Rusko že není nepřítel? Okamura se asi necítí být Čechem, říká generál Šedivý

Válku nemáme v programovém prohlášení, říká premiér Andrej Babiš (ANO). Prioritou vlády je podle něj zdraví občanů. Kabinet tak sníží plánované výdaje na obranu a nechystá se plnit slib spojencům finance navyšovat. Co tím Česko riskuje?

Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník generálního štábu, vyučující na katedře bezpečnostních studií CEVRO Univerzity Jiří Šedivý.

Před ztrátou důvěry mezi spojenci v souvislosti s nižšími výdaji na obranu varoval naposledy v neděli prezident Petr Pavel. V rozhovoru pro Českou televizi ke třem rokům v prezidentské funkci zdůraznil, že nelze těžit z bezpečnosti na úkor ostatních. A dodal, že důvěryhodnost je klíčová i pro spolupráci v jiných oblastech než jen v obraně. Na neutlumování obranných výdajů Pavel apeloval i při své nedávné návštěvě Sněmovny.

Kritika na adresu Babišova kabinetu už ale zazněla i ze strany USA. Americký velvyslanec Nicholas Merrick minulý týden prohlásil, že Česko riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO). A že tak nesplní své závazky vůči NATO ohledně budování schopností své armády.

Ještě za předchozí vlády Petra Fialy (ODS) se Česko loni dohodlo s dalšími státy NATO, že do roku 2035 zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP. A dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale nedávno řekl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k takovému cíli.

Jak dopadnou škrty na vyzbrojování armády? A proč se nedokážeme shodnout, že obrana je priorita?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Česko dostalo nebývale ostře vyčiněno od amerického velvyslance v Praze Nicolase Merricka za to, že vláda plánuje snižovat výdaje na zbrojení. Překvapilo vás to? - ?Myslím, že to každý čekal a že to nebylo nic, co by se nedalo předpokládat. Faktem je to, že ten tón a poměrně, řekněme, razantní vyjádření pana velvyslance možná někoho překvapil. Ale ve své podstatě neřekl nic jiného, než říká většina západních politiků a  samozřejmě i vedení Spojených států amerických.

2:00 Bude ten tlak podle vás pokračovat? - Existují skutečně další důvody, které je potřeba zvážit. Pan premiér řekl, že to vysvětlil svým partnerům, že mluvil i s generálním tajemníkem NATO. Já si myslím, že tady je potřeba říct jednu věc: možná, že tento rok je to problém, který se musí vyřešit vzhledem k  tomu, že ten závazek byl přijat v polovině minulého roku - teď mluvím o těch 3,5 procentech plus 1,5 procenta - a že stát na to nebyl ještě připraven. To je možné. Ale pokud bychom se na to měli dívat z hlediska, do jaké míry bude Česká republika schopná přispívat k vlastní obraně a zároveň samozřejmě do spojeneckých závazků, potom už ten další rok by měl být ve standardním provedení. To znamená, že by se ty rozpočty měly skutečně zvyšovat až do 3,5 procent v cílovém roce.

3:00 Takže ten jeden rok by spojenci asi nějakým způsobem pochopili, pokud by jim to politická reprezentace vysvětlila? Pak je ale dobré nastoupit tu trajektorii, kterou jsme přislíbili? - Nemyslím, že bychom to byli pouze my, kteří máme problémy, ty si myslím, že budou mít i naši někteří jiní partneři. Naším problémem je to, že to přímo demonstrativně dáváme najevo, že nejsme ochotni peníze vydávat. Je v tom hodně politiky, ale ve své podstatě bychom měli být i diplomatičtější.

4:00 Je ale dobré připomenout, že premiér Andrej Babiš řekl, že těch 3,5 procent jeho vláda plnit nechce. Chce dát peníze do zdravotnictví, ale ke 3,5 procentům se přibližovat nechystá. - Myslím, že ta situace se vyvine. Bezpečnostní situace v Evropě, ale i na světě, je natolik vážná, že si myslím, že i Česká republika s panem premiérem v čele dříve nebo později bude muset svou rétoriku změnit. A i to rozhodnutí změnit. Nejedná se totiž pouze o Českou republiku, ale týká se to celého evropského prostředí. A pokud bychom se dívali i za hranice Evropy, tak ta situace skutečně není jednoduchá a neměli bychom ji podceňovat.

