Článek
Poslanci chtějí příští týden vyměnit dozorčí radu Státního zemědělského intervenčního fondu. Její předsedkyní se má podle zdrojů ze Sněmovny nově stát poslankyně SPD Marie Pošarová.
„Vím, že budu členka rady a pak uvidíme. I vedení je jedna z možností. Vzdělání na to mám, nebráním se novým věcem,“ řekla k tomu Seznam Zprávám Pošarová.
Podle informací Seznam Zpráv je její jméno výsledkem dohody mezi hnutím ANO a SPD - hnutí ANO nechce místo předsedy obsadit vlastním straníkem, protože „by to vyvolalo kritiku“.
Státní zemědělský intervenční fond je zodpovědný za rozdělování evropských dotací do zemědělství. V minulosti vyplácel i řadu sporných dotací pro holding Agrofert. Bývalá vláda ke konci mandátu oznámila, že by se část dotací měla vymáhat zpět.
Fond ale dosud potřebné kroky neudělal a nový ministr Martin Šebestyán (za SPD) k věci vypracovává nové stanovisko. Právě Šebestyán byl přitom ředitelem fondu v době, kdy se dané dotace vyplácely.
Obsazení dozorčích rad vlastními lidmi je po volbách a výměně vlády běžná praxe. Návrh na změnu dozorčí rady teď ale přichází v citlivé době. Současná rada totiž na konci února oficiálně vyzvala ředitele fondu Petra Dlouhého, aby neodkladně zahájil vymáhání dotací od Agrofertu.
„Jako dozorčí rada jsme přijali usnesení, kde vyzýváme pana ředitele SZIF, aby neodkladně zahájil všechny kroky potřebné k vymáhání neoprávněně vyplacených dotací mezi lety 2017 a 2021 od společnosti Agrofert,“ sdělil současný předseda dozorčí rady, bývalý poslanec hnutí STAN Tomáš Dubský.
Pošarová couvá
Pošarová ale z takto silně formulovaného názoru couvá. Pokud se předsedkyní stane, hodlá ještě vyčkávat. „Budeme to řešit, ale než se k tomu začnu nějak vymezovat, určitě počkám na definitivní rozhodnutí, jestli se to tedy bude vymáhat a jakým způsobem,“ řekla poslankyně.
Dotace je prý připravena vymáhat, až pokud o tom rozhodne soud. V řadě případů už ale soudy rozhodly - a právě na jejich základě začal vymáhání organizovat tehdejší ministr Výborný.
Pošarová také dodala, že je na straně ministra Šebestyán, co se týká úpravy pravidel dotací do budoucna. „Ministr zemědělství sám řekl, že v zákoně to je nejasné a že by bylo dobré tam udělat nějaké úpravy. Aby to bylo jasně definované, protože názorů je více,“ dodává Pošarová.
Pošarová vystudovala Českou zemědělskou univerzitu, poslankyní za SPD je druhé volební období. Momentálně zasedá v zemědělském výboru. Poslankyně na sebe upozornila po loňských volbách, když v televizním vystoupení nebyla schopná říct jména kandidátů SPD na ministry a uvedla, že je zná pouze z médií.
Virálním se stalo také její vyjádření, že vláda reagovala na válku v Íránu dříve, než začala. Tvrdila, že první občané byli evakuováni již v pátek, konflikt přitom vypukl až v sobotu. Následně se opravila na neděli, ani to ale nebyl pravdivý údaj.
Kromě Pošarové hodlá vládní koalice obsadit svými nominanty i zbývající místa v dozorčí radě. Jedinou výjimkou je lidovecký senátor Jozef Bazala, kterého do funkce zvolil Senát. „Ani se nebudeme pokoušet někoho navrhovat, neprošel by,“ řekl Seznam Zprávám bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
SZIF a dohled nad ním je pro Andreje Babiše a jeho bývalou firmu klíčová. Kromě již popsaného sporu o vracení dotací momentálně také řeší, jak to bude s dotacemi pro Agrofert do budoucna.
Fond začal na konci února posuzovat, zda je právní řešení Agrofertu, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) vložil veškeré akcie holdingu do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, v souladu s národní a evropskou legislativou. Zemědělský fond zároveň ukončuje vyplácení osmi podpor Agrofertu z programu rozvoje venkova ve výši zhruba 68 milionů korun. Agrofert je podle svého mluvčího přesvědčený, že na dotace, o které žádal, má nárok.
SZIF zodpovídá i za dotace pro další velké agrobarony. Ti mají blízko i k samotné SPD, velké zemědělské firmy například dodávaly zboží na předvolební jarmarky. Strana také v minulosti prosazovala některé návrhy, které by jim pomohly - například kvóty na české potraviny v obchodech.
