Recenze: Učitelka omlouvá Rusko. Seriál Ratolesti řeší problémy ze střední

Nadějný cyklista Honza se tajně vplíží na terénní závod horských kol. Tajně proto, že jeho disciplínou je silniční cyklistika a nechce, aby se o jeho účasti dozvěděl trenér. Brzy má však on, pořadatelé a celé okolí úplně jiné starosti, neboť Honza v jedné zatáčce pod hradbami najde nehybné tělo spolužáka.

Seriál Ratolesti, který tuto neděli večer začíná vysílat Česká televize, je po Ochránci dalším počinem scenáristů Tomáše Feřtka a Matěje Podzimka cílícím na široké spektrum problémů, jakým musejí čelit středoškolští studenti, rodiče i učitelé.

Každá epizoda se zaobírá jedním případem či potíží, byť seriálem prochází jednotící dějová linka. A zrovna první díl má kriminální rozměr. Ukáže se, že zraněný mladík spadl z hradeb poté, co nahoře kouřil marihuanu. Což vyvolá bouřlivé reakce u celé Honzovy rodiny: otce, který je ředitelem gymnázia, u jeho švagra pracujícího u kriminálky i babičky, jež spílá, že za všechny ty drogy může místní romská mládež, a navrhuje radikální řešení. Snad jen Honzova matka, která působí v krizovém centru a setkává se s drogami a jejich uživateli celkem běžně, dovede na situaci nahlížet bez předsudků.

U zraněného mladíka vše teprve začíná. Celá epizoda se točí kolem toho, kdo za distribucí marihuany mezi místní mládež stojí. Bohužel si při sledování nelze nevšimnout podivného rozporu.

Tvůrci se tváří, skoro jako kdyby se před námi odvíjel díl seriálu Perníkový táta či The Wire - Špína Baltimoru. Přitom rozhodně nejde o rozsáhlou mafiánskou síť distribuující tvrdé drogy v chudinských čtvrtích, ale prostě tu někdo pár dětem prodal na jednom menším městě několik pytlíků trávy. Celá optika zprvu působí až legračně, obzvlášť v době, kdy jedna část společnosti vede debatu, jak zastavit přehnanou kriminalizaci uživatelů či pěstitelů konopí. Nakonec však autoři nabídnou rozmanitější pohled na věc, což je ostatně jejich snahou i v následujících dílech.

Ratolesti ovšem právě kvůli této „veřejnoprávní“ snaze postihnout co nejvíce faset zkoumaného problému působí spíše jako reportáž. Ke strhujícímu dramatu typu zmíněných amerických seriálů mají daleko – byť se talentovaný režisér Michal Blaško snaží dodat atmosféru jak scénám, během nichž hrdinové rychle uhánějí na bicyklu za doprovodu elektronické hudby Pjoniho alias Jonatána Pastirčáka, tak momentům zachycujícím všední debaty studentů gymnázia. Vypravěčský odpich však seriál spíše postrádá.

První epizoda ovšem přeci jen umí diváky vtáhnout díky tomu, že tu jde o nalezení pachatele, a také díky zajímavému bezkontaktnímu modelu distribuce drog, který při tom protagonisté odhalí. Ten chce být opakem toho, o co usilují klasičtí dealeři. Jde tu sice také o zisk, ale zároveň o jakousi naivní a idealistickou představu zodpovědného užívání i prodeje lehkých drog v dobré kvalitě těm, kteří ví, jak s nimi nakládat.

O poznání slabší už je například třetí epizoda, kde sice nadále sledujeme osudy Honzovy rodiny, hlavním tématem je ale problematická učitelka na místním gymnáziu. Problematická proto, že na hodinách dějepisu vykládá o dnešním Rusku způsobem, který chce pomocí širšího „kontextu“ mimo jiné omlouvat vpád této mocnosti na ukrajinské území. A nejen to, podobné myšlenky dotyčná najednou šíří i na veřejných prostranstvích, pod záštitou pochybných politických partají. To se nelíbí mnoha žákům, ale také pedagogům a rodičům.

Ředitel je tak vystaven tlaku, proč ji nevyhodí. Zprvu argumentuje, že přeci nemůže učitele propustit jen proto, že má na některé věci odlišný názor, pokud jinak svou práci dělá dobře. Brzy však situace eskaluje a je třeba ji řešit.

Pomiňme fakt, že ředitel nemá mandát na to dát výpověď učiteli a že by se celá věc musela řešit trochu jinak, složitěji. Hlavní potíž je s tím, že se po celou hodinu vlastně jen střídají scény, kdy pedagožka víc a víc projevuje své politické smýšlení s reakcemi okolí, kterému se to víc a víc nelíbí.

Ratolesti chtějí být záslužným počinem, který dopodrobna odhalí leckterá aktuální společenská témata, a přitom bude nečernobíle vyprávět o různým způsobem problematické mládeži. Seriál se skutečně pokouší nastolit atmosféru, v níž nejsou v právu rodiče, děti či učitelé. Ke všem tvůrci chovají empatii, všichni mohou mít svůj kousek pravdy.

Na toto vyrábění bezpečného prostoru už se ale o něco hůře dívá. Epizodám chybí tempo, třetí část se navíc spíše cyklí, než aby zvládla vrstevnatěji promluvit o tom, jak naložit s učitelem, který se pokouší indoktrinovat děti svými politickými názory.

Je možné, že následujících sedm částí například lépe rozvine ústřední dějovou linka. Prozatím ale působí Ratolesti poněkud koženě a toporně, jakkoli se herci Matouš Ruml, Anna Geislerová, Stanislav Majer či Tomáš Sean Pšenička v hlavních rolích snaží, aby svým postavám dodali na uvěřitelnosti.