“ sdělil přítomným vojákům s poznámkou, že je to s největší pravděpodobností poslední příležitost k nim u této příležitosti promluvit.
„Mým cílem nebylo být oblíbený. Mým cílem bylo nemalovat věci narůžovo. Z armády odejdu s čistým svědomím, že jsem armádu i veřejnost informoval pravdivě,“ uvedl v závěru svého proslovu.
Zůna: Snížení peněz neohrozí modernizaci armády
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na velitelském shromáždění označil obranu za jednu z klíčových priorit vlády, přestože resort dostane letos méně peněz. Snížení výdajů podle něj prý ale neohrozí žádné modernizační projekty armády.
„Naše vláda je přesvědčena, že bezpečnost státu se neměří v procentech HDP, ale skutečnými obrannými schopnostmi, jejichž dosažení je podpořeno odpovídajícími výdaji na obranu,“ řekl ministr Zůna. V této politické roli se shromáždění zúčastnil poprvé. Rozhodujícím obdobím pro financování obrany podle něj budou roky 2027 až 2031.
„Naše ambice musí být realistická, rozpočtově udržitelná a věcně podložená. Obrana státu se nedá stavět na iluzích ani na politických gestech,“ uvedl ve svém projevu.
„Aktuálně nás ve společném postupu zpomaluje přílišná politizace procesů výstavby armády na jedné straně, na druhé straně celá řada kompromitujících otázek souvisejících s neúměrností kauz všeho druhu, mající svou podstatu v povaze činností na vojenském strategickém stupni velení a řízení,“ zhodnotil ministr obrany.
„Rozvoj schopností armády bude vycházet primárně z národních obranných potřeb a aliančních závazků. Významnou roli zde budou hrát robotické, automatizované a softwarově definované systémy, digitalizace systémů velení a řízení, modernizace komunikační infrastruktury a další. Revize krizové legislativy, rozvoj protivzdušné obrany a ochrana obyvatelstva a kritické infrastruktury jsou oblastmi, které stoupají na žebříčku bezpečnostních priorit státu,“ dodal ministr Zůna.
