Potemnělé herny jsou pryč. Hazard táhne jinde a poprvé se vsadilo přes bilion

„Přicházejí k nám ve fázi zhroucení. Jsou silně zadlužení, obvykle hazard tají, což vzbuzuje obrovský stres. Zhruba 40 procent z nich má sebevražedné tendence,“ popisuje příchod závislého člověka Marcel Ambrož, ředitel Gambling ambulance organizace Sananim.

Zájem o hazard ale mezi Čechy i přes rizika neklesá. V loňském roce naopak v sázení překonali rekord. Vklady do hazardních her poprvé překročily hranici bilionu korun. Podle dat Finanční správy vsadili celkem 1,07 bilionu, tedy o 8,8 procenta více než v předchozím roce.

Přes jeden bilion pak činily vyplacené výhry. Češi tak v loňském roce na hazardních hrách prohráli okolo 68 miliard korun. Přes 22 miliard ze sázek vybral stát na dani z hazardních her.

„K určitému nárůstu sice došlo, ale nižšímu než v minulých letech,“ komentuje loňská čísla ředitel Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH) Jan Řehola. Doplňuje, že bilionová částka vsazených peněz zahrnuje také opakované výhry. Pokud například hráč vsadí sto korun, vyhraje je zpět a následně je znovu vsadí, statistiky evidují dvě samostatné sázky.

Z hlediska účasti na hazardních hrách se Češi pohybují mírně nad evropským průměrem. S hraním má zkušenost asi 58 procent dospělých, evropský průměr činí 46 procent. „Pokud jde o výdaje na obyvatele, Česká republika se podle dostupných srovnání pohybuje spíše kolem evropského průměru,“ říká Řehola.

Dominantní postavení si mezi hazardními hrami drží technické hry, a to hlavně automaty. Češi na nich loni fyzicky i online vsadili 843,3 miliardy korun. Jde o 78,8 procenta všech vsazených prostředků.

Popularitu si „bedny“ drží hlavně kvůli jednoduchému a pochopitelnému principu či formě sázení a výher. „Technické hry jsou právě tím typem, kde hráči často sází menší částky, vyhrávají je a znovu vkládají do hry. Až 95 procent vložených peněz bylo v loňském roce na výhrách zpět vyplaceno,“ vysvětluje Řehola.

Důležitým prvkem je také rychlost. „Ve srovnání například s kasinovými hrami je automat rychlejší: stačí spustit hru a válce, na kterých je potřeba trefit stejný symbol, se otočí do pár vteřin. Případná výhra je tak okamžitá,“ popisuje důvody popularity automatů vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) Pavla Chomynová.

Oblíbenost si Chomynová vysvětluje také tím, že lidé mají s automaty dlouholeté zkušenosti. Jejich návykovost pak zvyšují také prvky, které tato „tradiční“ forma hazardu získala v online prostoru, jako jsou různé barevné vizuální či zvukové efekty.

Oproti loňsku nejvíce narostly sázky na živé hry, jako jsou kostky nebo ruleta. Poklesly naopak kurzové sázky. Podle Řeholy to však neznamená, že by tento typ sázení ztrácel příznivce. „Kurzové sázení je segment, který je výrazně ovlivněn sportovním kalendářem. Roky s velkými mezinárodními událostmi, mistrovstvími ve fotbale či olympijskými hrami přirozeně přinášejí vyšší objemy sázek, zatímco v mezidobí dochází k přirozenému ochlazení,“ vysvětluje.

Popularitu si, ač v nižších číslech, drží také loterie. Právě tohoto typu her se podle NMS nejčastěji účastní běžná populace. „Většina lidí však loterii a zejména stírací losy nevnímá jako hazardní hru,“ upozorňuje Chomynová.

Hazard stále zůstává mužskou dominantou, jejich účast je oproti ženám až dvaapůlkrát vyšší. Muži častěji sázejí na zápasy a sportovní události, ženy naopak preferují loterie a losy. Preference se liší také podle věkových skupin: nejstarší vyhledávají klasické loterie, hráči do 54 let nejčastěji sází na internetu a u mladších lidí do 34 let převládá zájem o online hry.

