Jarní únava není mýtus. Co pomůže víc než vitamíny z lékárny

Hořčík, vitamíny B, C i D, zinek, selen, multivitaminy. Přesně těmito doplňky často lidé řeší, že se na přelomu zimy a jara cítí unavení. Podle odborníků to není rozumné. Vyčerpání, které teď nebo během následujících týdnů mnozí lidé skutečně pociťují, může mít různé příčiny. Je dobré snažit se je odhalit, než problémy naslepo zahánět pilulkami.

Někdy totiž jde jen o dočasné vyčerpání, jindy může jít o projevy toho, že tělu opravdu něco schází, a výjimečně o projev vážnějších zdravotních potíží.

Jarní únava sice není lékařská diagnóza ani odborný termín, ale má reálný biologický základ. Jinými slovy, skutečně existuje. Jsou to projevy těla, které souvisejí s tím, že se musí adaptovat na změnu ročního období a délku dne. Někdo únavu pociťuje už teď, někoho dostihne třeba za měsíc, měsíc a půl. Nejvíce se totiž projevuje v období po změně času ze zimního na letní, který narušuje spánkový rytmus. Letos se čas bude měnit poslední březnový víkend.

Spouštěčem potíží s únavou mohou být rozhozené hladiny hormonů, což se v tuto roční dobu ale děje zcela přirozeně, či psychické vyčerpání nahromaděné přes zimu. Anebo třeba deficit vitaminu D, jehož hladiny jsou podle dat laboratoře Synlab v březnu za celý rok vůbec nejnižší. Základní otázka ale rozhodně nezní „jaké vitaminy si jít honem koupit“, ale „proč jsem vlastně unavený“.

Typických projevů toho, že člověka nynější roční období zmáhá, je více a nejde jen o pocit únavy. „Patří sem pocit psychické a fyzické vyčerpanosti, ospalost i přes dostatečný spánek, podrážděnost, nízký tlak, bolesti nebo motání hlavy,“ říká lékařka Lucie Hartmannová ze spánkového centra Rehabilitační nemocnice Beroun. Přidat se může i snížená koncentrace a výkonnost, kolísání nálady. Nejvíce podle ní lidé potíže pociťují na přelomu března a dubna.

Podle endokrinoložky Marty Klementové z pražského centra Diavize jsou nejohroženější skupinou ženy v zátěžovém období. Tedy například během kojení, v menopauze nebo v náročnějších životních fázích obecně, tedy například kolem rozvodu nebo kvůli péči o stárnoucí rodiče. Dále lidé zažívající chronický stres, jedinci s poruchami štítné žlázy a ti, kteří dlouhodobě špatně spí. Více unavení mohou být lidé s inzulinovou rezistencí, což je metabolická porucha, kdy tělo nedostatečně reaguje na inzulin. Často předchází cukrovce 2. typu. Mají ji lidé, kterým při vyšetření glukózy nalačno vyšla hodnota v rozmezí 5,7–6,9 mmol/l.

Biologický základ jarní únavy podrobně vysvětluje endokrinoložka Marta Klementová. „Zima hormonálně odpovídá klidnější fázi roku – tělo je připraveno na odpočinek a spánek. Na jaře se náhle mění délka dne, intenzita světla i denní režim a tělo musí přeprogramovat hormonální osy. Jde především o osu spánek–bdění, kterou řídí melatonin, stresovou osu řízenou kortizolem a nepřímo i štítnou žlázu,“ říká lékařka.

Chemickými pochody vysvětluje jarní únavu také specialistka na spánek, lékařka Lucie Hartmannová. Po zimě bývá nižší hladina serotoninu, protože jeho tvorba závisí na množství přirozeného světla dopadajícího na sítnici. To zesiluje působení melatoninu a člověk je přirozeně ospalejší – i přesto, že spí dostatečně dlouho, tedy třeba doporučovaných osm hodin. Přechod na letní čas tento proces ještě zkomplikuje, protože náhle posune celý spánkový rytmus.

Roli hraje i to, jak k sobě člověk přistupoval během zimy. Zda například šidil spánek a přeháněl to s prací, únavou se mohou projevovat i různé nedostatečně léčené sezónní infekce. Hůře na tom bývají také alergici, protože konec zimy a začátek jara splývá se začátkem pylové sezóny.

Psycholog a psychoterapeut Miroslav Zachovalý upozorňuje na psychologický rozměr jarní únavy. „Nemusí souviset jen s nedostatkem energie, ale může být i signálem psychického vyčerpání či ztráty smyslu,“ vysvětluje psycholog. Jaro se totiž obecně spojuje spíše s přílivem energie a novými začátky, přičemž takové očekávání může u lidí, kteří se cítí vyčerpaně, únavu ještě prohlubovat. Vzniká napětí mezi tím, jak by se člověk měl podle svého okolí cítit, a tím, jak mu doopravdy je.

Praktický lékař Mucha naopak soudí, že je to někdy i trochu naopak - jarní únava je jevem, o kterém se pravidelně mluví, a část lidí tak může své běžné sezónní výkyvy tomuto fenoménu přisuzovat a vnímat je intenzivněji. Odhaduje, že se to může týkat přibližně pětiny lidí. Nicméně poznat, kdy jde spíše o důsledek psychiky a kdy jde třeba o projev toho, že člověk je skutečně fyzicky unavený, nebo mu dokonce schází nějaké vitaminy, není úplně snadné.

