Na nelegálních webech hraje a sází 800 tisíc Čechů. Státu utíkají miliardy

I když by se nelegální hazard mohl zdát jako okrajový problém, opak je pravdou. Na problematických webech hraje nebo sází přibližně 800 tisíc Čechů - přičemž zhruba polovina z nich o tom ani neví.

Ročně prohrají na nelegálním trhu s hazardními hrami obrovské peníze - podle odhadů jde minimálně o 14,5 miliardy korun. To představuje přibližně čtvrtinu toho, co hráči utratí na legálním trhu (tzv. GGR). S hazardem na internetu má pak obecně zkušenost více než čtvrtina dospělých. Data vycházejí z výzkumu Institutu pro regulaci hazardních her.

Co všechno si ale pod nelegálním hazardem představit? Patří sem především online technické hry a online kurzové sázky na sportovní či společenské události. Část černého trhu pak stále zaujímají výherní automaty provozované v nelegálních kamenných hernách a online živé hry.

„V online prostředí se jedná o nelegální provozovatele, kteří nemají licenci k provozu v České republice, a pak také vyloženě o podvodné stránky, padělání legálních provozovatelů. V offline (tzv. land based) prostředí jsou to herny a kasina bez povolení, která nejsou většinou přístupná veřejnosti, ale fungují v konspirativním režimu – vstup na heslo, přes ochranku,“ popisuje nejčastější případy Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

Fyzické herny a kasina jsou nyní na ústupu. Může za to mimo jiné přísnější zákonná regulace i přístup obcí a měst, které často zavádějí plošné zákazy. Počty provozoven i automatů (technických zařízení) se tak za posledních dvanáct let propadly na zlomek původního množství.

Stále větší část se ale přesouvá na internet - a i kvůli tomu černý trh narůstá. „Dnes v Praze, Brně nebo Ostravě fyzicky nenajdete jediný legální automat. To ale neznamená, že lidé přestávají hrát, pouze se přesouvají do online prostředí,“ podotýká ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola.

Přesun do „onlinu“ urychlila mimo jiné covidová pandemie, kdy měli lidé omezený přístup do kamenných heren. „Ty jsou ale mnohem snadněji regulovatelné a odhalitelné. Na internetu to přirozeně přináší řadu problémů, regulace tam často selhává,“ doplňuje Robert Klobucký, autor sociologického výzkumu Černé knihy nelegálního hazardu.

Mnoho lidí navíc v široké nabídce hazardních stránek není schopno rozlišit, jestli se jedná o web s oficiální licencí, či nikoliv. Ztěžuje to i fakt, že někteří nelegální provozovatelé úmyslně kopírují legální stránky.

Jak to tedy poznat v  praxi? Ministerstvo financí vede Seznam legálních provozovatelů – tzv. whitelist. Kdokoli, kdo na něm není, a přesto nabízí hazard na území Česka (včetně online), ho provozuje nezákonně. Nelegální nabídka postihuje také zápisem konkrétních webů na Seznam nepovolených internetových her (tzv. blacklist).

Poptávka po nelegálním hazardu je přitom vysoká. Jen tři nejnavštěvovanější nelegální weby lidé z Česka za jediný měsíc otevřeli celkem ve 111 200 případech.

400 tisíc lidí se používání nelegálních stránek přiznává, stejné množství tvrdí, že neví, kde přesně se pohybují. Podle sociologů se ale s velkou pravděpodobností jedná rovněž o weby bez licence.

Hráči nelegální platformy často upřednostňují kvůli lákavější nabídce i agresivnímu marketingu. Přitahují je vyšší bonusy a výhry, lepší kurzy i širší výběr her. Zatímco legální provozovatelé odvádějí vysoké daně, nelegální se jim vyhýbají – a mohou si tak dovolit výrazně výhodnější podmínky.

Šíření nelegálního hazardu „pomáhají“ také sociální sítě a digitální platformy, jako je třeba Facebook, Instagram, TikTok či Polymarket, kde influenceři propagují zahraniční kasina či krypto hazardní hry.

Paradoxně může růst problému podporovat i samotná regulace. Registrace na legálních hazardních webech vyžaduje ověření identity přes bankovní identitu, doložení platební metody i původu peněz, nastavení sebeomezujících opatření a kontrolu v rejstříku vyloučených osob. Výhry navíc podléhají zdanění a mohou se promítnout například při žádosti o hypotéku.

„Během několika vteřin je velmi jednoduché otevřít nelegální kasino. Hrát legálně je v porovnání s tím složité,“ říká Řehola.

Nelegální hazard zároveň oslabuje fungování ochranných mechanismů, jako je rejstřík vyloučených osob. Ten má bránit přístupu k hazardu lidem pobírajícím dávky ve hmotné nouzi, v úpadku nebo se závislostmi. Kvůli snadné dostupnosti nelegálních platforem ale tato ochrana často selhává. „Právě tito lidé pak na nelegálních webech běžně hrají,“ upozorňuje Klobucký. Momentálně je v rejstříku přibližně 230 tisíc lidí, zapsat se do něj mohou i dobrovolně.