5:00 Co by podle vás mohlo premiéra Andreje Babiše přimět k tomu, že je potřeba výdaje na zbrojení zvyšovat? Další eskalace situace na Blízkém východě, nebo eskalace situace na Ukrajině? - Jsou celkem asi čtyři oblasti, které jsou skutečně velmi zásadní a které hrozí až možná nějakým velkým globálním problémem. Ten první je Indočína, lépe řečeno celá ta část, která je cílem čínských expanzivních představ o tom, jakou roli bude hrát Čína a boj o lídra i v této oblasti. Druhá je Severní ledový oceán. To není otázka jenom Grónska tak, jak to někdo zužuje. Ale jednoduše tak, jak se postupuje k globálnímu oteplování, tak se objevují další možnosti, které tento region přináší. A Rusové už delší dobu v Severním ledovém oceánu obnovují základny, které tam měli vybudované ještě v době bipolárního světa. Samozřejmě, že tam jsou i určité další spory. Logicky Ukrajina. To si myslím, že je věc, která se přímo teď momentálně týká Evropy, no a Střední východ, ten se určitě nevyřeší tím, že se zastaví válčení na území Íránu, ale tam si myslím, že ten region je obecně konfliktní, takže to zůstane být tím bezpečnostním problémem i do budoucnosti. Myslím si, že to bude věc, kterou bude muset zvážit i pan premiér.

7:00 Jak zvládá Jaromír Zúna v této těžké době pozici ministra obrany? - Nemá úplně jednoduchou pozici, myslím, že jsme to viděli hned na počátku. Nemá jednoduchou pozici v tom, že jako bývalý zástupce náčelníka generálního štábu, předtím rovněž byl na poměrně významných pozicích, vlastně budoval armádu a směřoval k tomu, abychom naplnili povinnosti, které máme. To znamená 2 procenta HDP a možná do budoucnosti další zvýšení obranných výdajů. A najednou se dostal do situace jako politik, kde je ten tlak úplně opačný. Takže si myslím, že je to pro něj hodně složitá pozice.

7:30 Uvidíme po těch úvodních několika dnech - které si myslím, že pro něj musely být hodně bolestivé - jak se s tou situací vyrovná. Momentálně asi nechce zbytečně dělat nějaké kontroverzní kroky a nechce zbytečně se sdělovacími prostředky komunikovat, aby se nedopustil další chyby. Ale myslím, že jeho pozice není jednoduchá a jednoduchá nebude ani do budoucnosti.

9:00 Nepůsobí ale takový ministr trochu slabě? Navíc v čele silového resortu? - Znám ministra Zůnu delší dobu. Myslím si, že známe jeho silné i slabé stránky, je to velmi vzdělaný, velmi vnímavý člověk a člověk, který než učiní nějaké rozhodnutí, na tím skutečně dlouho přemýšlí. Jeho obrovskou nevýhoda je v tom, že povahou, zkušenostmi je pořád vojákem, ten přerod v politika přece jenom může být mnohem delší. Takže věřím tomu, že až se v tom prostředí srovná, najde správné řešení. A myslím si, že i ta politická reprezentace také najde to správné řešení.

9:30 Dejme mu ještě nějaký čas. Ale tak, jak ho znám, jak vím a znám jeho vyjádření v poslední době, která nejsou úplně vždycky prezentována, nepůsobí jako úplně slabý. Myslím si, že ví, co dělá a kam směřuje.

11:00 Je z vašeho pohledu nějaký problém to, že resort obrany má ve své gesci hnutí SPD, což je hnutí, které zpochybňuje nebezpečí ze strany Ruska pro Českou republiku? Předseda hnutí Tomio Okamura teď nedávno v rozhovoru pro server Novinky řekl, že nevidí důvod, proč bychom se měli Ruska bát, proč by mělo Rusko na zemi, jako je Česká republika, útočit. - Ano, to určitě problém je. Pokud se jedna z těchto stran, která dokonce má ve své gesci resort ministerstva obrany, takto vyjadřuje, tak je vidět, že asi necítí takovou odpovědnost a nemá národní povědomí, které je spojeno s rokem 1938, druhou světovou válkou. Mimochodem československých obětí bylo téměř tolik, jako bylo mrtvých vojáků Spojených států amerických na evropském bojišti. My jsme ztratili obrovské množství lidí a víme, jaká to byla frustrace a ještě pořád to za sebou táhneme. To samé rok 1968. Pan Okamura se možná necítí úplně Čechem, ale ten, kdo cítí svoji historickou minulost, tak se na to dívá jinak.

12:00 Andrej Babiš mluví o tom, že jeho vláda nemá válku v programu. Nejsou takové výroky s podtextem „nic se neděje, nebojte se, není potřeba se soustředit na válku, můžeme se soustředit na zdravotnictví“ riskantní? A proč politická reprezentace nedokáže najít shodu na tom, že věci jako obrana jsou věcí národních zájmů? - Suverenita státu je základním životním zájmem každého státu a do toho patří i obranyschopnost daného státu. Takže premiér nemůže říct, že ho to nezajímá, to v žádném případě ne. Samozřejmě, že se společnost musí vyvíjet proporcionálně, není možné jednu složku výrazně zvýšit a všechny ostatní potlačit. Proto si myslím, že ten přechod, dejme tomu v tomto roce, je ještě pořád akceptovatelný, aby se našly ty nejvhodnější parametry pro jednotlivé oblasti rozvoje společnosti. Myslím, že až přece jenom trochu uplyne nějaká doba, tak se změní i rétorika pana premiéra Babiše. Protože se dostane čím dál tím víc a  velmi často do problémů, které bude muset řešit jako český premiér.

