Šéf velké zbrojovky znevážil ukrajinské inovace. Stačí přijet, zní z Kyjeva

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když šéf jedné z největších německých zbrojovek Rheinmetall Armin Papperger označil vše, co Ukrajina vyrábí, za amatérskou produkci, odpověď z Kyjeva přišla rychle. Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že v takovém případě může Rheinmetall vést každá žena v domácnosti.

Architekt ukrajinského dronového programu a Zelenského poradce Oleksandr Kamyšin pak v rozhovoru pro Seznam Zprávy dodává: „Stačí přijet a podívat se. Naše inovace jsou reálné, jedinečné, vznikají přímo v bojových podmínkách a dají se efektivně škálovat a nasadit.“

Ukrajina je dnes bezpochyby dronovou supervelmocí. Kamyšin v rozhovoru vysvětluje, že tajemství úspěchu spočívá v inovativním přístupu: místo konvenčního dělostřelectva či minometů Ukrajina využívá FPV drony, útočné drony a moderní protiraketové systémy, přičemž armáda a průmysl fungují ruku v ruce.

„Dříve armáda koupila tank a provozovala ho čtyřicet let,“ říká. „Dnes musí armáda spolupracovat s průmyslem a inovovat v reálném čase.“ A právě kvůli inovacím schopným dodat armádám strategickou výhodu mají o ukrajinské zkušenosti zájem i ve světě.

Nedávno Ukrajina uzavřela dohodu se Saúdskou Arábií. Na Blízký východ vyslala přes 200 expertů, kteří pomáhají budovat protivzdušnou obranu a implementovat moderní systémy. „Naši specialisté tam předávají technologie i zkušenosti, aby partnerské státy dokázaly rychle reagovat na hrozby,“ dodává Kamyšin.

Jako jeden z architektů ukrajinského dronového programu jste nedávno uvedl, že Ukrajina dokáže vyrobit zbraně v hodnotě až 50 miliard dolarů ročně, zatímco uzavřené smlouvy pokrývají jen zhruba 15 miliard. Čím to je a co brání většímu zapojení exportu?

Ten rozdíl je dán především tím, že jsme v posledních letech výrazně navýšili kapacity domácího obranného průmyslu. Tempo růstu výroby ale předběhlo možnosti financování – vojenský rozpočet neroste stejně rychle jako produkční kapacity. Jinými slovy, jsme schopni vyrobit více, než si v tuto chvíli můžeme dovolit nakoupit. To je hlavní důvod.

Nese za tento nesoulad někdo odpovědnost?

Neformuloval bych to jako otázku odpovědnosti v negativním smyslu. Naopak je pozitivní, že náš průmysl dosáhl takto vysoké kapacity. Dává nám to větší prostor vybírat, jaké systémy a vybavení skutečně pořídíme pro potřeby fronty.

Ukrajina uzavřela dohodu se Saúdskou Arábií v oblasti dronů. Jak významné je toto partnerství a mění ze strategického hlediska něco pro Ukrajinu?

Ze strategického hlediska to potvrzuje, že budujeme partnerství, v nichž hraje obranný průmysl klíčovou roli. V dnešním světě se ukazuje, že prakticky nikdo nemá účinné řešení, jak čelit ruským či íránským typům dronů. Masové nasazení levných dronů podle mě představuje nový typ hrozby, který má svým dopadem blízko k tomu, co dříve znamenaly jaderné zbraně.

V tuto chvíli má právě Ukrajina funkční řešení a na této schopnosti stavíme i naše strategická partnerství.

Co udělala Ukrajina na začátku svého dronového programu správně, že je dnes tak efektivní?

Vždy budeme vděční za věci jako česká muniční iniciativa, ale nikdy jsme neměli dost zásob. Právě jejich nedostatek nás přinutil inovovat. Museli jsme vyvinout nové řešení, které by nahradilo konvenční schopnosti, a nakonec jsme je všechny přetvořili pomocí dronů.

Místo minometů dnes používáme FPV drony, místo dělostřelectva rozšiřujeme produkci útočných dronů, stejně tak s raketami a protivzdušnou obranou. To je ukrajinský přístup k modernímu vedení války.

Je Ukrajina dnes dronovou supervelmocí?

