Článek
Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o 5000 během příštích šesti až 12 měsíců. Napsala to v pátek agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 000 amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu uvažoval americký prezident Donald Trump na začátku týdne, když kritizoval německého kancléře Friedricha Merze kvůli postoji k válce v Íránu.
Podle stanice NBC News chtěl Trump tímto krokem naznačit nespokojenost s mírou podpory, kterou evropští spojenci poskytli během izraelsko-americké války proti Íránu.
Merz v pondělí prohlásil, že Američané v jednáních s Íránem zjevně nemají žádnou přesvědčivou strategii. Trump již dříve veřejně kritizoval Merze a představitele dalších členských států NATO za to, že se přímo nezapojili do vojenské kampaně USA proti Íránu.
Americká armáda má v Německu silné zastoupení, jehož počátky sahají do období po druhé světové válce. Podle údajů amerického ministerstva obrany bylo v prosinci loňského roku na základnách po celém Německu rozmístěno více než 36 000 vojáků v aktivní službě spolu s téměř 1500 záložníky a 11 500 civilními zaměstnanci, uvádí NBC News.
Vysoký představitel Pentagonu uvedl, že díky tomuto stažení se počet amerických vojáků v Evropě vrátí zhruba na úroveň z období před rokem 2022, tedy před tím, než ruská invaze na Ukrajinu vyvolala posílení vojenských sil tehdejším prezidentem Joem Bidenem.
Imran Bayoumi, bývalý úředník Pentagonu, uvedl, že ačkoli škrty v Německu nebyly tak drastické, jak by mohly být, přesto hrozí, že ještě více rozdělí Spojené státy a Evropu.
„Evropští lídři budou pravděpodobně vyvíjet větší tlak na posílení svých výdajů na obranu, protože Washington vnímají jako stále méně spolehlivého a důvěryhodného partnera,“ řekl agentuře Reuters Bayoumi, který nyní působí v Atlantic Council.
V rámci Trumpova rozhodnutí o stažení bude z Německa stažena bojová brigáda, která se tam nyní nachází, a již nebude nasazen dálkový palebný prapor, jehož nasazení do Německa plánovala Bidenova administrativa na konec tohoto roku, uvedl úředník.
Není to nečekané, říká německý ministr obrany
Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil v sobotu německý ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších 39 tisíc. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
„S Američany úzce spolupracujeme … ve prospěch míru a bezpečnosti v Evropě, ve prospěch Ukrajiny a na odstrašení,“ řekl Pistorius. Evropské země ale podle něj na sebe musí vzít větší odpovědnost. „Německo je na dobré cestě, bundeswehr se zvětšuje, vojenský materiál se nakupuje rychleji a vzniká infrastruktura,“ uvedl také šéf německého resortu obranu.
Berlín se podle něj chce o dalších úkolech radit s partnery z takzvané evropské pětky – tedy s Británií, Francií, Polskem a Itálií.
„NATO spolupracuje se Spojenými státy, aby se seznámilo s podrobnostmi jejich rozhodnutí ohledně rozmístění sil v Německu,“ uvedla mluvčí NATO Allison Hartová na sociální síti X. Tato změna podle ní dokládá, jak je potřebné, aby Evropa více investovala do obrany a převzala větší odpovědnost za bezpečnost Aliance. Připomněla, že členové NATO se loni na summitu v Haagu dohodli, že obranné výdaje do roku 2035 zvýší na pět procent HDP.