15:00 Předchozí kabinet hodně zvyšoval výdaje na obranu. Otázka ale je, jak ty peníze utrácel, jestli je utrácel dostatečně efektivně, jestli dobře plánoval. Jak si v tuhle chvíli stojíme? - Poslední vládnoucí koalice měla výhodu, že měla poměrně dost peněz a vůbec prostředí tomu nasvědčovalo, že se skutečně rozjede modernizace armády tím tempem, které bylo potřeba. Období předtím bylo složité z mnoha důvodů. Armáda nebyla v situaci, kdy mohla rozjet hlavní velké projekty. Ty menší, ty se dělaly, ale ty větší jako například nadzvukové letectvo, vrtulníkové letectvo, tanková technika, obrněná technika a další věci, které s tím jsou spojené, ty čekaly, až konečně bude výhled, že se může skutečně použít poměrně větší množství peněz na velmi zásadní modernizační programy. A to Fialova vláda dostala k dispozici, takže se to rozjelo.

16:00 Nicméně bylo kolem toho zbytečně moc vysvětlování, mluvení, zvýrazňování. Myslím si, že společnost byla přesycena výrazy, že tady budeme v trvalém ohrožení a musíme za každou cenu investovat. To všichni věděli, ale nemuselo se to tolik zvýrazňovat. Myslím si, že to pro část společnosti bylo nepříjemné. Ale ve své podstatě bych řekl, že minulá vládnoucí koalice skutečně modernizaci armády nastartovala. Teď je nebezpečí, že se znovu zpomalí. A to si myslím, že je problém, který se bude muset vyřešit.

23:00 (k problémům české armády) Už dlouhodobě jsme nevyřešili problém mobilizace. Začali jsme aktivními zálohami, tam se musí provést řada kroků, mimo jiné i legislativních, pro to, aby aktivní zálohy byly mnohem atraktivnější než do současné doby. Udělalo se spoustu práce, ale musí se pokračovat dál. A nemáme to, co je jeden ze základních momentů, který připomíná i generál Řehka, ale nejen on, že na papíře máme připraveno všechno, ale prakticky nemáme vyřešeno doplňování válečné armády, to znamená mobilizace. Vedení státu se musí zaměřit - to není problém ministerstva obrany nebo armády - na morál vojáků nebo morál občanů. Vlastenectví, které se nemůže projevovat pouze při tom, že hrajeme hokej, ale musí se projevovat právě v takových kritických oblastech. - Na to ale úplně rezignujeme, mám pocit. - Proto o tom mluvím, že to je něco, o čem se moc nemluví. Vlastenectví se někdy považuje za nějaký anachronismus, ale ve své podstatě to je zásadní krok. Vidíme to na Ukrajině.

26:00 Často bývá zmiňována naš protivzdušná obrana, debata, jestli je dostatečná, nebo není. Navíc vidíme situaci na bojišti na Ukrajině, teď na Blízkém východě, a protivzdušná obrana je jednoznačně v centru pozornosti. - Jsem původem tankista, ale zaměření se na jednu oblast, na jeden segment, je vždycky špatné. Takže ano, my musíme dohnat to, co jsme zanedbali v minulosti, kdy jsme se nevěnovali protivzdušné obraně a protiraketové obraně. A také - používám slovo polní armáda, byť vím, že to úplně není přesné - ale podle mého názoru se do budoucnosti musíme věnovat teritoriálním vojskům mnohem více a mnohem intenzivněji, než to bylo v minulosti.

28:00 Z různých důvodů jsme se v minulosti věnovali především armádě, která plnila úkoly především v zahraničních misích, bylo to dáno nedostatkem peněz, různými omezeními, nebyl to pouze problém České republiky, byl to problém i našich partnerů v Severanské alianci. Dnes je potřeba vidět, že to, jak se chová Rusko, jak se přenáší tlak na jednotlivé státy, na oponenty Ruska, tak my musíme být připraveni, že to teritorium bude úplně stejným bojištěm, jako jsou dnes bojiště, která dnes vidíme na Ukrajině. Jednoduše to zápolí, týlový prostor, bude napadán jiným způsobem. Ale ta válka tam bude probíhat také. Ale my musíme být připraveni, že naše území může být napadáno nejen ze vzduchu, ale například různými jinými, diverzními útoky.