Článek
Zákon, který má změnit nynější formu regulace cen pohonných hmot, Senát ve středu podle očekávání hlasy opozice odmítl. Sněmovna tak bude muset o předloze rozhodovat znovu. Díky koaliční většině pravděpodobně tento pátek senátní veto přehlasuje. O regulaci cen benzinu a nafty v krizových situacích by pak do budoucna nerozhodovalo Ministerstvo financí cenovými výměry, ale vláda svým nařízením.
Pro zamítnutí hlasovalo 33 z 55 přítomných senátorů, přičemž schválení podpořilo jen 11 senátorů především z klubu vládního hnutí ANO.
Vládní nařízení by podle odpůrců zákona mohlo mít až roční platnost, jeho vydání by podle zákonného vymezení bylo jen na rozhodnutí kabinetu a nemohlo by být napadeno u správních soudů, pouze u Ústavního soudu. Ministerstvo financí by se tak vyhnulo správním žalobám o náhradu škody od provozovatelů čerpacích stanic, které nyní nutí prodávat pod nákupní cenou.
Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Sněmovna schválila zákon minulou středu ve stavu legislativní nouze. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že cenové výměry ve formě nařízení vlády nebude možné přezkoumávat ve správním soudnictví. „I přesto však bude zachováno právo na soudní ochranu. Ústavní soud může nařízení vlády přezkoumávat v abstraktním přezkumu z podnětu mj. poslanců, senátorů, veřejného ochránce práv, zastupitelstva kraje nebo v souvislosti s řízením o konkrétní ústavní stížnosti,“ stojí v důvodové zprávě.
Pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Růst cen paliv se promítl i do celkové inflace v Česku, když v březnu zrychlila na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta.
