Dentální hygiena může ušetřit tisíce. Mezizubní kartáček a nit nestačí

Ani sebepečlivější domácí péče o zuby nedokáže dokonale odstranit veškerý zubní plak, zejména z hůře dostupných míst a z prostoru pod dásněmi. Právě zde se postupně mění v zubní kámen, který už běžným čištěním doma odstranit nelze vůbec.

Pravidelná profesionální dentální hygiena výrazně zvýší šanci na to, že nebudete potřebovat nové plomby, péči paradentologa nebo dokonce umělý chrup. „Ideální je kombinovat každodenní domácí péči s pravidelnou profesionální hygienou. Jen málokdo si dokáže čistit zuby stoprocentně dokonale každý den – proto na dentální hygienu pravidelně docházíme i my profesionálové,“ říká Lenka Velebilová z Barrandov Smile, která je zároveň tiskovou mluvčí Asociace dentálních hygienistek.

Prodej zubních kartáčků v Česku sice setrvale stoupá a zdálo by se, že si Češi čistí zuby stále poctivěji, ale na profesionální dentální hygienu chodí zhruba polovina obyvatel. Pravidelně dokonce jen devatenáct procent, a to zejména mladších lidí.

Stále panuje přesvědčení, že dentální hygiena je nadstandard. Přitom díky ní můžete ušetřit. „Prevence a pravidelná návštěva dentální hygieny dokáže udržet dlouhodobě funkční chrup bez bolesti a řešení akutních potíží. Navíc je oproti komplikovanějším zákrokům u zubaře výrazně levnější. Přesto na ni stále velká část Čechů vůbec nechodí, jelikož se domnívá, že jde o nadstandardní péči, kterou nepotřebují,“ říká zubní lékař Jakub Hladík z centra stomatologie The Clinic.

Zubní kámen není jen estetickým problémem, protože přispívá ke zvýšené tvorbě plaku směrem ke kořenu zubu. To způsobuje zánět dásní a parodontitidu, výsledkem může být úbytek kostní tkáně a ztráta zubů. Záněty dásní přitom podle dat zubařské komory trpí šedesát procent dospělých. V plaku se navíc hromadí bakterie způsobující zubní kaz.

Zkažené zuby nejenže mohou vyjít draho, navíc jsou nebezpečné. „Nesmíme zapomínat na prokázanou souvislost mezi orálním a celkovým zdravím. Dentální hygiena je důležitá opravdu pro každého,“ říká dentální hygienistka Petra Křížová ze Stomatologické kliniky pražské vinohradské nemocnice.

Například vztah mezi neléčeným zánětem dásní a řadou dalších potíží, jako je cukrovka nebo nemoci srdce a cév, je vědecky dokázaný. Bakterie a jejich toxiny, které vytvářejí, se krví šíří do celého těla a ničí stěny cév. Stoupá tak riziko infarktu a mrtvice, bakterie navíc mohou přímo způsobit například zánět srdce. Nedávné výzkumy odhalily bakterie způsobující zánět dásní i v mozkové tkáni pacientů s demencí.

První návštěva dentální hygieny se bude soustředit zejména na to, zda si zuby čistíte správně. Dentální hygienistka se zeptá, zda používáte mezizubní kartáčky a jaké, případně poradí správnou velikost. Většina lidí, pokud tedy vůbec mezizubní kartáčky používají, sahá po příliš malých.

„Pacient nejdříve vyplní anamnestický formulář. Poté následuje vstupní vyšetření, během kterého vyšetříme dásně pomocí kalibrované sondy, kdy se měří hloubka prostoru mezi zubem a dásní, hodnotí se příznaky zánětlivých projevů na dásních, přítomnost povlaků, jako je plak či zubní kámen, pigmentace a úroveň ústní hygieny. Na základě výsledků se vytvoří hygienický plán léčby,“ popsala Lenka Velebilová, co od návštěvy ordinace čekat.

Některé prostory si tak napříště budete čistit třeba červeným kartáčkem, jiné žlutým. Kartáčky se téměř vždy dostanou i do míst, o nichž si myslíte, že to nejde. První dny možná bude dáseň trochu krvácet, ale to přejde.

