Článek
Touto dobou měli mít vojáci dělostřeleckého pluku ve středočeských Jincích „doma“ už čtyři nové houfnice Caesar. Takový byl alespoň poslední platný plán českého ministerstva obrany z přelomu roku.
„Termín dodávky prvních čtyř kusů je stanoven na duben 2026, vše záleží na úspěšnosti provedení vojskových zkoušek. Celkový počet kusů, které mají být dle smlouvy dodány v roce 2026, je 28,“ řekla tehdy Českému rozhlasu Magdalena Hynčíková z ministerstva obrany.
Jenže vojskové zkoušky, během kterých si vojáci převezmou techniku od výrobce a otestují, jestli splňuje vše, co si objednali, doposud nezačaly. A jak přiznal ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), co bude dál, není jasné.
„Jaký bude konečný výsledek, kdy budou děla dodána, to vám v tuto chvíli nikdo neřekne, to ponechme na dalších jednáních,“ řekl před týdnem Zůna České televizi s tím, že „zpoždění není na naší straně“.
Výroba běží
To ale rozporuje výrobce houfnic, francouzská firma KNDS, která tvrdí, že má už od loňského léta na vojskové zkoušky nachystané dva prototypy.
„Prozatím ale zůstávají ve Francii, jelikož Armáda České republiky dosud nestanovila termín konání těchto zkoušek. Ministerstvo obrany České republiky totiž požádalo o pozastavení jejich dodání,“ napsala teď KNDS Seznam Zprávám.
České ministerstvo obrany ale trvá na tom, že se Francouzům ještě nepovedlo odstranit všechny nedostatky, a než se tak stane, termín vojskových zkoušek nevyhlásí.
Přesto se Francouzi rozhodli držet se svého harmonogramu a po zhotovení prototypů přenesli výrobu do Česka. Tady houfnice pro českou armádu kompletuje firma Excalibur Army z holdingu CSG.
„V průběhu prvního únorového týdne roku 2026 byly úspěšně provedeny podnikové přejímací střelecké zkoušky prvních dvou sériově vyráběných vozidel vyrobených v České republice a od této doby pokračuje výroba v závodě společnosti Excalibur Army ve Šternberku. Další čtyři systémy Caesar navíc absolvují přejímací střelecké zkoušky v květnu 2026,“ napsala redakci KNDS.
Mluvčí CSG Andrej Čírtek nechtěl z důvodu mlčenlivosti proces komentovat. Redakce požádala o vyjádření i generální štáb české armády, jeho mluvčí ale odkázala na odpovědi poskytnuté ministerstvem obrany.
Garáže nejsou, obstojí na dešti
Jak před časem upozornily Novinky.cz, přestože armáda měla podle původního plánu houfnice už mít, garáže pro ně stále nemá. Stavět se má začít teprve během letošního května.
„Výstavba nemovité infrastruktury je ve fázi před podpisem smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem, uzavření smlouvy je plánováno v nejbližších dnech,“ řekl k tomu Seznam Zprávám mluvčí obrany Petr Pešek.
Resort už dříve na svém webu popsal, že neexistující garáže nejsou problém, protože bojová technika je stavěná na to, aby obstála na dešti či mrazu.
Česká armáda si od KNDS objednala celkem 62 moderních houfnic za 10,3 miliardy korun. Většinu ceny, víc než sedm miliard, už resort obrany zaplatil.
Nákup 52 strojů bez soutěže schválil ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) na podzim 2021, dodatek ke smlouvě na dalších 10 houfnic jde za jeho nástupkyní ve funkci Janou Černochovou (ODS).
Hrozba odstoupení od smlouvy
Zakázka nabírá zpoždění už delší dobu, původně bylo domluveno, že vojáci dostanou všechny houfnice do konce letošního roku. Loni v létě dokonce ministerstvo obrany kvůli riziku „nesplnění klíčových technických požadavků české armády“ pohrozilo KNDS odstoupením od smlouvy.
Frustrace z projektu je tak patrná na obou stranách. Podle některých insiderů část problémů může vyplývat z toho, že je nákup rozdělený do několika projektů. Houfnice je od francouzské firmy KNDS, podvozek od české Tatry a německý systém řízení palby Adler ministerstvo pořídilo zvlášť a do Caesarů je potřeba ho integrovat.
Separátně pak - kvůli soběstačnosti v případě konfliktu - resort pořizuje munici od české společnosti STV.
Někteří politici, včetně bývalé šéfky resortu obrany Černochové, pak kritizovali také fakt, že Česko nakoupilo speciální verzi houfnic, kterou nikdo jiný kromě Dánska (které je poslalo jako pomoc na Ukrajinu) nemá.
Čeští dělostřelci si ještě nějaký čas budou muset vystačit s více než 40 let starými houfnicemi DANA. Ty nejenže mají kratší dostřel, ale využívají i jinou munici, než je standard v armádách Severoatlantické aliance, což komplikuje případnou spolupráci na kolektivní obraně.
Pohled na dělostřelectvo změnila válka na Ukrajině
Podle plukovníka Marcela Křenka zažívá kvůli válce na Ukrajině dělostřelectvo renesanci, protože společně s bezpilotními prostředky hraje na tamním bojišti dominantní roli.
„Dříve bylo dělostřelectvo myšlenkově na útlumu, Ukrajina ten pohled úplně změnila. Ukazuje se, že když dochází sofistikované technologie, vrátíme se nakonec k obyčejnému železu a že omezení schopnosti protivníka na velké vzdálenosti je jedním z klíčových faktorů,“ popsal na jaře 2023 svůj pohled v rozhovoru pro Český rozhlas.
Válka na Ukrajině podle Křenka přinesla taky úpravu dělostřelecké taktiky. „Upuštění od působení ve větších formacích, jako je baterie, tedy osm děl dohromady, a místo toho přechod na samostatně kočující děla. Je to specifický způsob, který se na Ukrajině osvědčil,“ řekl Křenek.
