Gudas si nechal nařezat. Zranil hvězdu soupeře, tak musel přijmout trest

Hlavním tématem poslední noci v NHL bylo gesto, které udělal Radko Gudas. Kapitán Anaheimu nastoupil do zápasu s Torontem, i když nebyl úplně fit. „Stůj si za svými vlastními chybami,“ pronesl před utkáním. „Tohle je jeden ze zápasů, kdy na sto procent musím hrát.“

Úmyslně se nechal zmlátit. Přijal hned na prvním střídání výzvu k bitce a nevracel údery zpět. Vzal to jako vyrovnání účtů. Minule proti Torontu ukončil sezonu největší hvězdě Austonu Matthewsovi, liga mu za faul kolenem dala pětizápasovou stopku. A znovu se soupeři utkají až v další sezoně - nemělo tedy smysl dořešení incidentu odkládat.

Pro každého fanouška hokeje to byla událost. Příspěvek na Instagramu TSN měl v úterý ráno 635 tisíc zhlédnutí. Video, v němž Gudas potvrdil účast v zápase, nabralo za jeden den milion přehrání. Pro srovnání, nedávný geniální gól Matthewa Tkachuka, kdy si hokejku s pukem prohodil mezi nohama a dal nádherný gól proti Islanders, se dostal na 150 tisíc.

Když si ale pustíte oficiální sestřih zápasu Anaheimu s Torontem na nhl.com, začíná v sedmé minutě. Gudasovo přijetí trestu - největší story, která táhne a zajímá - v něm není.

Není to chyba, ale záměr. Liga už bitky neukazuje jako svoji chloubu. Gudasova akce byla čistým návratem starých pořádků, závanem dávné NHL. S tím současná soutěž nechce mít nic společného. Nepíše na svém webu k tématu články, nesdílí videa, nechce oslavovat nikoho s vystrčenými pěstmi.

Rvačky zatím nezakázala, ale patrně k tomu jednou dojde. NHL začala bitky postupně potichu tlumit, poprvé výrazně, když se objevilo pravidlo o hráči, který rvačku vyvolal. Znamená, že iniciátor dostane dvě trestné minuty.

Liga čelí i několika žalobám, že nedostatečně informovala o rizicích spojených s poškozením mozku, naopak hráče vybízela, aby v rámci show přijímali bez helem rány pěstí do hlavy. Navíc je potřeba vnímat, že rvačky probíhají s rizikem, že urostlí chlapi nemají boty, ale stojí na úzkém noži brusle. Každou chvíli může někomu podjet noha a hrozí pád, tedy úder hlavou do ledu.

U bývalých bitkařů se objevují problémy s chronickým poškozením mozku, deprese a závislosti na lécích, případně problémy s drogami. Někdejší slavní ostří hoši NHL Derek Boogaard, Wade Belak nebo Rick Rypien spáchali sebevraždu. Bob Probert zemřel v pětačtyřiceti na infarkt, Todd Ewen se ve 49 letech zastřelil. Všichni přitom bavili hokejové arény tím, že se rvali.

Liga otevřeně nepřiznává, že by v minulosti udělala chybu. Ale úpravami pravidel pracuje na tom, aby se velcí, nepohybliví a nemotorní hráči, kteří se umí hlavně skvěle bít, už nikdy nevraceli. Domluvené rvačky, kterou v pondělí předvedli Radko Gudas s Maxem Domim jako splátku za zranění hvězdy, tak z NHL postupně mizí.

Rvačky mezi hokejisty se za mořem vždycky braly jako součást hokeje. Měly svá nepsaná pravidla, která se pak pokusil shrnout do knihy s názvem Bitkařský kodex Ross Bernstein.

„Když někdo udělal něco špatného mému spoluhráči, zapamatoval jsem si jeho číslo. Dříve nebo později jsem ho donutil se mi postavit,“ uvedl v knize Dave Schultz, jeden z nejdrsnějších hráčů 70. let. „Za mých časů řešili podlé zákroky hráči sami, ne rozhodčí.“

Darren Pang, dlouholetý expert stanice ESPN a bývalý brankář Chicaga, pak vyprávěl historku, která dávné pořádky v lize podtrhuje. Jemu ji líčil Stan Mikita, legendární útočník 60. a 70. let a člen Síně slávy v Torontu.

Mikita dal jednou ránu loktem za ucho Gordiemu Howeovi, což byl v éře před Waynem Gretzkym nejlepší útočník. Dával góly a uměl se o sebe postarat, taky uměl být záludný a nebál se porvat. „Spoluhráči mi říkali, ať si dávám pozor, protože Gordie po mně určitě půjde,“ líčil Mikita. Byl připravený, že přijde bitka. Celý zápas sledoval, kdy se soupeř přiřítí. Ale nic se nestalo. V dalším zápase taky nic, ani v tom příštím se nic nedělo.

„Klukům na střídačce jsem říkal, že na mě Gordie asi zapomněl. A pak se to stalo. Nedával jsem pozor a úplně mimo hru mi dal ránu loktem do zubů, že jsem si sedl na zadek. On jenom čekal na ten správný moment, kdy mi to vrátí a nedostane trest,“ vykládal Mikita.

„Čistý zákrok to nebyl. Ale byl to vzkaz, který všechno uzavřel. Říkal, že pokud se bude někdo ke Gordiemu chovat nečestně, zapamatuje si to. Stan pochopil a už nikdy nic podobného Gordiemu neudělal,“ přidal vysvětlení Pang.

