Článek
Válka proti Íránu narušila obchod s ropou, jejíž ceny rostou. Pomoc s odblokováním Hormuzského průlivu, který se v únoru fakticky uzavřel poté, co Izrael a USA zahájily svou společnou operaci proti Íránu, nabízí Ukrajina.
Odbornost, s níž Kyjev přichází, vychází z jeho úspěchu při prolomení blokády Černého moře v roce 2023. Tehdy Rusko zablokovalo ukrajinský vývoz obilí a způsobilo tak globální potravinovou krizi. Ukrajina však dokázala potopit velkou část ruské Černomořské flotily a zbytky donutila k ústupu daleko od svých vod.
„Tuto otázku jsme otevřeli, protože je bolestivá a naléhavá – jak vidíme, pro celý svět. Je tu energetická krize. Vědí, že se mohou spolehnout na naši expertizu v této oblasti, a diskutovali jsme o ní do detailu,“ uvedl novinářům prezident Volodymyr Zelenskyj během pondělního rozhovoru přes whatsappovou skupinu.
Obranné dohody Ukrajiny se zeměmi z Perského zálivu fungují jako strategické rozšíření ukrajinské zahraniční politiky, vysvětluje pro Seznam Zprávy novinář deníku The Kyiv Independent Adam Sybera.
„Nabídkou zbraní, námořních i leteckých dronů a odborného know-how v oblasti udržování otevřených lodních tras a obecně obrany využívá Ukrajina své zkušenosti z Černého moře k posílení vazeb v regionu, který je klíčový pro světovou energetickou bezpečnost,“ říká.
Jenže americký prezident Donald Trump už několikrát veřejně popřel, že by americká administrativa Ukrajinu potřebovala. A nechal se slyšet, že poslední, koho by chtěl zapojit, je prezident Zelenskyj. Sice ne přímo v souvislosti s Hormuzským průlivem, ale už dříve, když Kyjev nabízel pomoc se sestřelováním íránských dronů.
Podle Sybery je klíčové, že USA nejsou schopny garantovat bezpečné proplutí, a právě proto se země Perského zálivu začínají spoléhat na ukrajinskou expertizu. Ukrajinci totiž dokázali bezpečně provádět nákladní lodě přes Černé moře i přes ruskou hrozbu, a obdobné know-how by mohli aplikovat i v Hormuzském průlivu.
Kromě toho Ukrajina uzavřela dohodu se Saúdskou Arábií, aby s ní sdílela své zkušenosti a technologie v oblasti obrany proti dronům.
Oleksandr Kamyšin, Zelenského poradce pro strategické otázky a architekt ukrajinského dronového programu, Seznam Zprávám řekl, že věří, že řešení je skutečně v rukou Ukrajiny.
„Rádi ho sdílíme s našimi strategickými partnery. Prezident Zelenskyj posílá odborníky na Blízký východ, aby pomohli budovat obranu. Přesto někteří stále nechápou, že Ukrajina má hodně co nabídnout,“ uvedl.
„Už krátce po začátku války v Íránu všichni ve světě viděli, že řešení proti íránským dronům je dnes v rukou Ukrajiny,“ dodal s tím, že jsou schopni know-how poskytnout i svým partnerům.
Nabídka Kyjeva teď zahrnuje nejen drony a zbraně, ale také odborné poradenství při udržování otevřených lodních tras a obrany klíčových vodních cest. Zelenskyj během své nedávné cesty na Blízký východ, kde uzavřel několik dlouhodobých obranných dohod, jasně naznačil, že nechce jen prodávat ukrajinské zbraně.
Ukrajina podle něj v rámci nových dohod dodá zemím Perského zálivu i obranné technologie, včetně systémů, které mohou pomoci odblokovat Hormuzský průliv. „Všechny dohody, které budou právně formalizovány, jsou pro naši zemi mimořádně důležité. Ukrajina dosud s tímto regionem takové dohody neměla,“ řekl 30. března.
Proč je Hormuzský průliv důležitý pro světovou ekonomiku?
Jde o jeden z nejdůležitějších energetických uzlů světa. Průlivem proudí přibližně pětina světové spotřeby ropy a ropných produktů, jde zhruba o 20 milionů barelů denně. Zhruba pětina globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem prochází stejnou cestou, hlavně z Kataru.
Více než 80 procent ropy a plynu míří do Asie. Už samotná hrozba blokády obvykle vyvolává růst cen ropy na světových trzích.
Součástí spolupráce mají být i námořní drony využívané k ochraně lodních tras v Perském zálivu.
„Místo izolace Ukrajiny, což byl cíl Ruska – zabránit jí vstupu do struktur, ve kterých by byla nezávislá na Moskvě – Kyjev prohlubuje vojenské vztahy s jinými zeměmi, zejména s těmi, které stojí na opačné straně barikády rusko-íránského axisu. Tím zvyšuje svou nezávislost a de facto vytváří bezpečnostní záruky, protože partnerské země nyní mají vlastní zájem na suverenitě Ukrajiny a její schopnosti vyvíjet a sdílet pokročilé obranné technologie,“ podotkl novinář Sybera.
Jak se situace bude dál vyvíjet, zůstává nejasné. Zatímco Ukrajina se snaží svou roli v regionu posilovat, Spojené státy hledají podporu u svých tradičních spojenců.
Donald Trump opakovaně vyzval státy Severoatlantické aliance, aby se podílely na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. Varoval, že Alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se nezapojí, a argumentoval tím, že by to „bylo jednoduché“ a v jejich vlastním zájmu.
Evropské státy však apel k přímé vojenské pomoci či hlídkování v Hormuzském průlivu odmítly s tím, že nejde o jejich válku.
Trump spojence označil za zbabělce, přičemž ostře kritizoval jejich neochotu podílet se na operacích, které USA považují za klíčové.
Své vyjádření ještě vyostřil, když řekl, že členům Severoatlantické aliance, kteří nebudou dávat pět procent HDP na obranu, sebere možnost aktivace článku 5 nebo je vyloučí z rozhodovacího procesu v Alianci. V úterý dokonce zmínil, že dokonce zvažuje vystoupení z NATO.