I když může jít jen o dočasné potíže, bylo by podle endokrinoložky chybou se snažit únavu přetlačit, tedy překonat na sílu, nebo rychle vyřešit doplňky stravy bez znalosti příčiny. Doporučuje nejprve zhodnotit kvalitu spánku, denní režim a míru stresu a zaměřit se na zlepšení v tomto směru.

Většině lidí ale stačí, když se zaměří na odpočinek - zvláště pokud v zimě šli z nachlazení do nachlazení -, pohyb venku a odlehčí jídelníček. Únava by měla po pár dnech nebo týdnu, dvou odeznít. Dobré je neopomíjet ani vliv psychiky.

Podle psychologa a psychoterapeuta Zachovalého lze jaro chápat jako dobu obnovy. „Každý přechod však zároveň znamená konfrontaci s tím, co přes zimu leželo ladem - potlačené pocity, nespokojenost, odložené cíle. Únava může být signálem, že je potřeba to nejprve zpracovat,“ vysvětluje. Může jít také o rozpor mezi tím, že se člověk chce ukazovat jako výkonný, přičemž jeho vnitřní prožívání je jiné.

Co s tím? „Je důležité situaci normalizovat a dovolit si být unavený. Únava není selhání, ani slabost. V psychoterapii často pracujeme s úpravou nároků na sebe, s realistickým plánováním a s rozlišováním mezi výkonem a skutečnými potřebami,“ radí psychoterapeut. Pokud únava přetrvává, je provázena výrazným poklesem nálady, ztrátou radosti nebo beznadějí a neukáže se žádné vysvětlení třeba na základě krevních testů, může být na místě odborná konzultace. Může jít o hlubší psychické vyčerpání.

Když nic nepomůže, je čas pátrat hlouběji po příčině. „Teprve když to nezabere, má smysl zvážit laboratorní vyšetření – zejména funkci štítné žlázy, hladinu železa, vitaminu D, případně hladinu cukru,“ říká lékařka Marie Klementová.

Podle aktuálního průzkumu, který pro laboratoře Synlab provedla společnost Ipsos, užívá v Česku alespoň občas doplňky stravy 91 procent lidí. Polovina z nich přiznává, že se při výběru řídí informacemi, které si sami hledají, reklamou nebo jde o náhodnou koupi. Část dotázaných lidí nedokázala říci, proč doplňky berou, nebo přiznali, že je polykají jen proto, že je dostali jako dárek. Znamená to, že většina lidí užívá něco, co dost možná nepotřebuje. A děje se to i v případě, že lidé se snaží namátkou vybranými doplňky řešit jarní únavu.

Pokud jde o nedostatek vitaminů a dalších prvků, lidem nejčastěji chybí vitamin D. Klinický biochemik Marek Antoš z laboratoří Synlab vysvětluje, proč na tom záleží: „Vitamin D je nezbytný nejen pro imunitní systém, ale také pro správné fungování svalů, kostí a dokonce i psychickou pohodu. Napomáhá totiž produkci hormonu štěstí - serotoninu.“

Jeho nedostatek může přispívat k pocitu vyčerpání, snížené odolnosti vůči nemocem, zhoršené náladě, ale i svalové slabosti. Přirozeným zdrojem jsou tučné mořské ryby, vejce a mléčné výrobky, v jarním období pak postupně přibývající sluneční záření. Suplementace vitaminem D je jednou z mála oblastí, kde odborníci připouštějí, že doplněk stravy může dávat smysl – ovšem ideálně po ověření skutečné hladiny v krvi a po konzultaci s lékařem.

Méně častým, ale také možným problémem, je nedostatek železa. „Železo přenáší kyslík do všech buněk našeho těla. Jeho nedostatek tedy způsobuje únavu a vyčerpání a může vést až k rozvoji vážné zdravotní komplikace – chudokrevnosti,“ vysvětluje lékař Antoš. I zde platí stejné pravidlo jako u vitaminu D: Nejdřív zjistit, zda tělo železo skutečně potřebuje, a teprve pak případně doplňovat. V případě železa mají větší efekt než volně prodejné preparáty pilulky na lékařský předpis, obsahují železo v lépe vstřebatelné formě.

„Užívání naslepo však může mít zcela opačný efekt a kromě peněženky zbytečně zatěžuje i naše tělo,“ říká klinický biochemik Marek Antoš. Podle něj může například vysoká hladina železa poškozovat důležité orgány, jako jsou játra, srdce, slinivka nebo nadledvinky, jelikož se v nich ukládá a narušuje jejich funkci a strukturu. Podobně nebezpečné je předávkování vitaminem D, které negativně působí na srdce a ledviny.

Pozor je třeba dát i na multivitaminy, které mnozí lidé považují za pohodlnou pojistku. Složky v nich obsažené se často vzájemně ovlivňují a snižují schopnost vstřebávání.

Přetrvávající únavou se může projevit snížená činnost štítné žlázy, na což lze předepsat léky. Zvýšená hladina cukru může ukazovat na problém s inzulinovou rezistencí a hrozící cukrovku, což se řeší především úpravou životního stylu. Může jít také o projev rozbíhající se deprese.

Pokud únava trvá déle než několik týdnů, je výrazná nebo se zhoršuje, doporučuje proto endokrinoložka Marie Klementová pátrat po tom, co se děje. Konzultace s lékařem je na místě také tehdy, pokud se k únavě přidruží dušnost, bušení srdce, výrazné změny nálad nebo alergické potíže.