Profesor skončil kvůli svědectvím o šikaně. Na univerzitu teď podal žalobu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kunsthistorik Ivan Foletti podal žalobu na Masarykovu univerzitu (MUNI). Důvodem je údajná neplatnost výpovědi, kterou dostal na konci ledna.

Jeho vyloučení předcházelo téměř rok a půl dlouhé šetření univerzitní ombudsmanky Evy Janovičové, podle které se ukázal dlouhodobý vzorec manipulace a zneužívání moci ze strany profesora.

Konkrétní problematické chování popsala řada svědků také Seznam Zprávám. Svědectví se týkala údajné šikany, pomluv nebo ponižování, a to při běžné výuce nebo na čtyřměsíčním projektu v zahraničí.

Profesor ale obvinění dlouhodobě odmítá jako křivá nařčení. Nyní se proto rozhodl bránit soudně - podal žalobu k Městskému soudu v Brně. Tvrdí, že výpověď je neplatná.

„Žádné jednání, které je mi mým bývalým zaměstnavatelem přičítáno jako důvod výpovědi, jsem nespáchal. Naopak jsem přesvědčen, že Masarykova univerzita v celé věci opakovaně porušila moje práva, včetně těch ústavně zaručených. Věřím, že soud potvrdí neplatnost výpovědi,“ uvedl Ivan Foletti.

Stěžuje si také na to, že neměl k dispozici kompletní spis nebo že univerzita údajně nedodržela zákonné lhůty. Některá údajná pochybení se totiž odehrála téměř před deseti lety a podle zákoníku práce už je nelze uplatnit jako výpovědní důvod. Chce uplatnit také nárok na náhradu mzdy.

Zaměstnavatel, tedy univerzita, podle něj navíc nevymezil výpovědní důvody dostatečně konkrétně, jak vyžaduje zákoník práce.

„Výpověď pracuje pouze s obecnými tvrzeními o údajně ,nevhodném chování‘ a porušování etických standardů, aniž by bylo uvedeno, kdy, kde a jakým konkrétním jednáním mělo k porušení povinností dojít,“ píše se v jeho tiskové zprávě, kterou redakci adresoval jeho mediální zástupce Svatopluk Bartík.

Univerzita si nicméně za svým postupem stojí. „Masarykova univerzita přistoupila k rozvázání pracovního poměru zcela v souladu se zákoníkem práce. Informaci o podání žaloby bereme na vědomí. Na stanovisku univerzity k celé záležitosti se nic nemění,“ reagoval její mluvčí Radim Sajbot.

Ivan Foletti od 1. března nastoupil na Univerzitu Hradec Králové (UHK), kde povede nové výzkumné centrum.

„Kriticky jsme proto sami věnovali pozornost všem veřejně dostupným materiálům souvisejícím s jeho osobou. Před rozhodnutím o sjednání vědeckého angažmá jsme s nimi profesora Folettiho konfrontovali,“ uvedl na začátku března mluvčí hradecké univerzity Jakub Novák.

„Úhel pohledu profesora Folettiho a jeho týmu na celou situaci nás přesvědčil, že při transparentní, partnerské a vzájemně se respektující komunikaci je jeho působení na UHK možné,“ dodal.

To se ale nelíbí některým studentům. Na rektorátu hradecké univerzity se mimo jiné objevily transparenty, které vyjadřují nesouhlas s působením Ivana Folettiho na škole. Hlásají třeba „Titul není imunita“, „Kult? To nebylo v sylabu!“ nebo třeba „FF UKH není útočiště pro abusery (zneužívající, pozn. red.)“.

Vadí jim zejména to, že by měl učit. Univerzita sice opakovaně uvedla, že se zapojení Folettiho do výuky nepředpokládá, na březnovém zasedání akademického senátu ale děkan Filozofické fakulty Jan Prouza tuto možnost připustil. Informaci Seznam Zprávám potvrdilo pět různých studentů, kteří na setkání dorazili.

„Ta obvinění jsou založená na poměrně velkém vyšetřování. A bojím se toho, že buď já, nebo moji spolužáci, spolužačky budou vystaveni podobnému chování ze strany profesora Folettiho,“ říká student historie Roman Vyšanský.