Problémem je i to, že se k hazardu snadněji dostávají závislí hráči, mladiství a dokonce děti. Do legálního prostředí se sice nedostanou, to je však paradoxně tlačí právě do nelegální sféry.

„Alarmující je, že podle našeho výzkumu 54 procent dospívajících ve věku 16 až 17 let uvedlo, že se často setkávají s reklamou na nelegální hazard na sociálních sítích a u influencerů,“ říká Řehola.

Anonymita a jednoduchý přístup navíc mohou vysvětlovat i rostoucí zapojení žen. „Hazard byl dlouho převážně mužskou záležitostí. Kamenné herny jsou pro ženy často stigmatizovaným místem, kam se tolik nevydávají. Přesun do online prostředí ale znamenal výrazný nárůst – dnes je poměr hráčů a hráček téměř vyrovnaný,“ doplňuje Klobucký.

Obcházení legislativy v online prostoru je navíc poměrně jednoduché i pro provozovatele. „Vytvořit webový portál a ten strojově přeložit do češtiny, třeba s využitím AI do důvěryhodné češtiny, je dnes velmi snadné a levné,“ upozorňuje Rod.

A uvádí příklad jednoho nelegálního sázkového webu (z praktických důvodů toto jméno nezveřejňujeme). „Po jeho zákazu došlo k vytvoření verze 1, po opětovném zákazu 2, pak 3… a v seznamu nepovolených provozovatelů je dnes alternativa webu 110,“ podotýká.

Na těchto případech se ukazuje, že zákazy příliš nefungují. Než se stránka zablokuje, může to trvat i několik měsíců. Provozovatelé mezitím nemají problém web obnovit na jiné adrese. „Státy v tomto směru tahají za kratší konec a tato regulace příliš nefunguje,“ myslí si Klobucký.

V kamenných provozovnách jsou pak nelegální herny a kasina často na adresách, kde dříve sídlil legální byznys. „Do karet jim hraje to, že v Evropě na trhu je možné levně nakupovat tisíce vyřazených automatů za zůstatkovou hodnotu, protože offline hazard klesá všude. Takže jejich zprovoznění je levné a případné zabavení celní správou nelegální provozovatele zas tak nebolí. Dokáží herny otevírat opakovaně,“ popisuje Rod.

Oslovení odborníci se shodují, že současná regulace nelegálního hazardu selhává. Podle výzkumů totiž končí na nelegálním trhu každá čtvrtá vsazená koruna. „To je podle mě dost alarmující na to, aby nad tím stát nemohl mávnout rukou,“ říká Jan Řehola.

Dopady jsou přitom výrazné i pro veřejné rozpočty. „Podle našeho odhadu stát ročně přichází o 2,9 až 3,6 miliardy korun na dani z hazardních her a obce ztrácejí dalších 0,4 až 0,5 miliardy korun. A to nepočítáme navazující ekonomické efekty, jako jsou daně z příjmu právnických osob, pojistné nebo další odvody,“ doplňuje Aleš Rod.

Autoři studie proto navrhují celou řadu opatření – od lepší práce s daty a užší spolupráce s legálním průmyslem přes edukaci provozovatelů i spotřebitelů až po regulaci s důrazem na takzvaný harm reduction a využití umělé inteligence při blokování nelegálních webů.

„Doporučujeme především efektivnější využívání stávajících nástrojů. Jde například o důslednější blokaci nelegálních stránek nebo větší zapojení poskytovatelů platebních služeb,“ shrnuje Řehola. Přestože zákon bankám zakazuje zpracovávat platby na nelegální hazardní weby, v praxi se to podle něj často neděje.

Nová vláda v programovém prohlášení slíbila důraznější boj se šedou ekonomikou, do něhož spadá i nelegální hazard. Tématu se věnuje Ministerstvo financí, které se podle mluvčí Nikoly Moravy snaží průběžně upravovat omezovací nástroje, především v online prostředí.

Novela zákona o hazardních hrách účinná od roku 2024 zrychlila zápis nelegálních webů na takzvaný blacklist a rozšířila možnosti jejich blokace. Nově už není rozhodující, zda stránky přímo cílí na české hráče – stačí jejich dostupnost v Česku. Opatření se vztahují také na mobilní aplikace a takzvané affiliate weby.

„Za poslední dva roky se zvýšil nejen počet zablokovaných stránek, ale hlavně těch, které fungovaly jako vstupní brána k nelegálním hrám,“ uvádí mluvčí. Odborníci ale upozorňují, že rychlost blokací stále nemusí být dostatečná.

Provozovatelé nelegálního hazardu mohou čelit sankcím ze strany Celní nebo Finanční správy, jejich vymahatelnost však podle ministerstva není vždy jistá. Resort proto počítá i s posilováním prevence, informovanosti veřejnosti a užší spoluprací se státními institucemi i legálními provozovateli.