Článek
V dubnu 2019 stál Andrej Babiš v Dubrovníku vedle čínského premiéra Li Kche-čchianga a veřejně si postěžoval, že vzájemný obchod s Pekingem není nic moc. „Byznys se pohnul hlavně ve prospěch Číny,“ uvedl tehdy. Čína zvýšila vývoz do Česka o šest miliard dolarů, český vývoz do Číny stoupl o sto šedesát milionů. Ohromný nepoměr.
V neděli 19. dubna 2026 napsal Babiš na Facebook, že cesty Markéty Pekarové Adamové a Miloše Vystrčila na Tchaj-wan zničily byznys našich firem v Číně. Ten byznys, o kterém v roce 2019 sám říkal, že v podstatě neexistuje.
Zdá se, že čínský obchod je jako Schrödingerova kočka: Když ho řídí Babiš, roste. Když ho řídí Pekarová, klesá. Když se nikdo nedívá, je v superpozici obou stavů. A teprve když Babiš v neděli natáčí svá populistická videa a v hlavě má přetlak myšlenek, vinni jsou všichni ostatní.
„Co nám přinesly cesty paní Pekarové a pana Vystrčila na Tchaj-wan? To, že Tchaj-wan staví fabriku na čipy v Německu místo u nás a to, že naše firmy přišly o obchody s Čínou,“ napsal Babiš přesně na Facebook.
Pojďme se na to podívat podrobněji. Vystrčil odletěl v srpnu 2020 s devětaosmdesátičlennou delegací. V tchajwanském parlamentu mandarínsky řekl „Jsem Tchajwanec“. Čína pohrozila „vysokou cenou“ a zrušila firmě Petrof objednávku na klavíry za pět milionů korun. Karel Komárek ty klavíry druhý den koupil a rozdal je českým školám. To je ten Babišem zmíněný „zničený byznys“?
Více k tématu si přečtete zde:
Pekarová Adamová odletěla v březnu 2023 v čele podnikatelské delegace čítající přes sto lidí a čtyřicet firem. S nadsázkou řečeno „přivezla“ dvě výzkumná centra: Jedno v pražských Jinonicích na bezpečnost dodavatelských řetězců, druhé na Masarykově univerzitě v Brně na návrh čipů. Tchajwanský státní fond Taiwania Capital investoval do holešovických Vrgineers. China Airlines otevřely přímou linku Praha–Tchaj-pej, dva lety týdně, údajně s vytížeností přes devadesát procent. Český vývoz na Tchaj-wan za rok 2023 vzrostl.
Babiš má pozoruhodnou definici slova „nic“.
Pak ta fabrika. Ano, TSMC staví v Drážďanech továrnu za deset miliard eur. Německá vláda připlatila pět miliard, Evropská komise to schválila v srpnu 2024. Jenže rozhodnutí o lokalitě padlo už někdy v roce 2021, nebo krátce poté, kdy TSMC intenzivně vyjednávala se Saskem. A padlo z triviálního důvodu. V Drážďanech už sídlí Silicon Saxony, největší polovodičový klastr v Evropě. Přes dva tisíce firem a zákazníků, kteří si tu továrnu v podstatě „objednali“.
Když se o tom rozhodovalo, byl premiérem Babiš. Česko nemohlo nabídnout ani klastr, ani pět miliard eur (za Babiše bylo vždy třeba mít peníze pro „naše lidi“), ani velkou pětku německých automobilek. Ostatně i Pekarová Adamová v roce 2023 potvrdila, že Česko o tu továrnu neusilovalo.
Ale zároveň platí, že jsou to Drážďany, které má Česko „za kopcem“. Ústecký kraj podepsal memorandum, výzkumná centra jedou, stipendia pro české studenty na tchajwanských univerzitách běží. Dodavatelé pro ESMC se v Česku usazují už v roce 2025. To jsou výsledky „cest, které nic nepřinesly“.
Babiš už v minulosti argumentoval propadem Škody Auto na čínském trhu. Skutečnost: Škoda tam prodávala ještě v roce 2018 přes 340 tisíc aut ročně, v roce 2024 a 2025 už jen nějakých sedmnáct, respektive patnáct tisíc. Letos prodej v Číně ukončí. Ne kvůli cestám na Tchaj-wan, ale proto, že BYD, Geely, Nio a XPeng postavily elektromobily, které jsou lepší a levnější. Podobně padá v Číně Volkswagen Group, Nissan, Honda, dokonce Tesla.
Ano, z Číny odešel Home Credit skupiny PPF, ale důvodem byl covid v kombinaci se zpřísněnou finanční regulací a celkovou proměnou ekonomiky. Ve ztrátě téhle skupiny určitě nehrály žádnou roli diplomatické cesty.
Hodnotová politika nic nepřinesla, budeme dělat pragmatickou, prohlašuje Babiš v roce 2026. Nechme stranou, že je to ubohé, zejména v době, kdy se svět opět rozděluje na pomyslný „Východ“ a „Západ“ (a zapomeňme na staré dělení, dnes jsou ty hranice obou světů mnohem komplikovanější), a právě hodnoty jsou tím, co tyto dva světy jasně odděluje.
Rozhovor s politologem najdete zde:
Kdo v Česku mluvil naposled o pragmatické politice v souvislosti s Čínou? Ano, byl to Miloš Zeman, ten geniální prognostik se skvělými informacemi od zpravodajských služeb (to je sarkasmus), když v roce 2016 sliboval čínské investice za 230 miliard korun. Objal se se Si Ťin-pchingem, ale pak se to - jak víme - celé nějak pokazilo, a z investic nebylo prakticky nic.
A ano, i tohle Babiš v roce 2019 kritizoval.
Pak jsou tu čísla a realita: Tchaj-wan dnes vyrábí kolem šedesáti procent v segmentu smluvní výroby čipů na světě a přes devadesát procent těch nejpokročilejších. Bez tchajwanského křemíku neexistuje Nvidia, Apple, AMD ani česká škodovka s airbagem. Vztah s Tchaj-wanem je zároveň morálně správný a ekonomicky výhodný. To je v mezinárodní politice vzácná konfigurace, kdy slušnost a rozpočet ukazují stejným směrem.
Kdo ji nevyužije, nedělá pragmatickou politiku. Dělá hloupost, a ještě si myslí, že mu to přinese laciné politické body.