Rozhodně ano.

Je podle vás Ukrajina dnes dál v inovacích než NATO?

To bych takto nesrovnával. Objevují se názory – například ze strany šéfa společnosti Rheinmetall Armina Pappergera – že Ukrajina inovace postrádá. Moje odpověď je jednoduchá: stačí přijet a podívat se.

Lidé, kteří Ukrajinu navštívili, potvrzují, že naše inovace jsou reálné, jedinečné, vznikají přímo v podmínkách bojů a daří se je efektivně škálovat i nasazovat v praxi. Opačný pohled mají většinou ti, kteří na Ukrajině delší dobu nebyli.

A ve srovnání s Ruskem? Řekl bych, že jsme o něco rychlejší v inovacích. Na druhou stranu Rusko tento rozdíl vyrovnává výrazně vyššími finančními zdroji. To znamená, že i když nové věci vyvíjíme rychleji, často nemáme dostatek prostředků na jejich rychlé rozšíření a zavedení do praxe. Ve výsledku je to tedy spíše vyrovnané.

A z časového hlediska: jak rychle Rusko dohání ukrajinská protiopatření?

Typicky nejde o roky, ale spíše o měsíce. Jedna strana je schopná poměrně rychle reagovat na kroky té druhé. Rusko má zhruba trojnásobný rozpočet, takže si může dovolit investovat více do reakce a adaptace. My to musíme vyvažovat větší kreativitou a intenzivnější prací, abychom udrželi tempo.

Když začala válka s Íránem, hodně se mluvilo o tom, že by mohla mít dopad na ruské zbrojení. Máte pocit, že se tak stalo?

Zatím bohužel spíše ne. Naopak se ukazuje, že spolupráce mezi Ruskem a Íránem v oblasti obranného průmyslu obě strany posiluje. Na začátku války Rusko íránské drony přebíralo, dnes už ale vidíme, že se technologie i výroba vzájemně propojují.

Například se na Blízkém východě objevují drony Šáhid, které obsahují ruské komponenty. To naznačuje, že nejde jen o jednostranné dodávky, ale o hlubší spolupráci, sdílení technologií i výrobních kapacit. V tomto smyslu tedy nelze říct, že by konflikt Rusko oslabil, spíše naopak.

To je zajímavé.

V důsledku toho všechny země z takzvané „Osy zla“ posilují svou spolupráci a stávají se silnějšími, protože sdílejí nejen technologie, ale i konkrétní prostředky.

A pokud jde o dopady na Ukrajinu, máte pocit, že se částečně přesouvá mezinárodní pozornost jinam?

Já ty dopady vidím spíše pozitivně. Válka s Íránem totiž především ukázala světu, že účinné řešení proti íránským dronům je v současnosti právě v rukou Ukrajiny. Tento fakt je teď mnohem viditelnější a srozumitelnější i pro další země, které se s podobnou hrozbou mohou potýkat. Je to pro nás důležité.

Pojďme se tomu věnovat podrobněji. Jak jste zmínil, Ukrajina má klíčové know-how v oblasti obrany proti dronům typu Šáhid, a hned v prvních týdnech války se hodně mluvilo o tom, že by mohla pomoci na Blízkém východě, ještě před podpisem dohody se Saúdskou Arábií. Obrátili se na vás tehdy američtí představitelé s žádostí o pomoc? Ptám se i proto, že prezident Donald Trump to později zpochybnil.

Se Spojenými státy máme dlouhodobé strategické partnerství, které funguje napříč vojenskou, průmyslovou i vládní úrovní. Toto partnerství existuje bez ohledu na změny administrativy a je postavené na vzájemné důvěře a dlouhodobé spolupráci.

V rámci tohoto vztahu jsme skutečně obdrželi oficiální žádost o spolupráci a pracujeme na ní velmi pečlivě. Nejde o jednorázový kontakt, ale o součást širšího a dlouhodobého partnerství, které zahrnuje různé oblasti – od vojenských operací po jednání mezi zástupci administrativy a průmyslu. Díky tomu můžeme postupně poskytovat podporu a sdílet naše zkušenosti tam, kde je potřeba.

