Splníme aspoň dvě procenta? Velvyslanec při NATO vysvětluje obranné výdaje

Premiér Andrej Babiš (ANO) plánuje na začátku července místo prezidenta Petra Pavla vyrazit na summit NATO do turecké Ankary. Chce tam spojencům v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem vysvětlit obranné výdaje na letošní rok. Právě jejich výši v posledních týdnech zástupci USA opakovaně kritizovali.

„Američané s námi komunikují, stejně jako se všemi ostatními zástupci členských zemí. To je náš denní chléb. Diplomacie je komunikace a především zákulisní komunikace,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy velvyslanec David Konecký atmosféru v bruselské centrále NATO tři a půl měsíce před summitem.

Předchozí kabinet Petra Fialy plánoval dát letos Ministerstvu obrany o 21 miliard korun více, aby celkové obranné výdaje dosáhly 2,35 procenta HDP. Babišova vláda ale tyto peníze škrtla a hrozí jí, že nesplní ani alianční minimum dvou procent. „Výdaje na obranu nejsou soutěž, v konečném důsledku jde o to, jak vypadají obranné schopnosti, které se za ty peníze pořizují,“ říká Konecký.

Na alianční summitech v posledních třech letech Česko zastupoval prezident Petr Pavel. O účastni chce ještě s Babišem jednat. Diplomat Konecký říká, že z pohledu spojenců ani generálního tajemníka NATO nezáleží na tom, kdo nakonec s pověřením české vlády na vrcholnou schůzku dorazí.

„Je úplně nemyslitelné, aby někdo někdy komentoval účast jiného státu. To se neděje, protože každá suverénní země si účast určuje sama,“ vysvětluje alianční zvyklosti.

Premiér Andrej Babiš minulý týden překvapil vyjádřením, že na letošní summit NATO chce jet on. Doposud Česko většinou zastupoval prezident. Dokdy nejpozději musí padnout rozhodnutí?

Nemám jinou informaci než to, že rozhodne vláda. Úplně nejzazší termín je moment, kdy musíte sednout do letadla a odletět. Ale myslím, že se složení delegace určí dřív.

Je z pohledu generálního tajemníka Aliance nebo ostatních členských zemí nějaký rozdíl, jestli s nimi bude u stolu sedět prezident Petr Pavel, nebo premiér Andrej Babiš?

Ta akce se formálně jmenuje summit hlav států a vlád, protože každá země má jiné ústavní zvyklosti. Takže například ve Francii je prezident v jiném postavení než třeba v Česku.

Každý stát si rozhoduje sám, kdo přijede, a ostatní země to respektují. Je úplně nemyslitelné, aby někdo někdy komentoval účast jiného státu. To se neděje, protože každá suverénní země si účast určuje sama.

Premiér Babiš své rozhodnutí vysvětluje tím, že by mohl lépe než prezident vysvětlit spojencům v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jak je na tom Česko letos s výdaji na obranu. Je na summitu čas na takové vysvětlování?

Jednoznačně je tam prostor pro vysvětlování. Každá země má určitý čas na své vystoupení, a jak ho pojme, je čistě na ní. Předpokládám, že otázka obranných výdajů a otázka plnění haagského závazku (dát do roku 2035 pět procent HDP na obranu, pozn. red.) budou jednou z klíčových věcí, které budou v jednotlivých vystoupeních spojenců zaznívat.

Američtí diplomaté v posledních týdnech veřejně kritizují Česko, že letos možná nepřekoná minimální hranici dvou procent HDP na obranu. Jak to vypadá v centrále NATO? Pozvali si vás Američané kvůli tomu na rozhovor?

Američané mají velmi efektivní diplomacii, která vykonává něco, čemu se v angličtině říká „policy“. Do češtiny se to překládá jako „politika“, ale to není přesné. Prostě americká diplomacie velmi intenzivně a efektivně realizuje zadání své administrativy.

Takže je logické, že ve chvíli, kdy americký prezident Trump mluví o tom, že naprosto klíčová věc jsou pro něj obranné výdaje a závazky z Haagu, tak americká diplomacie intenzivně komunikuje se spojenci napříč Aliancí ohledně jejich obranných výdajů, plánů a schopností.

Berou rozhodnutí svého prezidenta vážně a využívají veškeré nástroje, které mají k dispozici, aby je zrealizovali. Nejsou zaměřeni specificky na Česko, Itálii nebo na kteroukoli jinou zemi. Prostě Američané tenhle požadavek mají vůči všem spojencům. Tečka.

Trochu jste utekl z otázky, jestli si vás pozvali, nebo nepozvali.

Američané s námi komunikují, stejně jako se všemi ostatními zástupci členských zemí. To je náš denní chléb. Diplomacie je komunikace a především zákulisní komunikace.

Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick nedávno řekl, že Česko dá letos na obranu jen 1,8 procenta HDP. Jako výdaje na obranu tedy počítal jen rozpočet Ministerstva obrany a ne 30 miliard korun, které jsou podle české vlády také výdaji na obranu, akorát jsou v jiných kapitolách státního rozpočtu. Jde třeba o výstavbu silnic nebo policejní vrtulníky. Překonáme, nebo nepřekonáme letos hranici dvou procent HDP?

