Penzijní spoření: Zkontrolujte si, zda zbytečně nepřicházíte o peníze

Některé penzijní společnosti nabízejí klientům doplňkového penzijního spoření takzvanou strategii životního cyklu. Ta funguje tak, že s přibývajícím věkem klienta se jeho úspory automaticky přesouvají z dynamických fondů, tedy těch rizikovějších, do více konzervativních „bezpečnějších“ fondů. Tím se ale snižuje i možné zhodnocení uložených peněz na důchod.

Řada klientů, většinou těch, kteří spoří už mnoho let, vůbec nemusí vědět nebo mohli zapomenout, že si takový program kdysi zvolili. Proto je dobré penzijní účet pravidelně kontrolovat.

Čtenářka Kateřina se před nedávnem podívala do ročního výpisu z doplňkového penzijního spoření. A zjistila, že jí penzijní společnost změnila investiční strategii. Původně měla nastavené rozdělení na 40 % úspor v dynamickém fondu a 60 % ve vyváženém. Od srpna se ale poměr změnil na 20 a 80 procent. Tedy podíl rizikovějšího dynamického fondu, který má dlouhodobě vyšší zhodnocení, byl snížen ve prospěch „opatrnějšího“ vyváženého fondu, který peníze zhodnocuje méně.

„Mám penzijko u Generali penzijní společnosti a jen podle loňských výsledků bylo zhodnocení dynamického fondu 16 procent, zhodnocení u vyváženého fondu 9,2 procenta. Do důchodu mám ještě dlouho, tak jsem chtěla mít dynamický fond zastoupený ve vyšší míře, abych do penze měla více peněz. Proto mě změna, o které mě penzijní společnost neinformovala, překvapila,“ svěřuje se čtenářka.

Zašla tedy na pobočku, aby zjistila, proč došlo ke změně. A dozvěděla se, že je to kvůli věku. Ve své smlouvě si totiž před lety nastavila takzvaný spořicí program (strategii životního cyklu), který automaticky mění strategii klienta postupně už od 36 let. A to ve prospěch konzervativnějších fondů. Kateřině bylo v září 51 let a podle informací společnosti je pro tento věk stanoven právě podíl dynamických fondů na 20 procent a vyvážených na 80 procent.

„Netušila jsem, že mám takový program vůbec nastavený. Penzijko jsem si zakládala před mnoha lety a až v poslední době, kdy se o něm hodně mluví, jsem začala své úspory více kontrolovat,“ přiznává žena.

Na pobočce tedy spořicí program zrušila a zvolila si vlastní „odvážnější“ strategii. Tu už jí společnost měnit nemůže. Zůstane jí až do doby, než dosáhne věku, který bude o pět let nižší než její důchodový věk.

To je zákonem stanovená hranice, takzvaná investiční brzda: všechny penzijní společnosti musí své klienty, kteří mají pět let do důchodu, povinně informovat o tom, že jim automaticky spoření převedou do konzervativních fondů. Pokud tedy klienti vyloženě neodmítnou. Je to kvůli ochraně peněz, aby lidé před blížícím se důchodem nepřišli o větší část úspor, kdyby náhodou došlo na trzích k většímu propadu rizikovějších fondů.

Čtenářka Kateřina o velké peníze automatickou změnou strategie na pět měsíců nepřišla. Kdyby ale dál zůstala ve spořicím programu, a to až do zhruba 60 let, tak by rozdíl ve zhodnocení mohl být značný.

Podle dat Asociace penzijních společností se za posledních deset let zhodnotily dynamické fondy v průměru o 7,15 procenta, vyvážené o 4,14 procenta a konzervativní jen o 1,31 procenta. Kdyby si tedy do 60 let nechala pouze spořicí program místo plně dynamické strategie, kterou si zvolila sama, přišla by o víc než sto tisíc korun (za předpokladu, že následující dekádu by fondy vydělávaly zhruba stejně jako doposud).

„Spořicí program funguje na mechanismu postupného zkonzervativňování investiční strategie. Zahrnuje přesuny vkladů mezi jednotlivými účastnickými fondy podle splnění věkových podmínek jednotlivých fází spořicího programu. Je předem určeno, kdy a kam budou vklady přeinvestovány,“ vysvětluje princip spořicího programu místopředseda představenstva Generali penzijní společnosti Petr Brousil.

Takové programy má společnost hned tři – dynamický, vyvážený a konzervativní. „Jsou určeny těm, kteří chtějí, aby se o jejich zvolenou investiční strategii v závislosti na věku starala penzijní společnost,“ vysvětluje Brousil.

Strategii vyváženého cyklu (spořicí program) v Generali má v současnosti nastaveno 80 procent z necelých 600 tisíc klientů doplňkového penzijního spoření. Pokud o tom nevědí, jako čtenářka Kateřina, měli by se obrátit na společnost a případně si nastavit vlastní strategii.

„Doporučujeme pravidelnou kontrolu, co klientovi jeho strategie přináší, co od ní očekával, zda stále odpovídá jeho věku a investičnímu horizontu,“ dodává Brousil. Podle něj si mohou klienti nastavit investiční strategii sami, ať už v klientském portálu nebo na pobočce. Připomíná, že měnit strategii mohou lidé, kdykoliv chtějí.

Stejné je to u všech dalších penzijních společností. Jen některé za častější změnu strategie než jednou za rok vybírají poplatek – až 500 korun.

Pro někoho, kdo se o peníze v penzijku aktivně stará a nebojí se odvážnějšího penzijního investování, může být strategie životního cyklu zbytečná a nevýhodná. S větším rizikem se většinou pojí i vyšší zhodnocení.

