Článek
Rozhovory zástupců Spojených států s delegací z Íránu skončily po 21 hodinách bez dohody. Co bude dál s Hormuzským průlivem a s příměřím, se zatím neví. Obě strany odjely z Islámábádu, aniž by se k tomu vyjádřily. Ani jedna strana navíc nezmínila, že by bylo v plánu další kolo jednání.
Co zaznělo od zástupců USA?
Jednou z mála doplňujících informací, která zazněla od amerického viceprezidenta, J.D. Vance, byl údajný hlavní důvod selhání jednání.
„Potřebujeme pozitivní závazek, že nebudou usilovat o jadernou zbraň,“ řekl Vance s tím, že toto byl hlavní cíl prezidenta USA Donalda Trumpa, kterého se ale nepodařilo dosáhnout.
Zásadní je podle komentátorů také výrok, že Washington Teheránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. „Zdá se, že míč je na íránské straně hřiště. Pokud má dojít k dalšímu kolu rozhovorů, Írán bude muset svoji pozici nějak změnit,“ vysvětlil přesný význam Vanceova vzkazu zkušený diplomatický redaktor CNN.
Co se bude dít, jestli Írán necouvne, Vance, a ani Donald Trump zatím nekomentovali.
Co zaznělo od Íránu?
Íránští představitelé a státní média několikrát zopakovali, že USA přišly k jednacímu stolu s „přehnanými“ a „protiprávními“ požadavky.
Neshody podle státních médií panovaly v různých otázkách, včetně Hormuzského průlivu a jaderného programu. Hormuzský průliv považují za hlavní styčný bod neshod i nejmenovaní vyjednavači, kteří mluvili se západními médii už během jednání.
Nic, co by nasvědčovalo plánům na další jednání, od Íránu nezaznělo.
Platí příměří?
Ani jedna strana to nezpochybnila. Pákistán, který hrál v jednání roli zprostředkovatele, Teherán i Washington vyzval, aby 14denní příměří vyhlášené minulý týden dodržely. Zatím se také neobjevily žádné informace o tom, že by jedna či druhá strana obnovila útoky.
Zdá se tedy, že příměří nadále platí. Je ale ještě křehčí než dosud a kolaps může přijít kdykoliv.
Jak to vypadá s Hormuzským průlivem?
Ani tady soudě podle dostupných informací nedošlo ke změně.
Prezident Trump sice v sobotu informoval, že průlivem propluly americké lodě, které odtamtud odstraňují miny. Írán ale podle všeho nadále drží kontrolu nad Hormuzem a odmítl se jí vzdát.
„Írán nikam nespěchá,“ řekl k tomu íránský zdroj CNN a dodal, že „status Hormuzského průlivu zůstane stejný“. Pokud podle něj USA nezaujmou realistickou pozici, mořská trasa, přes kterou před konfliktem proudilo zhruba 20 procent celosvětových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu, zůstane „zavřená“.
Podle Trumpa mělo být otevření průlivu podmínkou už pro příměří, ale po jeho vyhlášení jím proplul jen zlomek lodí a většina zůstává stále zablokovaná hrozbou íránských útoků.
Jde o velké selhání?
Tak jednoznačné to není.
Průlom zjevně nepřišel, ale ten se ani nečekal. Už to, že se jednání vůbec odehrálo, znamená, že nedošlo na nejhorší scénář. Íránská strana totiž do poslední chvíle nedávala jasně najevo, jestli vůbec bude jednat, protože Izrael neukončil své útoky na Libanon.
Podle dostupných informací mělo navíc nakonec dojít i na přímá jednání (ne pouze přes prostředníky, jak se o jednání mluvilo původně) a vzhledem k tomu, že na místě byl i americký viceprezident, znamenalo by to přímá jednání zástupců obou zemí na nejvyšší úrovni od roku 1979.
Jednání trvala 21 hodin a po celou dobu probíhala standardně. Nedošlo během nich k žádnému viditelnému excesu, ani výhružkám.
Dalo by se tedy říct, že jednání samo o sobě tedy nepřineslo v podstatě nic, což vzhledem k okolnostem není ta nejhorší varianta, ale samozřejmě to rozhodně nelze považovat ani za úspěch.
O tom, jak se rozhovory zapíší do historie, nejspíš rozhodne až to, jak se k věci obě strany postaví v příštích hodinách či dnech.
Co bude dál?
Momentálně se bude čekat na další reakce z Teheránu a Washingtonu.
Hlavní otázkou je, co zazní z Bílého domu, pokud Írán neprojeví ochotu znovu se sejít a v něčem ustoupit. Před vyhlášením příměří Trump Íránu vyhrožoval zničením civilizace.
Tady si tedy nemůžeme být ničím jisti. Každou minutou může přijít zásadní zvrat.
Jaká je šance, že Írán ustoupí?
Zatím se nezdá, že by byla velká.
Dokud Írán bude moct držet v šachu Hormuzský průliv, má v ruce silnou kartu. Podle amerického deníku Wall Street Journal také v jeho prospěch při vyjednávání hraje to, že americké a izraelské útoky nejspíš přežila značná část íránského vysoce obohaceného uranu, za jehož předání Teherán pravděpodobně chce významné americké ústupky.
Spojené státy ale na druhou stranu nepochybně mají vojenskou kapacitu na to, aby Íránu způsobily další velké škody a nikdo neví, jak daleko bude Washington ochotný zajít, a co všechno ještě může íránský režim přežít.
Úplně vyloučené není ani to, že USA použijí sílu ve snaze sebrat Íránu kontrolu nad Hormuzem a případně i obohaceným uranem. Ani jeden z těchto úkolů ale nemá jednoduché vojenské řešení.
