Článek
Bylo velmi brzy ráno, 13. srpna loňského roku. Na úpatí fjordu Tracy Arm na jihovýchodě Aljašky se zřítilo masivní množství horniny. Údolím se prohnalo 64 milionů kubických metrů skály. Kromě polámaných stromů a zpustošené krajiny vyvolal sesuv také vznik téměř 500 metrů vysoké megatsunami.
Pro srovnání: Eiffelova věž dosahuje výšky zhruba 330 metrů. Jen několik hodin po události měly do fjordu vjet výletní lodě, každá s kapacitou více než sto cestujících. Jen díky tomu, že k sesuvu došlo v tak časných hodinách, nezemřeli žádní lidé.
Až donedávna nebyla příčina vzniku megatsunami známá. Nová studie publikovaná doktorem Stephenem Hicksem z University College London a jeho týmem vědců v odborném časopise Science nyní ukazuje, že na vině je pravděpodobně pokračující globální oteplování.
„Dříve pomáhal kus skály udržet ledovec, jakmile roztál a odkryl spodní část útesu, došlo k náhlému zřícení horniny do fjordu,“ vysvětlil Hicks pro britskou stanici BBC.
Výzkumníci varují, že riziko vzniku megatsunami se každým rokem zvyšuje. „V tuto chvíli jsem si docela jistý, že jich nebude přibývat mírně, ale že jejich počet vzroste výrazně. Možná budou až desetkrát častější, než tomu bylo před několika dekádami,“ citovala stanice dalšího autora výzkumu Bretwooda Higmana, aljašského geologa.
Stále více lidí cestuje do odlehlých oblastí, aby obdivovali přírodu a dozvěděli se více o globálním oteplování. Často jsou ale právě tato místa pro turistické plavby nebezpečná. Den před tím, než došlo k sesuvu půdy na úpatí fjordu Tracy Arm, projížděli oblastí výletní lodě s tisíci cestujícími.
Jak vznikají megatsunami
Obrovské vlny zvané megatsunami bývají následkem sesuvu půdy do vody, způsobeného zemětřesením nebo pádem ledovce. Obvykle se jedná o ojedinělé lokální jevy. Historicky největší megatsunami byla zaznamenána v aljašském fjordu Lituya Bay v roce 1958 s výškou 524 metrů.
Tsunami vyvolané sesuvem půdy mohou podle vědců dosahovat podstatně větší výšky než vlny způsobené zemětřesením. Důvodem jsou výkyvy v hloubce vody a skutečnost, že fjordy jsou často velmi úzké a voda se tak nemá kam rozprostřít. Podobná událost nastala také v roce 2024 v Grónsku.
Liší se tak od tsunami vzniklých na otevřeném moři, které kromě zemětřesení může vyvolat také třeba erupce podmořské sopky. Taková vlna může urazit tisíce kilometrů a ohrozit tak obydlené oblasti a způsobit rozsáhlé škody i ztráty na životech.
Příkladem je tsunami, která v roce 2011 zasáhla severovýchod Japonska a způsobila i havárii jaderné elektrárny Fukušima.
Tání ledovců na Aljašce
Změna klimatu za posledních několik let způsobila rozsáhlé tání ledovců, kvůli kterému stoupá hladina moře a ohrožuje život některých druhů zvířat.
Aljaška je obzvláště ohroženou oblastí kvůli svým strmým horám, úzkým fjordům a častým zemětřesením.
Vědci ve studii poznamenali, že v důsledku zrychleného tání ledovců, způsobeného klimatickou změnou se v celé oblasti Arktidy výrazně zvýšilo riziko vzniku megatsunami. Pro obyvatele Arktidy to představuje hrozbu v podobě ztrát na životech a nutnosti přesídlení celých komunit.















