Článek
Historici chtějí ukázat, jak Třicet případů majora Zemana na pozadí skutečných událostí propojilo detektivní žánr s propagandou komunistického režimu v dobách normalizace, a analyzovat, proč toto dílo stále zůstává v povědomí veřejnosti. První přednáška se uskuteční 23. dubna v Muzeu Policie České republiky, další budou následovat v květnu, červnu a září.
Sága vytvořená Janem Kovářem a Jiřím Procházkou pro historiky představuje důležitý materiál k reflexi mechanismů propagandy, mediální manipulace a konstrukce kolektivní paměti. „Seriál 30 případů majora Zemana je mimořádně zrůdný tím, jak účinně dokázal propojit rádoby detektivní, populární žánr s jasně zadaným politickým zadáním. Divákům předkládal jasně strukturovaný výklad komunistických dějin, který měl potvrzovat legitimitu normalizačního režimu,“ říká ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.
Série ve 30 epizodách sleduje profesní i osobní dráhu majora Jana Zemana, kterého hraje Vladimír Brabec, na pozadí klíčových událostí československých dějin mezi roky 1945 a 1973. Zeman se při vyšetřování případů potýká se zločinci i takzvanými ideovými protivníky. Jeho častým terčem jsou katolická církev, bývalí nacisté skrývající se před spravedlností v západním Německu či Jižní Americe, agenti tajných služeb nebo představitelé alternativní kultury.
V dubnové přednášce nazvané Třicet případů majora Zemana: krimi, nebo propaganda? historik z ústavu Petr Kopal a televizní historik Daniel Růžička rozeberou okolnosti vzniku a ideová východiska seriálu. Ten se na obrazovkách poprvé objevil v dubnu 1975 a byl promyšleným ideologickým projektem, který měl prostřednictvím atraktivního kriminálního žánru formovat historickou paměť a ovlivňovat vnímání poválečných dějin, uvedl Kopal.
V dalších besedách budou experti analyzovat čtyři vybrané epizody - v květnu to bude díl Bestie odehrávající se v roce 1949. V červnu se zaměří na epizody Babice: Vrah se skrývá v poli, vycházející z vraždy tří komunistických funkcionářů v Babicích na Třebíčsku, a díl Štvanice, věnovaný událostem roku 1968.
Zářijová přednáška pak přiblíží podstatu případu Kvadratura ženy, jejž režisér Jiří Sequens natočil na základě skutečné události z roku 1951.
Přednášky mají ukázat seriál nejen jako audiovizuální dílo, ale také coby historický pramen a nástroj státní propagandy. „Naším cílem je ukázat, jakým způsobem byla média v období normalizace využívána k formování veřejného mínění. Chceme přiblížit nejen samotný vznik seriálu, ale i širší síť vztahů mezi tvůrci, státními institucemi a politickou mocí,“ dodává Daniel Růžička z České televize.
Informace k přednáškám postupně na svých webech a dalších platformách zveřejní Ústav pro studium totalitních režimů i Muzeum Policie České republiky.
