Článek
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v březnu zrychlil na 3,3 procenta z tempa 2,4 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř dva roky. Vyplývá to z páteční zprávy amerického ministerstva práce. Za růstem inflace stojí prudké zdražení pohonných hmot v důsledku konfliktu na Blízkém východě. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v březnu zvýšily o 0,9 procenta. To představuje nejvýraznější meziměsíční nárůst za téměř čtyři roky.
Ceny benzinu se v USA v březnu meziměsíčně zvýšily o 21,2 procenta, zatímco meziroční nárůst činil 18,9 procenta. Pohonné hmoty po celém světě v poslední době zdražují, protože konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy.
Březnový vývoj spotřebitelských cen v USA byl v souladu s očekáváním analytiků v anketě agentury Reuters. Vzestup inflace nicméně podkopává vyhlídky na další snižování úrokových sazeb v USA. Americká centrální banka (Fed) v březnu ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Naposledy úroky snížila loni v prosinci, a to o čtvrt procentního bodu.
Ekonomka Kathy Bostjancicová ze společnosti Nationwide předpověděla, že v dubnu budou spotřebitelské ceny v USA pokračovat v růstu podobným tempem jako v březnu. „I kdyby se podařilo dosáhnout dlouhodobé dohody o ukončení války (s Íránem) a Hormuzský průliv se opět zcela otevřel, trvalo by měsíce, než by se dodávky ropy, benzinu, nafty a dalších komodit vrátily na předválečné úrovně,“ dodala.
Ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hassett v pátek nicméně vyjádřil přesvědčení, že znovuotevření Hormuzského průlivu povede k rychlému poklesu cen energetických produktů. To podle něj vyvolá tlak na pokles inflace a vytvoří prostor ke snižování úroků.
Průměrná cena benzinu na čerpacích stanicích v USA v pátek podle motoristické organizace AAA činila 4,15 dolaru za galon (téměř 23 Kč za litr), zatímco před začátkem války s Íránem to bylo 2,98 dolaru za galon (zhruba 16 Kč za litr), napsala agentura AP.
Vysoké ceny benzinu omezují schopnost spotřebitelů utrácet za jiné zboží a služby, což by mohlo negativně ovlivnit vývoj americké ekonomiky. Její růst již v loňském čtvrtém čtvrtletí prudce zpomalil. Výrazně k tomu přispěla několikatýdenní platební neschopnost federální vlády. Ta narušila fungování úřadů a měla dopad například na vyplácení potravinové pomoci chudým Američanům či na leteckou dopravu.