Pro lidi, kteří jsou ve spoření na penzi pasivní a o investování se vůbec nezajímají, ale může být dobrým řešením, které jim přinese více peněz. Tím, že zvolí strategii životního cyklu, kdy se vesměs začíná v mladším věku na dynamických fondech, později se přechází na vyvážené investice a končí se v konzervativních fondech, bude zhodnocení o dost vyšší - u spoření trvajícího 30 let i o stovky tisíc korun.

Pokud by si od počátku spoření zvolili třeba ze strachu jen konzervativní fondy, mohli by být po mnoha letech spoření před důchodem nemile překvapeni, jak málo se jejich celoživotní úspory zhodnotily.

Skoro každá penzijní společnost nabízí na svých webových stránkách kalkulačky, které vypočítají, kolik peněz lidé do důchodu naspoří při určité výši měsíční úložky a zvolené strategii.

Nedávná studie think-thanku IDEA při CERGE-EI, která se detailně zabývala nastavením penzijního spoření v Česku, dokonce navrhuje, aby strategie životního cyklu nabízely všechny penzijní společnosti povinně a motivovaly právě své „pasivní“ klienty v začátcích spoření k dynamickému investování a automaticky pak riziko s věkem upravovaly. Právě proto, aby lidé získali víc peněz.

Strategii životního cyklu nabízí šest z celkem devíti penzijních společností na trhu. Každá společnost má ale tuto službu nastavenou jinak.

„Nabízíme klientům mladším 40 let růstovou strategii životního cyklu, v rámci které je od uzavření smlouvy 100 procent prostředků investováno do akciového účastnického fondu. Ke dni 45. narozenin účastníka se automaticky a bezplatně provede převod prostředků do vyváženého účastnického fondu a ke dni 50. narozenin se následně automaticky provede převod do dluhopisového účastnického fondu, do kterého jsou poté směřovány i všechny budoucí příspěvky,“ popisuje program Uniqa penzijní společnosti její mluvčí Veronika Hešíková.

I ona doporučuje klientům ověřit si konkrétní nastavení smlouvy a zjistit, zda jim taková služba vyhovuje.

Podobné je to v ČSOB penzijní společnosti. „Na základě penzijního dotazníku klientovi při sjednání smlouvy připravíme osobní doporučení – takové, které odpovídá jeho životní situaci a vztahu k riziku. Pak už je jen na něm, jestli si vybere konkrétní účastnický fond, nebo dá přednost celé naší investiční strategii, kdy se investice postupně přesouvají mezi jednotlivými fondy tak, aby se s blížícím se důchodem snižovalo riziko kolísání,“ popisuje mluvčí společnosti Petr Milata.

* v závislosti na tom, zda klient má, nebo nemá sjednanou elektronickou komunikaci

Podle něj se podíl plně dynamického fondu začíná snižovat od 43 let účastníka. V jeho 52 letech se do převážně vyváženého fondu začíná dostávat i podíl konzervativního fondu na penzi, který pak v 60 letech klienta dosáhne 100 procent.

V KB penzijní společnosti se peníze klientů začnou přesouvat 10 až 5 let před dovršením důchodového věku z rizikovějších účastnických fondů do dluhopisového účastnického fondu. Nicméně v minulosti, do roku 2022, měla tato společnost jinou strategii životního cyklu - ta do konzervativnějších fondů začala peníze klientů převádět už 16 let před jejich důchodem. Pro klienty, kteří si ji v minulosti sjednali, platí.

Lidé, kteří strategii nechali na Allianz penzijní společnosti, zaregistrují první změnu v podílech jednotlivých fondů 10 let před dosažením důchodového věku.

V Conseq penzijní společnosti si klienti volí cílový věk spoření a jak se k tomu věku blíží, tak se jim podíl dynamické složky postupně snižuje a strategie se zkonzervativňuje. Dochází k tomu během posledních 10 let před dosažením cílového věku.

Některé penzijní společnosti ale nechávají strategii spoření výhradně na rozhodnutí klientů.

„V NN strategii životního cyklu nemáme. Klienti si sami zvolí strategii a mohou ji měnit bez poplatku i několikrát do roka. Investiční riziko tedy začínáme automaticky snižovat až 5 let před dosažením důchodového věku klienta, jak všem penzijním společnostem ukládá zákon. Pokud klient o tuto úpravu nestojí, může ji odmítnout vyjádřením aktivního nesouhlasu,“ uvádí Iva Tučková, produktová manažerka NN Penzijní společnosti.

Strategii životního cyklu nemá ani penzijní společnost České spořitelny nebo penzijní společnost Rentea. „Osobně se domnívám, že automatické převádění prostředků do konzervativního fondu nemusí být vždy optimální. Mnoho klientů spoří déle než jen do 60 let, případně plánují čerpání postupnou formou, a jejich investiční horizont tak může být delší, než zákon předpokládá. V takovém případě může dávat smysl ponechat část prostředků i nadále v dynamičtějších fondech. Vždy ale záleží na individuální situaci a ochotě nést kolísání,“ říká Lucie Jurníčková, produktová ředitelka Rentea.

Penzijní spoření má v Česku 3,9 milionu lidí. Z toho skoro 2,2 milionu lidí je v Doplňkovém penzijním spoření (DPS), dalších 1,7 milionu zůstává v Penzijním připojištění, do kterého už nelze vstupovat.

Problém starého penzijního připojištění je v tom, že lidem zhodnocuje peníze velmi konzervativně. Garantuje totiž, že investice nebudou v minusu. Podle dat Asociace penzijních společností byl od roku 2014 výnos těchto starých fondů jen 1,14 procenta. Experti proto doporučují všem klientům, kteří stále zůstávají ve starém spoření, aby přešli do DPS a o své peníze se více starali a lépe je zhodnocovali.