Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Vzpomněl jsem si v té souvislosti na výrok, který zazněl na jedné konferenci loni v listopadu, kdy ještě na ministerstvu dosluhoval Vlastimil Válek. Zmiňoval jsem tu větu v tehdejší Vizitě. Pronesl ji Tomáš Troch, úředník Ministerstva zdravotnictví, pod nějž spadá tvorba úhradové vyhlášky: „Úhradová vyhláška na rok 2026 není deficitní, jen příjmy zatím nebyly navýšeny.“ Úhradová vyhláška na letošní rok přitom počítala s výdaji o 15,5 miliardy vyššími, než budou příjmy.
Jakkoli neomaleně a cynicky takový výrok, zvláště z úřednických úst, vyznívá, ukazuje se, že byl pravdivý. Adam Vojtěch, tak jako nikdo před ním, nevymyslel pro vyřešení akutní finanční krize ve zdravotnictví žádný jiný mechanismus než vyspravit díru záplatou z eráru.
Než se nad takovým řešením rozhořčíme, je dobré si ukázat, jak ta díra ve skutečnosti vypadá. K tomu výtečně poslouží čerstvý materiál s názvem, který asi přijde nudný každému kromě pravidelných čtenářů Vizity: „Hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění na základě návrhů zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 2026.“
Jde o souhrnný pohled na letošní finanční plány zdravotních pojišťoven a sluší se uvést, že jako první na materiál upozornil kolega David Klimeš ve svém newsletteru. Je to dost strašidelné čtení, a to jak v obecných závěrech, tak v některých detailech. Udělejme tedy mírný ponor do čísel.
Nejdřív ta obecnější. Zdravotní pojišťovny po započítání úhradové vyhlášky do svých plánů předpokládají, že celkový deficit systému bude 15 miliard korun, ale po započítání závazků po splatnosti číslo vyskočí rovnou na 19 miliard. Celkové příjmy systému letos vzrostou proti loňsku o 4,7 procenta, zatímco výdaje vyskočí o 5,8 procenta.
V deficitu 15 miliard korun nebyl systém veřejného zdravotního pojištění nikdy. Ani v roce 2021, kdy se výdaje ve zdravotnictví zbláznily kvůli pandemii. Ačkoli uznejme, že tehdejších 12,5 miliardy korun deficitu představovalo tři procenta tehdejších celkových příjmů, zatímco letošních 15 miliard odpovídá 2,7 procenta letošních příjmů. Takže rekord je pouze nominální. To je ovšem méně než slabá útěcha.
Meziročně se deficit systému zdvojnásobí (za rok 2025 se očekává minus 8,5 miliardy) a systém se ocitne v červených číslech počtvrté v řadě. To nemůže nechat v klidu nikoho, natož autory citovaného hodnocení. „Plánované saldo (…) představuje značné riziko pro fungování systému zdravotnictví a jeho stabilitu v rámci finančních možností systému, výrazně nepříznivá je také skutečnost plánovaného navyšování závazků ZP vůči PSZ (poskytovatelům zdravotních služeb – pozn. autora) po lhůtě splatnosti,“ píše se ve zprávě.
Po dlouhých letech se zase dostáváme do situace, kdy nezanedbatelné množství zdravotnických zařízení nedostává od některých zdravotních pojišťoven zaplaceno včas. O potížích Vojenské zdravotní pojišťovny se ví delší dobu. To, že se po bok „vojáků“ v řadách platebních hříšníků v letošním roce zařadí druhá největší Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV), je ovšem docela zajímavá novinka. Mimo jiné i proto, že to měla být právě ZPMV, od níž se ještě nedávno očekávalo, že vytáhne z trablů vojenskou pojišťovnu prostřednictvím fúze. O pikanteriích kolem tohoto plánu jsem v souvislosti s personálními otřesy v pojišťovnách psal nedávno ve Vizitě.
Tady je nutné zmínit jednu důležitou věc – hodnocení, z nějž cituji, vychází z návrhů zdravotně pojistných plánů pojišťoven, které se zrodily ještě před tím, než ministr Vojtěch oznámil rozdělení necelých osmi miliard korun ze zbylých rezerv VZP mezi zaměstnanecké pojišťovny. Podle Vojtěchova plánu, který mezitím prošel Sněmovnou a čeká na schválení v Senátu, si například „vojáci“ polepší o 1,2 miliardy a ZPMV zhruba o 2,4 miliardy.
Což může být útěcha pro zdravotnická zařízení, neboť tato injekce by měla snížit objem závazků po lhůtě splatnosti, ale jinak to na míře strašidelnosti celkového výhledu systému nic moc nemění. Navíc zdravotně pojistné plány vycházejí z listopadové prognózy Ministerstva financí, která pro letošní rok počítala s růstem českého HDP o 2,2 procenta. Aktuální dubnová prognóza ale počítá s růstem o desetinku procentního bodu pomalejším.
Zpráva mimo jiné uvádí, že vojenská pojišťovna sestavila svůj zdravotně pojistný plán jako vyrovnaný, ale zároveň počítá s navýšením závazků po splatnosti. To neznamená nic jiného, než že není možné sestavit deficitní finanční plán, protože deficit není z čeho pokrýt (zdravotní pojišťovny si půjčky neberou a rezervy definitivně došly).
ZPMV si může dovolit naplánovat deficit 1,5 miliardy, ale i s ním ještě počítá s víc než dvoumiliardovými závazky po splatnosti. Pokud to rovnou neoznačíme slovem bankrot, pak je to přinejmenším výrazné varovné světlo, od nějž je k úplnému krachu malinký krůček. Rozpuštění osmi miliard z VZP je v takové situaci stabilizací skutečně kosmetickou.
I proto, že v závěru zprávy se píše, že růst závazků po lhůtě splatnosti je při současném trendu prakticky nevyhnutelný: „V roce 2026 jde o dvě ZP, při zachování trendu by v letech 2027–2028 totéž čekalo všechny ZP.“
Ve výčtu varovných ukazatelů by se dalo pokračovat, zpráva je jich plná. Pro Adama Vojtěcha jde o určitou omluvenku, že jej v dané chvíli nenapadlo nic lepšího než přijít s další mnohamiliardovou sanací a morálním hazardem, v němž potvrdí, že bez ohledu na jakékoli chyby v hospodaření stát nakonec vždy přijde a nalije. Prostě teď na nic jiného není čas.
Dalo by se také argumentovat, že stát přinejmenším v tomto případě nalije zcela právem, protože finanční průšvih sám způsobil – ministr Válek deficitními úhradovými vyhláškami diktoval pojišťovnám rozpouštění rezerv, což nemohlo skončit jinak než takto. A tak to teď ministr Vojtěch zalepí.
Nejsou to argumenty špatné, ale situaci morálního hazardu nijak nezmírňují. Pořád se vtírá myšlenka, že o náklady na záchranu zdravotnictví by se mělo podělit více stakeholderů – včetně variant, jako je rušení pojišťoven či snižování plateb některým poskytovatelům péče.
Bylo by to nepopulární a bolestivé, ale populárně a bez bolesti systém nikdy nenajde efektivitu, kterou bude v nadcházející demografické krizi nutně potřebovat. Vojtěch si za desítky miliard koupí jen další odklad nevyhnutelného. Může tvrdit, že koupený čas využije k přípravě systému na budoucí fungování, ale takových slibů už jsme slyšeli moc na to, aby to byla funkční útěcha.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
