Článek
Koupit hned, zaplatit později. Češi objevují lákadlo v podobě odložených plateb, kterým holdují rok od roku více. Lidé je využívají hlavně při nákupu elektroniky, spotřebičů nebo sportovního vybavení.
Možnost rozložit si platbu nabízí celá řada poskytovatelů. Mezi ty nejznámější patří například Klarna, Twisto nebo Skip Pay. Typickým využitím je platba zboží v e-shopu, rozložit lze ale také převod na účet či u některých poskytovatelů již zaplacenou platbu.
„Trh odložených plateb v Evropě dlouhodobě roste a Česko není výjimkou. Hlavním důvodem je především vyšší flexibilita a uživatelská přívětivost ve srovnání s tradičními spotřebitelskými úvěry. Povědomí o odložených platbách má v Česku 55 procent populace. Téměř každý pátý z těch, kteří službu dosud nevyzkoušeli, o ní uvažuje,“ vysvětluje Martin Prunner, Country Manager platební brány PayU pro Česko a Slovensko.
Svým klientům platbu nabízí na víckrát například Air Bank, která sleduje meziroční růst využívání služby v průměru o 20 procent. „Je to způsobeno jednak větším povědomím o této možnosti, jednak růstem našeho portfolia,“ uvádí Veronika Benešová, vedoucí týmu půjček a doplňkových služeb v Air Bank.
Jak fungují odložené a rozložené platby
Odložená platba, známá také pod anglickou zkratkou BNPL, umožňuje kupujícím odložit úhradu za zboží většinou až o třicet dní, zatímco možnost rozložené platby jim dovoluje rozdělit celkovou částku nákupu do tří splátek.
Poskytují je jak banky, tak nebankovní společnosti, a pokud zákazník zaplatí včas, bývá služba bezúročná a bezplatná, případně za malý poplatek. Pokud se ovšem s platbou zpozdí, stává se z částky dluh, přidá se k němu pokuta a někdy i úrok z prodlení.
„Je třeba si dát pozor především na sankce, poplatky a celkové podmínky splácení. Klíčové je vědět, co se stane při opožděné splátce, a kolik může spotřebitel celkově zaplatit navíc – ať už se jedná o smluvní pokutu, úroky z prodlení či náklady na výzvu k zaplacení. Někdy může dojít také k zesplatnění dluhu, v takovém případě je po spotřebiteli požadováno, aby namísto jednotlivých splátek splatil celý dluh ihned,“ vysvětluje Tereza Genserková z právního oddělení dTestu.
Tento způsob platby není dostupný všem - zpravidla si společnosti před schválením zákazníka rychle prověří. Omezené jsou také maximální částky a někdy je také omezený počet plateb, které lze mít najednou rozložené.
Silný růst zaznamenává také služba Skip Pay, která je produktem ČSOB. Té se mezi lety 2024 a 2025 zvýšil počet uživatelů zhruba o 28 procent a dnes ji využívají už vyšší stovky tisíc lidí. Nejrychleji roste zájem o splátky po třetinách.
Částky, jejichž placení si lidé odkládají nebo rozkládají, se podle šéfa marketingu Skip Pay Tomáše Krásného výrazně liší. „U klasické odložené platby jde většinou o menší online nákupy – průměrná hodnota objednávky se pohybuje kolem 1400 korun. U služby Nákup na Třetinu jde naopak často o větší výdaje, kde průměrná hodnota nákupu dosahuje zhruba 14 tisíc korun,“ říká.
Ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jan Vetyška nadšení ohledně odložených plateb trochu krotí, zájem podle něj zůstává poměrně stabilní a pohybuje se v rámci jednotek procent. Data jednotlivých firem tak ukazují rychlý růst, podle APEK ale zůstává celkový podíl těchto plateb zatím relativně nízký.
To, že odložené platby nejsou univerzálně úspěšné napříč trhem, ilustruje i případ internetového obchodu s potravinami Rohlík. Ten službu přestal nabízet loni v prosinci, především kvůli dlouhodobě nízkému zájmu zákazníků a vyššímu podílu nedokončených objednávek, což negativně ovlivňovalo celou zákaznickou zkušenost.
Odklad platby překlene náročná období
I když část e-shopů hlásí dynamický růst, praxe ukazuje, že odložené platby nemusí fungovat stejně dobře pro všechny hráče na trhu. Rostoucí popularitu tohoto typu plateb nicméně potvrzují jiné internetové obchody. Růst zaznamenává například polské tržiště Allegro, Alza nebo prodejce elektroniky a domácích spotřebičů Datart. Podle manažera finančních služeb a plateb Datart Valdemara Schuberta se jedná o vůbec nejrychleji rostoucí segment plateb.