Trendem, který v loňském roce pokračoval, je přesun hráčů do online prostředí. Na internetu bylo vsazeno 71,7 procenta veškerých prostředků.

Díky internetu se stal hazard dostupnějším. Hru lze nainstalovat přímo do telefonu, sázení tak není omezeno otevírací dobou či vzdáleností provozovny. „Dneska už je opravdu výjimečné, že někdo chodí do kasina nebo herny,“ doplňuje Ambrož.

To potvrzuje i Řehola: „Stereotypní představa, že se hazard provozuje v potemnělé herně, nebo dokonce za závěsem v hospodě, už neplatí.“ Díky široké nabídce her se výrazně rozšířily možnosti, jak hrát.

Sázení online je podle odborníků rizikovější a návykovější, a to nejen kvůli neustálé dostupnosti. „Nebezpečné je i to, že na internetu je možné sázet ve více hrách současně. Online jich existuje celé spektrum, od automatů po loterii. Jakmile nás jedna hra přestane bavit, máme okamžitě po ruce několik dalších,“ popisuje Chomynová.

Hraní na telefonu pak podle Ambrože vede k izolaci od přátel a blízkých. „Je to velmi individualistická záležitost. Člověk hraje nebo sází obvykle v době, kdy ho blízcí nevidí. Nikdo netuší, co na telefonu dělá, může takhle sázet i 24 hodin v kuse. Závislý minimalizuje kontakt se svými blízkými a ztrácí zájem o ostatní věci,“ říká.

V online prostoru roste také riziko nelegálního hazardu. „Hráči se vystavují riziku ztráty finančních prostředků, zneužití osobních údajů i vyššímu riziku rozvoje závislostí, protože u nelegálních provozovatelů neplatí pravidla ochrany hráče jako v regulovaném prostředí,“ vysvětluje Řehola. Do nelegálního hazardu se podle odhadů IPRH zapojuje až 800 tisíc Čechů.

Mezi rizikové hráče v Česku patří podle odhadu NMS asi tři procenta dospělých. Z hráčů jich je největší podíl u technických her, a to 40 procent, podobné procento je také u kasinových her. Problematické hraní vykazuje také okolo 27 procent kurzovních sázejících.

„Problémové nebo patologické hráčství posuzujeme hlavně podle dvou kritérií: zda osoba o svém hraní lhala okolí a jestli zvyšovala sázenou částku,“ popisuje Chomynová. „Lze to srovnat s návykovými látkami: stejně jako jejich uživatelé zvyšují dávky, přidávají závislí na hazardu více a více peněz,“ doplňuje.

Závislost na hazardních hrách způsobuje řadě lidí obrovskou finanční zátěž. Člověk hledající pomoc v Gambling ambulanci dluží podle Ambrože v průměru okolo jednoho milionu korun. Dluhy však stoupají i do desetimilionové výše, v jednotkách případů pak částka dosahuje až na 30 milionů.

„Gambleři žijí dvojí život: v jedné realitě normálně fungují a chodí do práce, v druhé - utajené - chodí hrát,“ říká Ambrož. Právě dluhový tlak spolu s utajováním problému způsobuje u závislých psychické potíže, jako jsou úzkosti, strach a sebevražedné tendence. V případě, že nemají vlastní peníze a nemohou si půjčit, rozprodávají vlastní majetek. Například zastavením rodinného domu tak mohou socioekonomicky ohrozit celou svou rodinu.

S ochranou hráčů má pomáhat program Zodpovědné hraní od IPRH. „Ze zákona musí provozovatelé hráčům nabídnout možnost nastavit si sebeomezující limity – maximální výši sázek i limit čistých proher, přesné časové omezení hraní nebo počet přihlášení do herního účtu,“ zmiňuje Řehola jedno z opatření.

Na léčbu gamblerství do organizace Sananim přicházejí většinou muži, ročně pracují s asi 300 klienty. Asi polovina z nich jsou třicátníci, výjimkou však nejsou i lidé okolo 20 let či senioři. Pomoci jim lze preventivními opatřeními, jako je zařazení do rejstříku osob vyloučených z hazardního hraní a terapiemi s adiktology. Více než polovina lidí, kteří si pro pomoc přijdou, podle Ambrože s hraním přestane.