Článek
Rozhodnutí předchozích vlád o uzavření německých jaderných elektráren znamená, že pro pokrytí poptávky dnes neexistuje „žádná alternativa“ k plynu, řekla ministryně Katherina Reicheová na zahájení nové investorské konference, jejímž cílem je přilákat zahraniční kapitál do největší evropské ekonomiky.
„Potřebujeme plyn k zajištění našich dodávek – je to jediný zdroj pro pokrytí základního zatížení, který mi zbyl,“ řekla deníku Financial Times. „Z politického hlediska nemám na vybranou.“
Její slova odrážejí prohlubující se debatu v Německu o důsledcích odklonu od jádra, o němž v roce 2011 rozhodla bývalá kancléřka Angela Merkelová a který byl dokončen za vlády Olafa Scholze. Ačkoli se tato strategie pojila s masivním rozvojem obnovitelných zdrojů, ve výsledku prohloubila závislost na plynu při výrobě elektřiny pro základní zatížení sítě.
Plyn opět zdražuje
Ceny plynu v Evropě od začátku války v Íránu prudce stouply o více než 60 procent, což kontinent uvrhlo do druhého cenového šoku v energetice za necelých pět let.
Podle údajů energetické burzy EEX jsou německé ceny elektřiny na květen, vycházející z termínových kontraktů (futures), čtyřikrát vyšší než ve Francii, která je největším evropským výrobcem elektřiny v jaderných elektrárnách.
Reicheová, členka CDU kancléře Friedricha Merze, apelovala na to, aby se Německo nějakým způsobem zapojilo do renesance jaderné energetiky v Evropě.
Vedle Francie investují do nových jaderných elektráren nebo prodlužují životnost stávajících reaktorů i další země, například Švédsko a Polsko. V Česku běží přípravné práce na stavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany.
„Můžeme se rozhodnout, že nás to nezajímá. Pak ale zůstaneme u plynu a budeme ještě závislejší na jediném zdroji energie. Nebo si můžeme říct, že se o tyto technologie začneme znovu zajímat,“ uvedla Reicheová.
Německo „se všemi svými inženýrskými zkušenostmi musí být zastoupeno v mezinárodních výborech a bude-li to nutné, musíme být také připraveni v Evropě investovat a v žádném případě se nestavět proti ostatním zemím, které se chtějí vydat touto cestou“, dodala ministryně.
Další šok
Závislost na plynu se Německu vymstila poté, co ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 donutila Berlín upustit od dovozu plynu z Ruska. Německo se muselo přeorientovat na zkapalněný zemní plyn, dovážený převážně ze Spojených států, který v současnosti pokrývá zhruba desetinu jeho dodávek plynu.
Dlouhodobě vysoké náklady na energie od té doby představují pro německý průmysl těžké břemeno. Ten navíc čelí stále ostřejší konkurenci čínských firem, a to jak na domácím, tak na globálním trhu.
Podle údajů německého statistického úřadu byly ceny plynu pro domácnosti ve druhé polovině roku 2025 o 79 procent vyšší než ve stejném období roku 2021, tedy těsně před vypuknutím války na Ukrajině. Ceny elektřiny ve stejném období stouply o 23 procent.
Konflikt na Blízkém východě představuje nejnovější vnější šok, který Berlínu komplikuje snahy o přilákání zahraničního kapitálu a prosazení reforem nezbytných k oživení německé ekonomiky.
Vysoké ceny ropy a plynu znamenají „další tvrdou ránu pro energeticky náročná odvětví, která už tak čelila obrovskému tlaku,“ připustila Reicheová.
Merz, který již rok stojí v čele vládní koalice křesťanských a sociálních demokratů (CDU a SPD), už dříve označil odklon od jaderné energetiky za „obrovskou chybu“.
Ačkoliv jeho vláda rezolutně odmítá opětovné spuštění klasických jaderných elektráren, podporuje rozvoj nových technologií, jako jsou malé modulární reaktory či jaderná fúze. Jako vstřícné gesto vůči Francii Merz po svém loňském volebním vítězství slíbil, že Německo přestane na půdě Evropské unie brojit proti jaderné energetice.