Přesně to je ale věc, kterou NHL už nikdy nechce vracet. Pravidla mají hlídat rozhodčí, ne nikdo s rukavicemi dole. Dodatečné tresty pak má vynášet komise u stolu, nepsané zákony už na ledě platit nemají.

Stan Mikita zemřel, když mu bylo 78 let. Posmrtné zkoumání mozku pak odhalilo, že trpěl chronickou traumatickou encefalopatií (CTE). Jedná se o onemocnění mozku, které je spojováno s opakovanými údery do hlavy.

Hvězdy postupně dostávaly za mořem bodyguardy. Základem všeho bylo, že bitkaři v NHL měli být strážci džungle. Neexistovalo, aby se stokilový hromotluk pral s hvězdou, vždycky si to měli rozdat spolu. Na led chodili i proto, aby se nestala věc, kterou udělal Radko Gudas proti Torontu.

Po olympiádě vystrčil český obránce koleno proti torontské hvězdě Matthewsovi, který musel na operaci. Teorie s bitkaři jako policisty říká, že dřív by se taková věc buď vůbec nestala, nebo měl okamžitě nějaký hráč Maple Leafs po Gudasovi skočit a potrestat ho za faul. Příště patrně znovu, on by měl každou výzvu přijmout a Toronto by mělo určit, kdy už stačí.

Tohle je i věc, kterou blogeři píšící o Torontu a fanoušci Maple Leafs vyčítají hráčům. Matthews ležel na ledě a nikdo se na Gudase nevrhl. „Jsme tým, který prohraje osm zápasů v řadě a nepostoupí do play off. Jsme také tým, který nechá svého kapitána zničit, aniž by na to zareagoval?“ rozebíral situaci třeba web Maple Leaf Hot Stove.

Příznivci Toronta byli naštvaní na NHL, že Gudas dostal pouze pětizápasový trest. Kritizovali i čtveřici hráčů (William Nylander, Morgan Rielly, Easton Cowan a Brandon Carlo), kteří nedělali vůbec nic a nechtěli Gudase trestat.

Pohledem podporovatelů Maple Leafs pak nic nespravila Gudasova reakce, že přijme odplatu a nechá si naložit rány. Podle jejich názoru by odteď měli hráči Toronta útočit na hvězdy Anaheimu, které se nechtějí prát, tvrdě je dohrávat, rvát se s nimi. Aby všichni pochopili, že za tohle může Gudas.

NHL podobné pohledy monitorovala, proto do Anaheimu na zápas přímo přijel i šéf disciplinárky a bývalý bitkař George Parros. Byl to symbolický vzkaz, že liga ví, co se může stát, a ať se o podobné odplaty nikdo nepokouší.

Teorie, že útok na hvězdu se má trestat dalším útokem na hvězdu soupeře, ale dobře zapadá do staré éry. Slavný případ starý 33 let se váže právě k Torontu. Když hrálo play off s Los Angeles, tak bitkař Marty McSorley tvrdě trefil střelce Douga Gilmoura.

Torontský kapitán Wendel Clark následně vyzval McSorleyho, aby pykal za nečistou věc. Ale později sám pro stanici Sportsnet uváděl, že měl udělat něco úplně jiného: „Ve výsledku bylo špatně, že jsem se pral s ním. Měl jsem vzít hokejku a dát krosček Gretzkymu, vrátit jim tuhle věc stejně.“

Podobný lov právě vyžadovali i fans Maple Leafs. Tím spíš, že mají Gudase pořád dost pod kůží. Hned naskočily vzpomínky, co provedl v play off 2023. Když hrál ještě za Floridu, tak se z několika centimetrů vysmál do obličeje brankáři Wollovi. Vznikla z toho možná nejzajímavější fotka ročníku.

„Nám to přišlo vtipné, takový řev barbara. Ale chápu, že lidi z Toronta to asi moc neocenili,“ chválil Gudasův zápal kouč Paul Maurice.

Ironií je, že následně Maple Leafs dali Gudasovi nabídku, jestli by nešel hrát za Toronto. Sám hráč to pak potvrdil v rozhovoru pro iSport.cz. Český bek je za poslední roky nejčastěji hitujícím hráčem NHL a takhle ostří hráči klubu chybějí. Nakonec ale vzal nabídku Anaheimu.

Gudasovi je 35 let, končí mu smlouva. Pokud by byl o tři roky mladší, Toronto by mu kontrakt v řádech několika milionů dolarů ročně nejspíš zkusilo nabídnout znovu. Ze svého stylu neslevuje, pořád se snaží „lovit lidi“, ale naučil se drsnou práci provozovat v rámci pravidel.

Poslední disciplinární trest dostal v roce 2019, další penalizací byla až „kauza Matthews“. Sedm let vydržel být čistý, není bitkařem, není zákeřným hráčem, jen hraje hodně tvrdě. Dokud bude stíhat bruslit, minimálně roční smlouvu za mořem dostane vždycky. Jen se postupně začne snižovat její výše.

Otázkou pak je, jak dlouho Gudasovi bude dávat smysl hrát v NHL a ničit své tělo, kdyby začal dostávat smlouvy kolem milionu dolarů ročně. Pokud by se rozhodl dohrát kariéru doma, dlouhodobě o něj stojí Sparta, kde řádil jeho otec Leo. Klub plánuje velkou přestavbu, nejdrsnější Čech z NHL by se mu hodil.