Podle Petry Baštanové z Decathlonu se nedá přesně říct, co lidé pomocí rozložených plateb nejčastěji nakupují, mění se to totiž v závislosti na sezóně.
„V létě zákazníci nejčastěji nakupují stany a kempingové vybavení, ale mezi top produkty byly i naše ručníky z mikrovlákna. V zimě je to nejčastěji vybavení na lyžování, dětské zimní oblečení a dětské zimní boty,“ vysvětluje.
Sezónnost nákupů potvrzuje i Benešová, podle které Air Bank pravidelně pozoruje růst o Vánocích nebo v létě, kdy do hry vstupují dovolené a také výdaje spojené s dětmi - tedy poplatky za kroužky nebo třeba vybavení do školy. Podle Prunnera je celkový objem transakcí během prosince dokonce o více než 20 procent vyšší ve srovnání s lednem.
„To dobře ilustruje, k čemu služba slouží: ne k průběžnému nakupování na splátky, ale k vyrovnání konkrétních výkyvů v průběhu roku,“ dodává Benešová.
„Nejsilnější zájem o tyto platební metody dlouhodobě evidujeme zejména v kategoriích elektroniky a vybavení pro dům a zahradu,“ říká Monika Brichtová z portálu Allegro.
Martin Šťastný ze společnosti Twisto upozorňuje, že tento styl plateb může být zároveň nástrojem pro chytré řízení osobních financí. Své využití najde například i v módě.
„Zákazníci si například objednají více velikostí obuvi na vyzkoušení, aniž by jim nákup okamžitě blokoval částku za všechny položky. To jim umožňuje rozhodnout se, co si skutečně nechají, až po vyzkoušení, aniž by to ovlivnilo jejich rozpočet,“ vysvětluje a dodává, že vybrané odložené platby by chtělo Twisto do budoucna zavést i v některých kamenných prodejnách.
Odložené platby fungují i psychologicky. Jelikož zákazník nemusí utratit peníze hned, nákup tak působí dostupněji. Je třeba ale stále mít na mysli, že platby se musí skutečně v daných termínech vyrovnat.
Podle dat Skip Pay nicméně Češi problémy se splácením odložených plateb nemívají. Více než 99 procent zákazníků firmy zvládá splácet závazky včas. Například data německé organizace Schufa ale ukazují, že u sousedů už se daří splácet méně. Podle průzkumu z jara roku 2025 už platbu zmeškala více než třetina uživatelů BNPL, ještě na podzim roku 2024 to přitom bylo jen 22 procent uživatelů.
Pravidla se brzy utáhnou
Pravidla pro poskytování odložených plateb jsou zatím poměrně rozvolněná, posvítit si na ně proto chce evropská směrnice CCD2. Ta se plánuje zaměřit na spotřebitelské financování, posílit ochranu spotřebitele v digitálním prostředí a sjednotit pravidla napříč jednotlivými státy EU. Přináší například přísnější požadavky na posuzování úvěruschopnosti klienta, transparentnost informací nebo pravidla pro reklamu a poskytování úvěrů.
Dosud odložené platby v některých zemích EU fungovaly díky výjimkám mimo plnohodnotný režim spotřebitelského úvěru.
„Po implementaci CCD2 tyto výjimky odpadnou a BNPL služby budou nově podléhat stejným pravidlům jako jiné formy úvěru – včetně povinného posuzování úvěruschopnosti klienta, rozšířených předsmluvních informací nebo přísnějších požadavků na licenci, kapitál a reporting,“ vysvětluje šéf Skip Pay Michal Kročil.
Podle Kročila může dojít například k tomu, že poskytovatel bude při schvalování nákupu pracovat s registry, identifikačními službami nebo daty z otevřeného bankovnictví. Zároveň budou moci tyto služby poskytovat pouze prověřené subjekty s odpovídajícím zázemím.
„V praxi to znamená, že většina poskytovatelů bezúplatně poskytovaných úvěrů bude muset získat příslušné povolení od České národní banky,“ vysvětluje Tereza Genserková z právního oddělení dTestu.
Pro samotné zákazníky se ale princip služby v základu nemění, odložené platby stále zůstanou při včasném splacení bezúročné. Změny se tak pravděpodobně projeví spíše v samotném procesu objednávky než v ceně služby.
