Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.
Původně se městský soud v podstatě přiklonil k druhé variantě, což by znamenalo, že stát dotaci vymáhal opožděně. Verdikt NSS je dočasně zpřístupněný na úřední desce.
Dotace sloužila k modernizaci farmy v Bílovci na Novojičínsku. Firma ji dostala v roce 2018. Státní zemědělský intervenční fond později zahájil řízení o vrácení dotace a Ministerstvo zemědělství potvrdilo, že ji firma musí vrátit. Důvodem byl střet zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO), který nyní stojí znovu v čele vlády. Agrofert měl v době prvního premiérského působení vložený ve svěřenském fondu, podle auditu Evropské komise ale holding nadále ovládal, což později vedlo k řadě soudních sporů mezi firmami a státem.
V případě Schrom Farms dvakrát zasáhl městský soud ve prospěch firmy. Nejprve zrušil rozhodnutí o vrácení dotace a uložil zahájit jako první krok přezkumné řízení. Podruhé zrušil rozhodnutí o zahájení přezkumného řízení, a to právě kvůli opožděnosti.
Ministerstvo zemědělství v kasační stížnosti poukázalo na rozpor mezi evropským nařízením, které stanovuje čtyřletou lhůtu, a zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu, podle kterého fond zahájí řízení o vrácení dotace „nejpozději do deseti let ode dne jejího vyplacení“. Městský soud se řídil čtyřletou lhůtou, proto řízení považoval za opožděné.
„Tyto závěry považuje Nejvyšší správní soud za zkratkovité a neodůvodněné,“ stojí v aktuálním rozsudku. Městský soud se nevypořádal se všemi okolnostmi a argumenty Ministerstva zemědělství. NSS proto jeho rozhodnutí pokládal za nepřezkoumatelné, zrušil ho a spor vrátil k městskému soudu. NSS sice mohl sám vynést verdikt, ale udělat to nechtěl, protože takový postup by mohl vést „nepřípustně k překvapivému rozhodnutí“.
Dotacemi pro firmy z Agrofertu se správní soudy zabývají opakovaně. Ze série rozhodnutí NSS plyne, že Babišův střet zájmů v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů.
Po svém opětovném jmenování do čela vlády vložil Babiš letos v únoru veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust. Potenciální střet zájmů tím pokládá za vyřešený, opozice to ale zpochybňuje.
Ministerstvo pro místní rozvoj v březnu informovalo Evropskou komisi, že o případném Babišově střetu zájmů za aktuálních podmínek rozhodne úřad vyplácející dotace až poté, co případně holding Agrofert o finanční podporu zažádá.
