Článek
Že byl medvěd hnědý přirozenou součástí krkonošské přírody, dnes připomínají už jen názvy míst jako Medvědí bouda, hora Medvědín nebo minipivovar Krkonošský medvěd. Podle historických pramenů byl zde poslední přirozeně žijící medvěd zastřelen v roce 1726 kousek od Špindlerova Mlýna v Sedmidolí.
Od velikonočního víkendu ale mají návštěvníci Krkonoš možnost pozorovat tyto šelmy přímo v prostředí horského lesa. Krkonošská Stezka v korunách stromů v Janských Lázních otevřela medvědárium s párem tříletých medvědů hnědých. Přijeli sem ze Slovenska.
Cílem projektu, který nese název Medvědí stezka, je ochrana jeho druhu. Chov je totiž součástí Evropského chovného programu EEP, který řídí evropský koordinátor, a jeho snahou je zachovat genetickou rozmanitost ohrožených druhů. V neposlední řadě jde také o symbolickou připomínku, že medvěd kdysi byl součástí zdejšího ekosystému.
Medvědí sourozenci z Vysokých Tater
Obyvateli krkonošského výběhu jsou dnes už tříletí medvědí sourozenci Alica a Michal, kteří byli přivezeni ze zoologické zahrady v Košicích. V roce 2023 byli nalezeni jako osiřelá mláďata ve Vysokých Tatrách mezi Štrbským a Popradským plesem. Ochranáři je našli ve špatném zdravotním stavu, a protože se v oblasti pohybovali bez matky, dlouho by sami nepřežili.
Nejprve putovali do záchranné stanice a byli zařazeni do evropského chovného programu. Dočasným domovem se pro ně posléze stala zoologická zahrada v Košicích, kde před umístěním do krkonošského výběhu strávili dva a půl roku. Společně s nimi byl nalezen i jejich sourozenec Hugo, který byl programem umístěn do Francie.
Pohled na medvědy se nabízí přímo z chodníku Stezky korunami stromů.
Výběh o rozloze půl hektaru se rozprostírá přímo pod vyvýšeným chodníkem Stezky v korunách stromů, odkud mohou návštěvníci medvědí sourozence pozorovat. Podle spoluautora projektu Jana Hřebačky stavba oploceného medvědária se zázemím vyšla na 15 milionů korun, které pocházejí výhradně ze soukromých zdrojů.
Podle autorů projektu byl při stavbě kladen důraz na bezpečnost. „Rozhodně nebudeme vypouštět medvědy do volné přírody,“ zdůraznil Hřebačka. Areál výběhu je oplocen dvojitým plotem, elektrickým ohradníkem a pod plotem je zabudované horizontální pletivo, které brání medvědům se podhrabat ven. Výběh také monitorují desítky kamer.
O medvědy pečuje Safari Park Dvůr Králové
Odborným garantem krkonošského medvědária je pak Safari Park Dvůr Králové. Jeho zoologický ředitel Jaroslav Haimy Hyjánek si pochvaluje propojení soukromého a veřejného sektoru za účelem ochrany ohrožených druhů a vzdělávání k ochraně přírody.
Medvědí sourozenci Alica a Michal pocházejí z Vysokých Tater.
„Vzniklo tím kvalitní chovatelské zařízení pro tak velké šelmy, jakými jsou medvědi hnědí. Vytvořili jsme prostředí, které maximálně respektuje jejich přirozené chování a zároveň umožňuje veřejnosti pochopit, proč je ochrana těchto zvířat důležitá,“ uvedl.
Podle Hyjánka je v současné době zapojeno do Evropského chovného programu kolem 390 medvědů. „Pro zachování zdravé genetiky druhu se však doporučuje alespoň 500 jedinců,“ dodává.
Aklimatizace medvědů probíhala podle zooložky ze Safari Parku Dvůr Králové Gabriely Růžička Linhartové dva týdny. „Bezprostředně po transportu byli v budově, která je součástí výběhu a tvoří vnitřní zázemí. Tam strávili medvědi prvních pár dní, aby si zvykli a věděli, že jsou tam v bezpečí. Byli tam krmeni a seznámili se s chovateli,“ uvedla.
Následně strávili několik dní v menším výběhovém okruhu, který se nachází před budovou zázemí. Až poté byli chovateli vypuštěni do celé ohrady, kde se nachází i jezírko ke koupání.
Dostávají i med
Když zooložka popisuje první reakci medvědů při vpuštění do výběhu, neskrývá radost. „Oba hrozně rychle začali prozkoumávat všechna zákoutí výběhu, oba vyzkoušeli hned lezení po stromech a vykoupali se v jezírku. Celý den si to užívali. Když jsme pak odpoledne dali povel, že je čas se vrátit dovnitř na noc, tak přišli. Tedy proběhlo to tak, jak jsme si mohli nejlépe představit,“ říká.
Medvědi jsou převážně býložravci.
Noc medvědi tráví v brlozích ve vnitřním zázemí. Denně dostává každý z nich 15 až 20 kilogramů potravy. Navzdory představám o této velké šelmě jsou medvědi převážně býložravci. Podle Linhartové dostávají zejména ovoce a zeleninu, ale i oříšky a trochu medu. „Když je chceme odměnit, tak jim med schováváme do připravených dřevěných špalků, aby si ho sami nacházeli. Nebo je mažeme na kmeny stromů,“ říká.
Očekává také, že budou využívat k potravě i přirozenou vegetaci, kterou jim výběh nabízí. „Například, jak teď na jaře všechno pučí, tak výhonky, mladé větvičky a pupeny mají medvědi moc rádi,“ říká zooložka Gabriela Růžička Linhartová.
