Článek
Ještě před pár měsíci mluvil Donald Trump o Friedrichu Merzovi jako o „skvělém lídrovi“. Dnes ho veřejně shazuje. Obrat přišel poté, co německý kancléř otevřeně zkritizoval americkou strategii ve válce s Íránem a prohlásil, že Washington „zjevně nemá plán“, jak konflikt ukončit.
Rozčilený Trump
Slova zazněla při kancléřově debatě se studenty v západoněmeckém Marsbergu. „Íránci jsou zjevně silnější, než se čekalo, a Američané očividně nemají ani v jednáních opravdu přesvědčivou strategii,“ pronesl mimo jiné.
Popuzená reakce z Bílého domu byla okamžitá a ostrá. Trump Merze obvinil, že „neví, o čem mluví“, a osočil ho ze vstřícnosti k íránskému jadernému programu. Přidal i širší útok na Německo, které podle něj selhává ekonomicky i politicky.
Výpad zapadá do Trumpova stylu, kdy se deklarovaná osobní loajalita rychle mění v ostrý útok a někdy naopak.
Merz přitom od začátku sázel na „přímou linku“ s Trumpem a donedávna se řadil mezi několik málo evropských politiků, kteří s americkým prezidentem komunikují relativně bez konfliktů.
„Proč bych neměl?“
Současná roztržka přitom zapadá do oslabování vazeb mezi Evropou a USA.
Podtrhuje to hlavně krok Washingtonu: stažení nejméně pěti tisíc amerických vojáků z Německa. Formálně nejde o novou myšlenku, načasování ale působí politicky. Přichází ve chvíli, kdy Trump projevil vztek vůči Merzovi.
Za podobné situace už Trump naznačil, že by mohlo dojít i ke stažení amerických jednotek z Itálie a Španělska. „Proč bych neměl?“ odpověděl na otázku novinářů. „Itálie nám vůbec nepomohla. A Španělsko bylo hrozné. Naprosto hrozné,“ dodal s odkazem na přístup evropských států k americko-izraelské válce s Íránem.
O útoku na Írán Trump spojence předem neinformoval.
Dopady amerického odchodu
Němci žijí v blízkosti základny Ramstein v úzkém sepětí s americkými vojáky a jejich rodinami už desítky let. Obávají se, že jejich odchod pod taktovkou Donalda Trumpa by znamenal „sociální zkázu“.
Oslabení vztahů ukazuje i to, že Američané nemají už dva roky v Berlíně velvyslance. Ambasádu vede už 22 měsíců jen chargé d’affaires, tedy dočasný zástupce. To je na vztah dvou klíčových spojenců mimořádně dlouhá doba.
Spolkový kancléř se k tématu vrátil v nedělním televizním rozhovoru. „Nevzdávám práci na transatlantických vztazích a nevzdávám ani spolupráci s Donaldem Trumpem,“ řekl Merz.
Samotné stažení amerických jednotek se lídr křesťanskodemokratické CDU snažil relativizovat. V rozhovoru ho označil za krok, který může působit vyhroceně, ale není podle něj nový.
Podobně mluvil i spolkový ministr obrany Boris Pistorius ze sociálnědemokratické SPD. „To, že USA stáhnou část vojáků z Evropy, včetně Německa, se dalo očekávat,“ uvedl s tím, že se momentálně mluví asi o 5000 amerických vojáků. V Německu je jich celkem téměř 40 000, dodal.
Komunikaci německé vlády o „ničem dramatickém ani překvapivém“ ale o víkendu narušila mluvčí NATO Allison Hartová. Aliance podle ní s USA pracuje na tom, aby „pochopila detaily jejich rozhodnutí o vojenské přítomnosti v Německu“. Vyjádření působí, jako by byl americký krok náhlý.
Avizované stažení se má dotknout i základny v bavorském městě Vilseck nedaleko českých hranic, jak s odvoláním na své zdroje napsal zpravodajský web bavorského rozhlasu BR.
Německo bez střel Tomahawků
Bolestivější než stažení několika tisíc vojáků se pro Berlín zdá stopka pro americké rakety středního doletu, které měly být klíčové pro odstrašení Ruska. Že se rozmístění amerických střel Tomahawk odkládá, potvrdil v neděli i sám kancléř Merz.
„Američané jich momentálně sami nemají dost,“ prohlásil šéf německé vlády. Dodal, že možnost rozmístění raket středního doletu „stále zůstává ve hře“.
Na rozmístění raket Tomahawk se v roce 2024 dohodli tehdejší kancléř Olaf Scholz a americký prezident Joe Biden. Do Německa měly do roku 2026 dorazit odpalovací systémy Typhon schopné nést střely Tomahawk i balistické rakety.
Cíl byl jasný: Vytvořit protiváhu k ruským raketám rozmístěným v Kaliningradu, které dokážou zasáhnout velkou část střední Evropy a podle západních zpravodajců mohou nést i jaderné hlavice.
Teď se ten plán odkládá na neurčito a fakticky se rozpadá.
Po rozhodnutí o vojácích tak přichází další krok, který v evropské obraně otevírá reálnou mezeru. Evropské státy totiž podobné systémy nemají. Německo sice spolu s Británií rozjíždí vlastní projekt raket s doletem kolem dvou tisíc kilometrů, podle dostupných informací ale nebudou k dispozici dřív než v polovině příští dekády.
Podle vojenského analytika Carla Masaly tak nejde jen o problém Berlína. „Rozhodnutí nenasadit americké rakety středního doletu oslabuje konvenční odstrašení celé aliance NATO a vytváří mezeru, kterou Evropané zatím nedokážou překlenout,“ citoval ho magazín Spiegel.
Bezpečnostní expert Christian Mölling jde ještě dál. V rozhovoru pro veřejnoprávní stanici ZDF označil rozhodnutí za „mnohem dramatičtější zprávu“ než samotné stažení vojáků.
Právě rakety tohoto typu jsou podle něj klíčovým prvkem odstrašení, protože umožňují zasáhnout Rusko už ve fázi příprav na útok, tedy ještě předtím, než by se přiblížilo k hranicím NATO.
Do hry vstupuje i americká domácí politika. Kongres totiž loni v prosinci přijal zákon, který omezuje Trumpův manévrovací prostor. Bez souhlasu Kongresu nesmí dlouhodobě snížit počet amerických vojáků v Evropě pod 76 000, aniž by předložil analýzu rizik a doložil, že je to v bezpečnostním zájmu USA.
Oznámené stažení z Německa tuto hranici formálně neporušuje, a to ani v případě, že by se jednotky nepřesunuly jinam v Evropě, ale úplně mimo starý kontinent. Amerických vojáků v Evropě je teď totiž 85 000, pokud se započítá i letadlová loď USS Gerald R. Ford a její doprovod ve Středozemním moři.
Trump tedy naráží na pojistku ze strany Kongresu, ale zároveň má stále dost prostoru k citelnému omezení americké vojenské přítomnosti v Evropě, aniž by porušil zákon.
