Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rozhodli se, že už na nic nebudou čekat. Ozbrojili se, zmocnili motorového člunu a z amerického Miami zamířili směrem k Havaně. Desetičlenná posádka tam nikdy nedoplula, protože se dostala do přestřelky s kubánskou pohraniční stráží.
Čtyři „expati“ zemřeli, zbytek padl do zajetí.
Kubánské vedení tvrdí, že někteří z „rebelů“ byli na teroristickém seznamu země. Podle Havany se pokusili na ostrov „infiltrovat a rozpoutat tam teror“. Spojené státy chtějí incident, k němuž došlo tuto středu, nezávisle vyšetřit.
„Je velmi neobvyklé vidět takové přestřelky na otevřeném moři. Není to něco, co se děje každý den. Upřímně řečeno, je to něco, co se na Kubě už velmi dlouho nestalo,“ řekl v reakci ministr zahraničí USA Marco Rubio.
Už teď se ale na veřejnost dostávají informace o některých členech této samozvané povstalecké skupiny. Je to portrét chudých mužů bez valného vzdělání s velkým vlasteneckým cítěním, ale s velkou dávkou naivity.
Skupinu vedl 47letý Amijal Sánchez, který se v Miami živil jako zahradník. Opečovával stromy.
Ve videu zveřejněném tento měsíc na instagramu Sánchez skupinu označuje za přívržence „Lidové sebeobrany“. Jedná se o volně koordinovanou organizaci známou tím, že žádá lidi na Kubě, aby po zdech vylepovali protivládní nápisy a posílali z ostrova fotografie, které pak organizace zveřejňuje na sociálních sítích.
„Nemáte na to koule“
„Nastal čas udělat to, co je třeba. Chci zemřít tak, jak umírají skuteční muži. Všem mužům, kteří jsou ochotni zemřít, chci říct… Chci, aby splnili svou povinnost, až nastane čas,“ říká Sánchez na videu zveřejněném 11. února. Většinu příspěvku namířil proti kubánskému exilu, který považuje za zbabělý.
„Neříkejte mi, že chcete být prezidentem Kuby,“ vzkazuje členům exilu. „Nemáte na to koule… udělat to, co bylo třeba udělat za posledních 67 let,“ dodává v narážce na čas, který uplynul od vzniku kubánské revoluce.
Jeho bratr Edisbel pro list The Washington Post uvedl, že na konci roku 2024 kubánské úřady zadržely jejich rodiče, kteří oba bojují s rakovinou. Pár držely několik měsíců ve vazbě, aby Amijala donutily k návratu na ostrov a zatkly ho. V hledáčku tamních tajných služeb měl být už od roku 2015.
Edisbel také vypověděl, že Amijal byl „posedlý ďábelskou snahou“ Kubu osvobodit.
Jedním z těch, kdo přestřelku s kubánskou patrolou nepřežil, byl muž jménem Michael Ortega Casanova. Ve Spojených státech se živil jako řidič nákladního vozu a brzy se měl stát dědečkem.
Členové skupiny podle slov jejich blízkých nebyli v žádném případě profesionálními žoldáky, spíše špatně vycvičenými dobrovolníky bez peněz a bez univerzitního vzdělání.
Třicet let od sestřelení letadel
K zastřelení členů kubánského exilu došlo téměř přesně 30 let poté, co kubánská armáda nad mořem sestřelila dvě malá civilní letadla patřící organizaci Brothers to the Rescue. Tato skupina pátrala po Kubáncích, kteří se na často podomácku sestavených plavidlech pokoušeli z Kuby utéct. Úder tehdy v roce 1996 nepřežili čtyři dobrovolníci Brothers to the Rescue.
Republikánští kongresmani s kubánskými kořeny nyní po letech požadují, aby byl za tento útok, který se měl stát nad mezinárodními vodami, postaven sám Raúl Castro, bratr zakladatele kubánské revoluce Fidela. Dne už 94letý Raúl měl dát k sestřelení letounů přímý rozkaz.
