Článek
Tato dekáda je snad zakletá. Už několikrát to vypadalo, že by se vysoké úrokové sazby mohly stát minulostí, ale opět to nevyšlo.
Například v druhé polovině roku 2024 začala americká centrální banka Fed snižovat sazby a zdálo se, že bolestivé období vysokých úrokových sazeb je konečně za námi, což by přineslo řadu pozitiv. Zlevnily by díky tomu například hypotéky nebo by se více dařilo akciím malých a středních firem.
Jenže pak se američtí voliči rozhodli zvolit Donalda Trumpa opět prezidentem, což znamenalo zavedení cel, a tedy výhled na relativně vyšší inflaci. To přinutilo Fed odložit snižování sazeb a došlo k navýšení výnosů dluhopisů, a tedy i úrokových sazeb jak v USA, tak v Evropě. K tomu se nabalilo zhoršení geopolitické situace, které donutilo Evropu vydávat více na zbrojení, na což si musela půjčit na dluhopisových trzích, což dále zvýšilo úrokové sazby.
Na začátku tohoto roku to opět vypadalo nadějně. Fed obnovil snižování sazeb v druhé polovině roku 2025 a chystal se v tom pokračovat pod novým předsedou Kevinem Warshem. Jenže do toho přišla krize na Blízkém východě a zablokování Hormuzského průlivu, což pravděpodobně vyvolá energetickou krizi horší než v roce 2022 a patrně i horší než ropné šoky v 70. letech. Reakce dluhopisových trhů byla opravdu svižná, došlo k výprodeji, a tedy k nárůstu dluhopisových výnosů. Trhy již čekají dvě až tři zvýšení úrokových sazeb od Evropské centrální banky a Fed tento rok sazby nejspíš vůbec snižovat nebude, ačkoliv trhy ještě před několika týdny očekávaly dvě až tři snížení sazeb.
Nebylo ani zatím „potřeba“, aby centrální banky zvýšily sazby jako v letech 2021 a 2022. Trhy totiž vždy hledí vpřed a zaceňují očekávané utažení měnové politiky už do současných úrokových sazeb. Nikdo není ochoten půjčovat levně, když se čeká zvýšení inflace.
Zvyšují se i mezibankovní sazby, takzvané úrokové swapy, na což banky musí reagovat zdražením hypoték. Například český tříletý úrokový swap se od začátku března zvýšil o téměř celý procentní bod, z 3,4 % na 4,3 %. Ani na kratší splatnosti není situace o mnoho lepší, roční úrokový swap se aktuálně pohybuje okolo 4 %. S těmito zvýšenými sazbami se sazba hypoték těžko dostane pod 5 %.
Zvýšení o procentní bod se nemusí zdát jako mnoho, ale při průměrné výši hypotéky 4,6 milionu korun se hrubým výpočtem jedná o navýšení měsíční splátky o 3 800 Kč. Tato začínající energetická krize se promítne do českých peněženek nejen prostřednictvím vyšších cen pohonných hmot, časem i vyšších cen energií a potravin, ale u těch nešťastníků, kteří budou v brzké době refixovat, i prostřednictvím vyšších splátek hypoték.