Hygienistky také doporučí správný běžný kartáček, používání dentální nitě a případně i jednosvazkového kartáčku, který je malý a snadno se dostane i do míst, která se obyčejným kartáčkem kvůli nedostupnosti vyčistit nedají. Probrat můžete také to, zda je pro vás vhodný kartáček elektrický a jaký typ si máte koupit.

Následuje profesionální čištění zubů, při kterém profesionálka odstraní všechny škodlivé povlaky z povrchu zubů a z povrchu kořenů zubů do hloubky tří milimetrů pod dásní. Základem ošetření je podle dentální hygienistky Velebilové odstraňování povlaků pomocí speciálních ručních nástrojů, používá se ale také ultrazvuk, pískovač a na konci se zuby leští.

Po vyřešení akutních potíží a zlepšení péče o zuby nastává fáze takzvaných udržovacích návštěv. Výhodou je, že hygienistky průběžně kontrolují, zda se vám daří o zuby pečovat dobře. Celý proces trvá někdy 30, jindy 45 až 60 minut. Úvodní návštěva je delší, je třeba počítat s hodinou a půl. Každopádně při ošetření nic nebolí. „Dentální hygienistka může použít povrchovou anestezii ve spreji, v případě hloubkového čištění aplikuje zubní lékař injekční anestezii,“ přibližuje Lenka Velebilová.

Kromě toho dokážou v ordinaci včas zachytit případné patologické projevy v ústech dříve, než začnou například bolet. Patří sem zejména záněty a krvácení dásní, počínající zubní kazy, nebezpečné ustupování dásní, ale také podezřelé změny na sliznicích, které mohou být příznakem nádoru.

Návštěva dentální hygieny má podle dentálních hygienistek smysl v každém věku a začít se s ní klidně dá i v padesáti letech, i když nejlepší je chodit sem už v dětství v době, kdy má dítě jen mléčné zuby.

Standardem je návštěva jednou za půl roku, ale je dobré dorazit na dentální hygienu alespoň jednou ročně. Někdy je to ale potřeba mnohem častěji. „Například u lidí s parodontózou či u pacientů s rovnátky jsou nutné návštěvy každé tři měsíce. Naopak u pacientů s velmi dobrou zubní péčí stačí návštěvy dentální hygieny jednou ročně,“ vysvětluje Kristýna Vomelová, dentální hygienistka centra stomatologie The Clinic. Frekvenci každému zubní hygienik doporučí.

Ceny se hodně liší, dá se říci, že záleží na renomé ordinace a na lokalitě. Například v Praze se cena za jednu návštěvu obvykle pohybuje mezi 1 800 a 2 000 korunami, v regionech cena začíná na tisícovce. Úvodní návštěva bývá dražší.

Většina zdravotních pojišťoven na dentální hygienu přispívá - aktuální přehled příspěvků zveřejňuje Asociace dentálních hygienistek na webu ZDE. Obvykle je to 500 korun za rok pro dospělé, pro děti dvojnásobek.

Základ domácí péče je podle dentální hygienistky Petry Křížové poměrně jednoduchý: kvalitní zubní kartáček, zubní pasta s fluoridy a pomůcka pro čištění mezizubních prostor.

Právě mezizubní prostory jsou místa, kam se běžný kartáček nedostane, a přitom zde často vznikají kazy i záněty dásní. Mezizubní kartáčky jsou nezbytné, ale zubní nit podle některých hygienistek dává smysl zejména tam, kde jsou prostory velmi těsné.

Každopádně mezizubní kartáčky se někdy doporučují používat zejména na partie zubů u dásní, zatímco na mezery mezi vršky zubů mohou být lepší nitě. Pro začátečníky nebo lidi méně obratné jsou alternativou silikonová párátka nebo flosspic, zubní niť už natažená v plastovém držátku.

Správná velikost mezizubního kartáčku je klíčová, ale bez odborné pomoci ji člověk jen těžko odhadne. „Ideální kartáček by měl projít mezizubním prostorem s lehkým odporem - neměl by se tam volně ztrácet, ale zároveň by jeho zavedení nemělo být bolestivé. Každý mezizubní prostor má navíc jinou velikost, takže jeden univerzální kartáček obvykle nestačí. Pokud je kartáček příliš malý, plak neodstraní. Pokud příliš velký, může dráždit dásně a člověk čištění mezizubí postupně vynechá,“ vysvětluje Petra Křížová z vinohradské stomatologické kliniky.

