Článek
Ministerstvo obrany má letos v rozpočtu o 21 miliard korun méně, než kolik slíbila předchozí vláda. Její návrh přes nový kabinet Andreje Babiše (ANO) ale neprošel, a tak armáda, ale i další složky resortu, musely přepracovat své plány pro rok 2026, aby se přizpůsobily novým podmínkám.
Pocítily to i tři vojenské nemocnice, které jsou příspěvkovými organizacemi Ministerstva obrany. Ta největší z nich, Ústřední vojenská nemocnice v Praze (ÚVN), tak dostala letos od resortu obrany výrazně nižší příspěvek na investice, než byl původní plán - 90 milionů korun místo slibovaných 500 milionů. Vyplývá to z čísel poskytnutých ministerstvem.
Tyto peníze měly sloužit k posílení kybernetické bezpečnosti nemocnice, k opravě kotelny nebo na rekonstrukci jednoho z „energocenter“, které ÚVN dodávají elektřinu. Letos se s nimi ale nezačne.
„Resort má sice letos snížený rozpočtový rámec, ale u probíhajících investic se nic nemění. Pouze investice, u kterých ještě neběželo výběrové řízení, se posouvají v čase. Nic však nebrání tomu, aby se na ně připravovaly soutěže již nyní, jejich financování poté bude zahájeno v roce 2027, případně 2028,“ uvádí vrchní ředitelka Marta Kopecká, která má na Ministerstvu obrany pod sebou právě i příspěvkové organizace resortu.
O tom nejsou zcela přesvědčeni náměstci ředitele ÚVN, kteří na začátku března svému šéfovi Václavu Masopustovi napsali dopis, kde ho žádají o stanovisko, co mají vzhledem k nedostatku financí na potřebné investice dělat. Kopii listu má redakce k dispozici. Podepsalo se pod něj pět ze šesti tehdejších náměstků.
V havarijním stavu
Nejde přitom jen o velké projekty, jako jsou zmiňované rekonstrukce, ale také o obměnu zdravotních přístrojů. Na hraně funkčnosti je podle nedávno odvolaného ekonomického náměstka ÚVN Tomáše Perutky vybavení za skoro 70 milionů korun.
„Tyto přístroje jsou v havarijním stavu, tedy nezpůsobilé k provozování. Když je nenahradíme, vystavujeme do budoucna nemocnici riziku, že nebude schopna udržet stávající úroveň poskytnutí lékařské péče,“ popsal redakci Perutka.
Právě Perutka upozorňoval na údajné podfinancování nemocnice i Martu Kopeckou z Ministerstva obrany.
„Učinil jsem tak já, ač jsem očekával, že tak v první řadě učiní ředitel (Václav Masopust). Domnívám se, že jsem postupoval oprávněně, že jakožto správce rozpočtu snad mám právo takovou námitku vyjádřit,“ říká Perutka s tím, že mu ředitel tento postup údajně zazlíval.
„Snažila jsem se vysvětlit pánům náměstkům, že nehospodaří pouze s finančními prostředky od Ministerstva obrany,“ říká k tomu Kopecká s tím, že ministerstvo přispívá nemocnici nejvýše 15 procent z celkových nákladů, zbytek jí plyne od zdravotních pojišťoven a část peněz si ÚVN vydělá sama. Kopecká také dodává, že si vyžádala informace o aktuální ekonomické situaci ÚVN, ty by měl přinést chystaný audit.
Kromě zmiňovaného příspěvku na investice dostávají vojenské nemocnice od svého zřizovatele i příspěvek na provoz. ÚVN takto loni dostala 791 milionů korun, podle původního návrhu rozpočtu jí měl resort letos poslat 674 milionů, nakonec má od ministerstva 624 milionů korun, ukazují čísla poskytnutá tiskovým oddělením.
Vytýkací dopis a odměna
Spor mezi ředitelem Masopustem a jeho náměstkem Perutkou vyústil na konci března v Perutkovo odvolání. Ten to vnímá jako odvetu jednak za to, že upozorňoval na snížení příspěvku na investice, jednak za to, že po svém nástupu do funkce v roce 2024 nechal prověřit, jak nemocnice pořizuje léky.
Z toho vyplynulo, že řada léků a léčivých přípravků se do ÚVN nakupuje podle jeho slov mimo režim zákona o veřejných zakázkách, tedy bez soutěže.
„Nebyl jsem si jistý, jestli těmito nákupy ÚVN neprodělává, takže jsem řediteli řekl, že mám obavu z nehospodárnosti při pořizování léků a léčivých přípravků tímto způsobem. Jeho reakce mě překvapila, protože místo, aby se tím zabýval, mi vyčetl, že jsem objednal externí audit, který stál 50 tisíc korun, a že jsem nevymáhal penále z prodlení, protože auditorská firma nedodržela termín,“ tvrdí Perutka.
Zjištění prověřuje i Vojenská policie. „V této věci probíhá trestní řízení, které se nyní nachází v neveřejné fázi. Vojenská policie proto nebude poskytovat bližší informace,“ napsala redakci mluvčí vojenských policistů Nikola Rimkevič Hájková.
Ředitel Masopust prostřednictvím své mluvčí Perutkovo tvrzení odmítá, odvolal ho prý proto, že byl s jeho prací dlouhodobě nespokojený.
„Pan ředitel zaslal panu Perutkovi vytýkací dopis a zároveň jej opakovaně předvolal k pracovním pohovorům týkajícím se finančního řízení nemocnice. Důvodem byla skutečnost, že informace poskytované panem náměstkem byly dlouhodobě nekonzistentní a neumožňovaly řádné řízení rozpočtu nemocnice,“ uvedla k tomu mluvčí ÚVN Andrea Štorchová.
„Když byl dlouhodobě nespokojený, proč mi dal v prosinci 2025 finanční odměnu?“ podivuje se Perutka.
Na jeho místo, ale i na post náměstka ředitele pro logistiku a na náměstka pro nelékařské zdravotnické profese je teď vypsané výběrové řízení.
Nejde o první případ, kdy se prestižní vojenské nemocnici dostává pozornosti médií. Český rozhlas na podzim upozornil na spory v přezkumné komisi, která schvaluje do služby víc než polovinu všech nových vojáků. Uvedl také, že nemocnici opouštějí zkušení vojenští lékaři. ÚVN to odmítá, komise podle ní funguje bezproblémově.
Server Odkryto pak popsal kauzu bývalého náměstka Zdeňka Brabce, který se podle zjištění serveru prokazoval zfalšovaným lustračním osvědčením, jak zjistil iROZHLAS.cz, letos v březnu ho kvůli tomu obvinila Vojenská policie.