Jednání na vojenské a průmyslové úrovni postupují nejrychleji a přinášejí výsledky, zatímco jednání mezi vládami a úřady probíhají pomaleji, což je ale typické pro jakoukoli mezinárodní spolupráci.

Takže probíhají stále jednání o konkrétní dohodě? Můžete alespoň přiblížit, jak by ta dohoda měla vypadat?

Jednání o dohodě týkající se dronů probíhají dlouhodobě. Začala už v létě loňského roku, kdy prezident Zelenskyj předložil návrh na stůl prezidentu Trumpovi. Od té doby se diskuze vedou kontinuálně.

Prezident Zelenskyj uvedl, že Ukrajina poslala své experty na Blízký východ. Znamená to, že tam již v praxi spolupracujete s Američany?

Ano, máme tam již více než 200 odborníků, kteří s sebou přinášejí naše technologie a zkušenosti. Pomáhají zemím Blízkého východu vybudovat efektivní protivzdušnou obranu a zavádět moderní systémy, které jsme vyvinuli během konfliktu.

Ukrajina současně nabízí svou pomoc na několika frontách - jak na vás pak působí, když se prezident Donald Trump vůči Ukrajině nadále vymezuje?

Naše spolupráce s USA je dlouhodobá a nezávisí na individuálních politických výrocích jednotlivých představitelů. I přes zpochybňování ze strany některých osob zůstáváme v úzkém kontaktu na vojenské, průmyslové i administrativní úrovni.

Vnímáme to spíše jako politickou rétoriku než jako skutečný dopad na naše partnerství. Někteří nicméně bohužel stále nechápou, že Ukrajina má co nabídnout.

Je po čtyřech letech plnohodnotné invaze ještě něco, čemu podle vás Západ úplně nerozumí, pokud jde o vedení války na Ukrajině?

Mnozí stále nechápou, že moderní válka je velmi odlišná od toho, co jsme znali dříve. Například někdo z velké německé firmy označil vše, co vyrábíme v Ukrajině, za „domácí kuchyni“, tedy za amatérskou nebo domácí výrobu. To ukazuje, že Západ ještě plně nevnímá, jak rychle a komplexně se válka vyvíjí.

Dříve armáda koupila tank a provozovala ho čtyřicet let, dnes musí mít po svém boku vlastní výrobu dronů, úzce spolupracovat s obranným průmyslem a zapojovat se do inovací. Armáda pracuje ruku v ruce s průmyslem a díky tomu vznikají skutečné inovace, rychle se obměňuje vybavení a zkracuje se cyklus nasazení prostředků. Tento přístup zatím není ani v doktríně ukrajinské armády, ale jasně ukazuje, že válka se vede jinak než dříve.

Takže kdybych to zjednodušila, řekl byste, že západní armády podceňují, jak rychle se tato válka vyvíjí?

Rychlost je určitě jedním z těch aspektů, které by měly být přehodnoceny. Konflikt se mění velmi rychle a tempo, s jakým dochází k inovacím a adaptacím na frontě, je pro tradiční armádní struktury někdy překvapivé. Podpora spojenců a průmyslu, například česká muniční iniciativa, ukazuje, že investice do obrany mají přímý dopad na schopnost Ukrajiny inovovat a bránit se.

Vy jste byl u samotného zrodu české muniční iniciativy a jako strategický poradce prezidenta jste koordinoval její podobu s českou stranou. Tehdy byla u moci ještě předchozí vláda. Jak nyní tato iniciativa funguje s vládou Andreje Babiše a jak hodnotíte kontinuitu spolupráce s českou stranou?

Muniční iniciativa byla během války skutečně zásadní a my jsme za ni nesmírně vděční. I když jsme nikdy neměli dostatek munice, tato podpora nám umožnila vyvíjet nové přístupy a inovace. Díky ní jsme mohli překonat nedostatky konvenčních zbraní a přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám na frontě.

Spolupráce s českou stranou zatím zůstává pevná. Vládní podpora, stejně jako zapojení českého průmyslu, umožňuje udržet kontinuitu a efektivitu programu. Jsem velmi vděčný všem, kdo se na iniciativě podíleli – od vlády přes průmysl až po jednotlivce – a tato spolupráce ukazuje, jak efektivní může být spojení vojenské potřeby s podporou partnerů z demokratických států.