Důležitá je ovšem i volba zubního kartáčku jako takového, i tady se dá snadno sáhnout vedle. „Příkladem jsou velmi měkké kartáčky - přestože působí šetrně, bez dostatečné techniky nedokážou plak účinně odstranit a samotná jemnost zdraví zubů nechrání,“ upozorňuje Křížová. Lepší volbou je tak kartáček měkký, případně středně tvrdý. A je dobré pořídit si i kartáček jednosvazkový, protože se s ním lépe dostanete třeba ke stoličkám.

Říct jednoduše, jak si správně čistit zuby, není podle dentálních hygienistek možné. Záleží na stavu dásní, postavení zubů, plombách nebo implantátech, stejně jako na manuální zručnosti. Existují ale principy, které platí pro všechny: čištění musí být šetrné k dásním, systematické, se správným sklonem kartáčku k dásni a vždy v kombinaci s mezizubní hygienou, říká Markéta Marušanová, předsedkyně edukační komise Asociace dentálních hygienistek a hlavní dentální hygienistka kliniky MILES.

Pro většinu dospělých se hodí takzvaná Bassova modifikovaná technika - kartáček se přikládá pod úhlem přibližně 45 stupňů k dásni, používají se jemné vibrační pohyby a následně se stírá směrem od dásně k zubu. Návod na správnou techniku čištění zubů najdete ZDE na webu Asociace dentálních hygienistek.

Základní správná domácí péče zabere celkem ani ne deset minut denně, rozdělených mezi ráno a večer. Jde například o dvouminutové čištění běžným kartáčkem ráno a to samé večer, kdy navíc přidáte další dvě minuty s mezizubními kartáčky. Pokud používáte i jednosvazkové neboli solo kartáčky, které se používají bez pasty, můžete si s nimi čistit zuby třeba u televize.

I když to z reklam vypadá někdy jinak, elektrické zubní kartáčky nejsou pro čištění zubů nezbytné ani lepší. Na trhu jsou dva základní druhy, které se liší hlavně typem pohybu: rotační a sonické. Někomu ale vyhovují více než manuální kartáček a není chyba je používat.

Stejně tak se zubní hygiena obejde bez ústních sprch. „Ústní sprchy jsou příjemným doplňkem, své místo mají zejména u lidí s rovnátky nebo implantáty. Proud vody ale nedokáže spolehlivě narušit pevně přichycený zubní plak - k tomu je potřeba mechanické čištění. Plnohodnotnou náhradou mezizubních kartáčků tedy nejsou,“ říká dentální hygienistka Petra Křížová k novince posledních let, kterou někdy reklama prezentuje jako náhradu za namáhavé čištění.

Všechno ostatní je podle ní potřeba brát spíše jako doplněk. Nezatracuje ani ústní vody, které mohou být užitečné třeba při zánětu dásní, zvýšeném riziku kazu nebo potížích se zápachem z úst. Zuby ale rozhodně nevyčistí. Podobně žvýkačky bez cukru mohou pomoci po jídle, kdy není možnost sáhnout po kartáčku a pastě. Podporují tvorbu slin, což zubní hygieně svědčí.

Velmi častým problémem je krvácení dásní. Je dobré vědět, že to není normální a že jde o jeden z prvních příznaků zánětu. Není důvodem přestat zuby čistit - naopak. Správná a důsledná hygiena je právě tehdy klíčová. Zároveň ale neplatí, že je potřeba přitvrdit: příliš silný tlak může dásně ještě více poškodit.

„Důležité je čistit šetrně, ale důsledně, zaměřit se i na mezizubní prostory a odstranit zubní plak, který je hlavní příčinou zánětu. Pokud krvácení přetrvává déle než několik dní, je vhodné vyhledat odborníka, například dentální hygienistku. Ta pomůže odhalit příčinu, odstraní zubní kámen a nastaví správnou techniku čištění,“ doporučuje Markéta Marušanová z kliniky MILES. Díky dentální hygieně krvácení obvykle přejde maximálně po několika týdnech.

Nejčastější příčinou krvácení je zánět dásní neboli gingivitida, která je v počáteční fázi dobře řešitelná. Pokud se neřeší, přechází pak v paradentózu, která vyžaduje dlouhodobou léčbu.