Článek
Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. V pondělí o tom bude jednat vláda, na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních hráčů na trhu s pohonnými hmotami. Babiš to v neděli uvedl ve videu zveřejněném na síti X. Zastropování cen pohonných hmot v zahraničí nebo snížení spotřební daně se podle něj neosvědčily. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
Mluvčí Ministerstva financí Michal Žurovec v pátek ČTK řekl, že hlavními tématy pondělního jednání vlády budou otázky regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím. Nechtěl předjímat, jaký postoj kabinet k cenám paliv zaujme. Ministerstvo financí v současnosti marže prodejců pohonných hmot kontroluje. Dosavadní kontroly podle úřadu ukázaly, že marže po vypuknutí konfliktu klesaly.
Na Úřad vlády přijdou podle Babiše v pondělí i zástupci pěti velkých petrolejářských firem v Česku, které ovládají 90 procent trhu. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že na vládě bude pět největších distributorů – MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Je podle něj velmi důležité se s nimi sejít a podívat se podrobně na fungování jejich marží. Analytici odhadují dlouhodobou průměrnou marži obchodníků mezi 2,5 až 3,5 Kč na litr.
„Jediné, co my můžeme teď efektivně udělat, je zastropování jejich marže, a já myslím, že deset korun je strašně moc,“ řekl v neděli ve videu Babiš. Podotkl také, že funguje jeho čtvrteční výzva hlavním distributorům, aby snížili ceny a nezneužívali konflikt. Na dálnicích už naftu zlevnili, uvedl v neděli.
„Stát má spoluzodpovědnost za fungování trhu – a to zejména v tom, aby panovala zdravá tržní soutěž. Pokud si pan premiér zve nyní několik velkých firem, které dominují trhu, tak je to hodně nebezpečná věc, která by mohla skončit u ÚOHS. Jestli chce, aby snížily marže všechny tyto firmy stejně, tak vytváříme něco, co je nebezpečně blízko kartelové dohodě. Snad většina z nás věří, že trh stojí na fungování tržní soutěže, kde mají různé firmy různé strategie a podle toho se nabízejí klientům,“ reagoval na schůzku Babiše s petrolejářskými firmami v Nedělní debatě České televize europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Akceschopnost?
Průměrná cena pohonných hmot u čerpacích stanic v ČR se kvůli bojům na Blízkém východě, které začaly 28. února, dostala v tomto týdnu na nejvyšší úroveň za zhruba tři a půl roku. Nejprodávanější benzin Natural 95 stál ve středu v průměru 41,44 koruny za litr a nafta 47,90 koruny za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu o téměř osm korun vyšší a dieselu skoro o 15 korun, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle nejnovějších údajů CCS k sobotě benzin v posledních dnech o několik haléřů zlevnil, v sobotu stál v průměru 41,36 koruny za litr a nafta byla za 48,08 koruny za litr.
„Pan premiér vyzval v minulosti přes sítě velké distributory paliv, aby na dálnicích upravily ceny, a najednou je šlo snížit pod 50 korun. I když je to 49,90, tak je to méně než padesát,“ okomentovala premiérův výrok europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) v pořadu Nedělní debata. „Dneska jsem jela v Benešově a cena tam byla 48,90 koruny za litr. Pokud se marže navyšují v době politické krize, kde nyní jsme, tak souhlasím s výrokem Andreje Babiše, že je to nehorázné,“ dodala.
„Andrej Babiš dělá zmatky. Nevím, proč srovnává rozdíly cen na benzinách na dálnicích a silnicích. Ten rozdíl je tady odjakživa a nevím, proč to vytahuje zrovna teď, když to s nárůstem cen paliv vůbec nesouvisí. Souhlasím s tím, že je potřeba to monitorovat a kontrolovat, ale už se mohla začít snižovat spotřební daň,“ řekla ve stejném pořadu europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).
Opoziční europoslanci Niedermayer a Vrecionová vyčítají české vládě pomalou akceschopnost. Na další kroky vlády se ptal vládního poslance Matěje Gregora i moderátor pořadu Lukáš Dolanský. Jako argument uvedl příklady kroků z jiných evropských zemí, jako je například Polsko, Itálie nebo Maďarsko, které pro snížení ceny pohonných hmot zavedly.
„To jsou všechno země, které jednaly,“ připustil Gregor. „Také jsou to státy, kde se odehrají brzy parlamentní volby. To je podle mě významný faktor toho, proč jsou politici ochotní něco pustit ze státní kasy. Je třeba si uvědomit, že moderní západní politika je určovaná průzkumy veřejného mínění. Na vládě Andreje Babiše i s Motoristy můžeme kritizovat spoustu věcí, ale nelze jim vyčítat neakceschopnost,“ dodal.