„Myslím si, že našemu vedení vůbec nedošlo, že můžeme mít strach. Ta svědectví jsme četli, jiné dokumenty jsme neměli. Chtěli jsme o tom s nimi debatovat,“ dodává další studentkafFilozofické fakulty Johana.

„Na tom senátu nám (zástupci vedení fakulty, pozn. red.) vysvětlovali, že to je celé manipulativní mediální akce a že neumíme kriticky myslet. Osočili tam MUNI z toho, že jim nefunguje dobře ombudsmanka. Ale nás zajímalo, jestli bude nějaká prevence toho, aby k tomu nedošlo znovu. Absolutně nás ničím neuklidnili,“ dodává. Podobné výtky popisují i další studenti.

Později však děkan Jan Prouza reagoval mírněji. „Za mého mandátu nemám v plánu, aby profesor Foletti vyučoval. Nemůžu ale vyloučit, že to někdo v budoucnu bude vidět odlišně,“ odpověděl stručně na dotaz Seznam Zpráv, zda bude Ivan Foletti vyučovat.

Hovor s redaktorkou ale odmítl, odkázal se na tiskové prohlášení univerzity. „Tvrzení, která jsou mu (Janu Prouzovi, pozn. red.) přičítána, v uvedené podobě nepronesl,“ stojí v něm.

Někteří zástupci hradecké univerzity se naopak pustili do kritiky postupu té brněnské. Patří mezi ně i vedoucí Katedry kulturních a náboženských studií Tomáš Petráček. Už dříve označil zprávu ze šetření za „manipulativní dokument“ a uvedl, že „existují indicie, že došlo ke zneužití ombudsmanky“.

„Já si za tím stojím, protože jsem měl k dispozici ten čtyřicetistránkový spis. Předal mi nějaké další podklady, třeba záznam o svém vlastním výslechu, protokol a podobně,“ vysvětlil Seznam Zprávám. Do kompletního spisu ale on ani Ivan Foletti nemají kvůli ochraně obětí přístup.

Podle Petráčka ze spisu nevyplývá, že by šlo o trestnou činnost nebo například sexuální zneužívání. „To by se dalo řešit domluvou, nastavením pravidel, případně výtkou,“ říká s tím, že celý proces na něj působí netransparentně.

Vztahy mezi oběma univerzitami kvůli těmto výrokům zhoustly. Pustily se do vzájemné „přestřelky“, kdy se vůči svým prohlášením vzájemně ohrazují.

MUNI označila vyjádření Tomáše Petráčka a děkana Jana Prouzy za „vysoce problematická“. „Tyto výroky považujeme za nepřijatelné, neboť bez detailních znalostí případu zpochybňují několikaměsíční a detailní vyšetřování případu, o němž nemohou mít zástupci UHK relevantní informace,“ píše Sajbot v prohlášení univerzity.

Podle něj jsou vyjádření útokem na kvalitu ochrany práv na MUNI a podrývají profesní způsobilost a odborné kompetence pracovníků rektorátu i ombudsmanky.

Připomněl také, že ochránkyně práv ve věci obdržela celkem šest oznámení od různých osob. Zaznamenala celkem 85 výpovědí, některé svědky vyslechla opakovaně.

Za její práci se postavil také rektor MUNI Martin Bareš. „Plně stojím za profesionalitou univerzitní ochránkyně práv i jejího týmu. Oceňuji jejich důslednou odbornou a profesionální práci v mimořádně náročné situaci, která vyžadovala vysokou míru odpovědnosti a odolnosti,“ sdělil. Zastal se i děkanky Ireny Radové a ocenil statečnost těch, kteří se nebáli v kauze ozvat.

Na toto prohlášení obratem reagovala zase hradecká univerzita. Interpretace výroků děkana Jana Prouzy ze strany MUNI podle ní neodpovídá skutečnému znění.

„Univerzita má za to, že její představitelé nezpochybňovali postupy ani kompetence orgánů Masarykovy univerzity. Ve vztahu k mediálně prezentovaným tvrzením stále platí, že univerzita respektuje zásadu presumpce neviny,“ stojí v něm.