Článek
Prozatímní šéfka Agentury pro globální média, která dohlíží na provoz stanice Hlas Ameriky, neměla pravomoci, aby nařídila razantní škrty v rozpočtu a personálu stanice. Rozhodl o tom americký federální soud, podle kterého Kari Lakeová zastávala manažerskou pozici v rozporu se zákonem. Není zatím zcela jasné, jak se rozsudek promítne do fungování stanice, uvedla dnes agentura Reuters.
Soudce Ray Lamberth rozhodl, že Lakeová zastávala funkci prozatímní ředitelky Agentury pro globální média (USAGM) v rozporu se zákonem i ústavou. V čele agentury ji totiž nepotvrdil Senát a manažerskou funkci podle soudce nemohla vykonávat ani na základě jiných zákonů. Soudce tudíž rozhodl, že jsou neplatná rozhodnutí, která Lakeová učinila v období od 31. července do 19. listopadu loňského roku. Lamberth v uplynulých měsících dvakrát zablokoval snahy o razantní snížení rozpočtu a personálu Hlasu Ameriky.
Na soud se obrátilo několik novinářů Hlasu Ameriky, kteří považují sobotní rozhodnutí soudu za zadostiučinění a „za silný krok k nápravě škody“, kterou podle nich Lakeová stanici způsobila.
USAGM pod faktickým vedením Lakeové nařídilo výrazné snížení rozpočtu i počtu zaměstnanců stanice, kterou financuje americký federální rozpočet. Lakeová to zdůvodňovala snahou nové administrativy Donalda Trumpa seškrtat federální aparát. „Odvoláme se proti nehoráznému rozsudku aktivistického soudce,“ uvedla Lakeová na sociálních sítích.
Hlas Ameriky je veřejnoprávní organizací, která vznikla s cílem bojovat proti nacistickým dezinformacím za druhé světové války, a jejím posláním je šířit informace do zemí s omezenou svobodou tisku. Týdně oslovovala přibližně 360 milionů lidí v téměř 50 jazycích. V průběhu let vysílala v Číně, Severní Koreji, bývalém SSSR i na Kubě.