Číslo, které mám z Prahy a se kterým jdu do aliančních debat, je, že Česká republika má letos obranné výdaje přes dvě procenta HDP. I za minulý rok máme nahlášeno přes dvě procenta.

Co se týče výhledu na příští roky, klíčový bude dokument, který se jmenuje Dlouhodobý výhled pro obranu, který by měl být hotový v květnu. A na jeho základě se potom bude specifikovat, jak má vypadat rozpočtový výhled pro Českou republiku na další roky.

Haagský závazek mluví především o trajektorii do roku 2035. Takže to je jedna z klíčových věcí, na kterou se na summitu upře pozornost – jak vypadají trajektorie obranných výdajů jednotlivých spojenců.

Jenže Česko do NATO něco vykáže, ale pak následuje kontrola ze strany Aliance, jestli je vše, jak má být, jestli někdo nepodvádí. I Národní rozpočtová rada vlády varovala, že všechno z toho, co my letos určujeme jako obranné výdaje, nám v Alianci uznat nemusí. Naznačil vám už někdo, co projde a co ne?

Ne, český státní rozpočet byl schválen nedávno, teď začíná proces, kdy budeme muset tu částku reportovat v NATO. To znamená vyplnit všechny formuláře, to by mělo být v nejbližší době, a pak se rozběhne přezkoumání a vyhodnocování našich výdajů.

Do celé této matematiky vstupují ještě dvě další věci. Jedna z nich je vývoj HDP, který automaticky mění procento na obranu, to znamená, že procento HDP může na konci roku vypadat jinak, než jak je teď naplánované.

Druhá věc je, že něco jiného jsou naplánované a zrealizované výdaje. A současně se dají v průběhu roku do rozpočtu přisypávat peníze, obecně jsou obranné výdaje nakonec vždy politické rozhodnutí. Není to prostě tak, že napíšete nějaké číslo na papír, někam ho zamknete, celý rok tam bude sedět, pak se na něj podíváte a ono bude pořád stejné.

Ale klíčová věc, která je spojená s obrannými výdaji všech zemí NATO, je to, co spojenci reálně přinášejí Alianci za schopnosti.

Ale schopnosti nevybudujete bez peněz.

To je pravda, ale současně všichni spojenci určité kapacity mají. A teď se bavíme o tom, jak to udělat, aby tyto kapacity byly dostatečně robustní a udržitelné a také abychom měli dostatečné investice pro jejich rozšiřování. To je debata, kterou procházejí všechny země NATO.

Takže jak to s letošními českými výdaji na obranu reálně bude, se teprve uvidí?

Přesně tak. Vstupujeme teď do procesu vyhodnocování sekretariátu NATO, budou probíhat ministerská a další jednání a na konci bude tabulka výdajů, která určitě bude jedním z podkladů pro jednání na summitu v Ankaře.

I kdyby to dopadlo nejlépe, jak je možné, a NATO by nám uznalo úplně všechny obranné výdaje na letošní rok, bude to podle současných propočtů vlády 2,07 procenta HDP. Ani tak bychom v porovnání s ostatními spojenci nebyli mezi premianty.

Země, které jsou v obranných výdajích opravdu na špici tabulky, například Polsko nebo pobaltské státy, dávají čtyři a více procent HDP. To je pro nás stejně jako pro většinu spojenců v tuto chvíli nedosažitelné. A další věc – výdaje na obranu nejsou soutěž, v konečném důsledku jde o to, jak vypadají obranné schopnosti, které se za ty peníze pořizují.

Kromě výdajů na obranu, jaká budou další témata summitu NATO v Turecku?

Hlavním tématem podle mě bude něco, čemu se říká „návrat NATO ke kořenům“, případně NATO verze 3.0. Týká se to schopnosti Aliance odstrašit nepřítele a ochránit své území, což souvisí právě s financemi na obranu.

Evropa a Kanada mají velký vnitřní dluh v budování schopností pro svoji vojenskou obranu, který je potřeba zacelit, a Američané zdůrazňují, že oni už to dál dělat nebudou.

Proto členské země NATO loni na summitu v Haagu přijaly závazek vydávat na obranu pět procent HDP do roku 2035. USA chtějí, aby Evropa a Kanada převzaly zodpovědnost za konvenční obranu a odstrašení v Evropě. Říká se tomu „burden shifting“, tedy jakési přesunutí břemene za konvenční obranu, přičemž dál platí to, že Amerika se podílí na obraně Evropy.

Obranné výdaje nemají žádnou hodnotu, pokud se nepřemění v konkrétní schopnosti. A ty schopnosti nám musí dodat průmysl. Obranný průmysl bude druhé velké téma. Je potřeba, aby dodával rychleji, aby se dostatečně inovoval.

Třetí téma je Ukrajina. Američané setrvale opakují, že klíčovou odpovědnost za podporu Ukrajiny nese Evropa, nikoliv oni.