Možná, že byli inspirováni agresivní politikou Donalda Trumpa, který už týdny tvrdí, že dny kubánského komunistického režimu jsou sečteny.
Poté, co americké komando 3. ledna dopadlo přímo v Caracasu venezuelského vůdce Nicoláse Madura, šéf Bílého domu zastavil dodávky venezuelské ropy na Kubu a prohlásil, že teď už kubánští komunisté nedostanou ani „kapku ropy“. Pohrozil přitom vysokými cly a sankcemi všem zemím, které by se rozhodly ostrovu černé zlato i tak poslat.
Objevují se ale náznaky, že americký prezident ze svého tvrdého postoje přeci jen trochu couvá. Umožnil například limitovaný prodej ropy na Kubu, i když pod podmínkou, že bude určena jen pro soukromý sektor a nebudou z ní těžit kubánské politické a vojenské špičky.
Ministerstvo financí USA pak oznámilo, že uvolněním „malých transakcí“ chce „podpořit kubánský lid pro komerční a humanitární účely“.
Venezuela v posledních 25 letech Kubu zásobovala zlevněnou ropou. Na snímku kubánský prezident Díaz-Canel se svou chotí a dnes v americkém zajetí žijícími Nicolásem Madurem a Cilií Floresovou.
Tón zmírnil i sám Marco Rubio, politik s kubánskými kořeny, který se netají přáním svrhnout režimy jak ve Venezuele, tak na Kubě. „Kuba se musí změnit. Nemusí se ale změnit najednou. Nemusí se změnit ze dne na den. Všichni jsou zde vyzrálí a realističtí,“ řekl ve středu na zasedání Konference předsedů vlád Karibského společenství (CARICOM), které hostil dvouostrovní karibský stát Svatý Kryštof a Nevis.
Venezuelský model
List The New York Times k současné situaci uvádí, že se Donald Trump snaží na Kubě opakovat „venezuelský model“. „Doufá, že se mu podaří dosáhnout dohody s komunistickou vládou ostrova, aby se vyhnul chaosu, i když to znamená, že změna vedení, po které mnozí z jeho blízkých spojenců dlouho volali, bude muset počkat,“ píše autor textu Michael Crowley.
„Místo toho se zdá, že Trump sleduje podobný přístup, jako v případě Venezuely, kde levicová vláda zůstala u moci i poté, co americké jednotky v lednu zajaly jejího prezidenta Nicoláse Madura,“ dodává s tím, že se ale Trump zřejmě nechystá dopadnout kubánského vůdce Miguela Díaze-Canela.
Podle spolupracovníků Marca Rubia, s nimiž reportéři NYT hovořili, a expertů z akademického prostředí, USA zatím na ostrově marně hledají „kubánskou Delcy Rodríguezovou“. Současná prezidentka Venezuely a někdejší viceprezidentka Nicoláse Madura s Američany zatím údajně skvěle spolupracuje především v obchodních otázkách a udržuje v zemi stabilitu.
„Očekávám, že nejpravděpodobnějším scénářem na Kubě je, že se americká administrativa s tou kubánskou dohodne a pojedou spolu nějaký byznys,“ řekl Seznam Zprávám v nedávném rozsáhlém rozhovoru politolog Jaroslav Bílek, který se zaměřuje na Jižní Ameriku a Karibik.
Připomněl, že Američané už nějaký čas vyjednávají s vnukem Raúla Castra jménem Raúl Guillermo, kterému se přezdívá „El Cangrejo“ (Krab). V současnosti zastává hodnost podplukovníka kubánské armády a je zřejmě jen otázkou času, kdy bude povýšen.
Raúl Guillermo je přitom synem nedávno zesnulého generálmajora jménem Luis Alberto Rodríguez López-Calleja. Ten stál v čele GAESA - holdingové společnosti pod kontrolou kubánské armády, která ovládá velkou část ostrovní ekonomiky včetně lukrativního turistického ruchu.
