Článek
Pentagon v následujících dnech vyšle další tisíce vojáků na Blízký východ, píše ve středu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Síly, které Američané přesouvají do regionu, podle zdrojů zahrnují asi 6000 vojáků na palubě letadlové lodě USS George H. W. Bush, kterou doprovází několik válečných lodí. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle nich snaží přimět Írán k uzavření mírové dohody a zároveň zvažuje další vzdušné údery či pozemní operace v případě, že se křehké příměří zhroutí.
Koncem měsíce by mělo do regionu dorazit dalších 4200 příslušníků námořní pěchoty a námořníků na výsadkové lodi USS Boxer spolu s jejím expedičním útvarem námořní pěchoty a doprovodnými válečnými plavidly. O jejich nasazení Pentagon rozhodl už dříve. V regionu je podle něj nyní na 50 000 amerických vojáků.
Posily se zřejmě připojí k americkým válečným lodím již rozmístěným na Blízkém východě zrovna v době, kdy by mělo 22. dubna vypršet dvoutýdenní příměří mezi válčícími stranami, poznamenal WP. Spojené státy zatím stále nevyjádřily oficiální souhlas s prodloužením příměří s Íránem. Médiím to ve středu řekl vysoký americký představitel. Podle něj jednání o klidu zbraní, který končí zhruba za týden, stále pokračují. O výměně vzkazů po krachu víkendových jednání v Islámábádu informovalo ve středu i íránské ministerstvo zahraničí.
Příměří by mělo skončit zhruba v polovině příštího týdne. „Spojené státy oficiálně nesouhlasily s prodloužením příměří,“ citují média nejmenovaného vysoce postaveného představitele. „Jsou tu neustálé kontakty mezi USA a Íránem pro dosažení dohody,“ dodal.
To již dříve uvedl také mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí. „Od neděle, kdy se íránská delegace vrátila do Teheránu, bylo vyměněno několik vzkazů prostřednictvím Pákistánu,“ uvedl Baghaí.
O víkendu se mezi Íránem a Spojenými státy v Pákistánu uskutečnila nepřímá jednání o ukončení války. Žádný výsledek ale rozhovory v Islámábádu nepřinesly. Mezi spornými body je podle médií například íránské obohacování uranu. Teherán tvrdí, že má na obohacování právo v rámci rozvoje svého nevojenského jaderného programu, ale Spojené státy trvají podle médií na jeho pozastavení nejméně na 20 let.
Ve středu podle pákistánské armády do Teheránu přiletěli pákistánský ministr vnitra Mohsin Nakvi a šéf ozbrojených sil Ásim Munír. Návštěva se podle jejich prohlášení koná v souvislosti se pokračujícími snahami Pákistánu zprostředkovat dohodu mezi Íránem a USA.
Írán se v reakci na americko-izraelské útoky snaží blokovat volnou plavbu Hormuzským průlivem, který je klíčovou vodní cestou pro vývoz ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu. USA naopak po neúspěchu jednání v Islámábádu o ukončení války v pondělí zahájily blokádu íránských přístavů, čímž na Teherán podle WP vyvíjejí ekonomický nátlak a snaží se ho přimět Hormuzský průliv otevřít.
V reakci na otázku o navýšení americké vojenské přítomnosti v regionu mluvčí Bílého domu uvedla, že Trump si „moudře nechal všechny možnosti otevřené pro případ, že Íránci se nevzdají svých jaderných ambicí a neuzavřou dohodu se Spojenými státy“. Viceprezident J. D. Vance i zbytek amerických vyjednavačů podle ní v Pákistánu dali íránským představitelům jasně najevo limity, které Washington nepřekročí. Zároveň o Íráncích předpověděla, že s pokračující blokádou bude jejich „zoufalá touha po dohodě jen sílit“.
