Článek
„Myslel si, že se může skrýt v Africe,“ prohlásil americký prezident Donald Trump, když oznamoval, že americké jednotky spolu s Nigérijci zabily vysoce postaveného představitele teroristické organizace Islámský stát Abú Bilála Minúkího.
Podrobnosti o „velmi složité operaci“, jak o ní mluví Trump, zůstávají omezené. Informace o zásahu nicméně potvrdil nigerijský prezident Bola Tinubu a uvedl, že Minúkí byl zabit spolu s „několika svými pobočníky během útoku na jeho komplex v oblasti Čadského jezera“.
Nigerijská armáda pak operaci popsala jako výsledek nově vytvořeného partnerství s USA a sdílení zpravodajských informací.
Nigerijec Minúkí se narodil v roce 1982 ve městě Mainok v nigerijském státě Borno. Odtud zřejmě pocházely i některé z jeho aliasů, například Abubakar Mainok nebo Abor Mainok.
Právě Borno je dlouhodobě jedním z center islamistického povstání v Nigérii. Americké ministerstvo financí Minúkího v roce 2023 zařadilo na sankční seznam jako osobu napojenou na Islámský stát. Podle úředníka, který s agenturou AP hovořil pod podmínkou anonymity, plánoval Minúkí útoky proti Spojeným státům a jejich zájmům. Trump o něm po jeho zabití mluvil jako o druhém nejvýše postaveném veliteli Islámského státu na světě.
Jeho význam nespočíval pouze v působení v nigerijské odnoži Islámského státu. Podle amerických úřadů a analytiků byl napojený na širší řídící struktury Islámského státu, které propojují jeho jednotlivé „provincie“ mimo Irák a Sýrii. Counter Extremism Project ho popisuje jako vysoce postaveného představitele divize Čadského jezera v rámci takzvaného General Directorate of Provinces - aparátu, přes který Islámský stát svým pobočkám poskytuje operační vedení a financování.
Nigerijské ozbrojené síly uvedly, že Minúkí byl „vysokým představitelem ISIS a jedním z nejaktivnějších teroristů na světě“. Popsaly jej jako „operační a strategickou osobnost, která poskytovala poradenství jednotkám ISIS mimo Nigérii v záležitostech týkajících se mediálních operací, ekonomické války a vývoje a výroby zbraní, výbušnin a dronů“.
Minúkí měl být také důležitý kvůli vazbám mezi Islámským státem v západní Africe a sahelskou větví - nešlo tak jen o lokálního velitele z Nigérie, ale o člověka, který podle dostupných informací pomáhal propojovat nigerijské, sahelské a centrální struktury Islámského státu. Jeho smrt tak dle nigerijských ozbrojených složek „odstranila klíčový uzel, přes který ISIS koordinovalo a řídilo operace v různých regionech světa“.
Co je Boko Haram a co je ISWAP?
Boko Haram je islamistické hnutí, které vzniklo na severovýchodě Nigérie. Proslulo mimořádně brutálními útoky na civilisty, školy, vesnice i bezpečnostní složky. Nejznámějším případem byl únos školaček z Chiboku v roce 2014.
ISWAP, tedy Islámský stát v západní Africe, vznikl odštěpením od Boko Haram a přihlásil se k Islámskému státu. Působí hlavně kolem Čadského jezera, tedy v prostoru mezi Nigérií, Nigerem, Čadem a Kamerunem. Obě skupiny spolu v minulosti soupeřily, ale zároveň vyrůstají ze stejného konfliktního prostředí.
„Pokud se tato informace potvrdí, bude zabití Minúkího mít obrovský význam, protože jde o první případ, kdy bezpečnostní složky zabily někoho s tak vysokým postavením v ISWAP,“ uvedl pro AP Malik Samuel, vedoucí výzkumník organizace Good Governance Africa. „Existuje také potenciál vyvolat chaos uvnitř skupiny, protože operace musela být provedena v samém srdci opevněné základny ISWAP, do které je velmi obtížné se dostat,“ dodal.
Africké centrum IS
Islámský stát už dnes není „kalifát“ ovládající velká města, jako tomu bylo v Iráku a Sýrii v letech 2014 až 2017. Funguje spíš jako decentralizovaná síť poboček. V Iráku a Sýrii přežívá hlavně v podzemí, zatímco v Africe mají některé jeho větve větší prostor k růstu.
Podle Global Terrorism Indexu 2026 byl Islámský stát a jeho pobočky i v roce 2025 nejsmrtonosnější teroristickou organizací na světě, přestože působily v menším počtu zemí než dříve. Subsaharská Afrika je dnes jedním z hlavních epicenter terorismu.
Konkrétně v Nigérii se situace v roce 2025 zhoršila. Počet obětí terorismu tam podle indexu vzrostl o 46 procent na 750. Za většinu úmrtí byly odpovědné ISWAP a Boko Haram. I proto by mohla mít Minúkího smrt větší význam než v případě běžného regionálního velitele. Pokud se potvrdí jeho role v koordinaci financí, propagandy a operací mezi západní Afrikou, Sahelem a centrálními strukturami, šlo by o zásah do jedné z důležitých spojek současného Islámského státu.
Trump již dříve obvinil Nigérii, že nedokáže ochránit křesťany před islamistickými militanty na severozápadě země. Minulý rok na Štědrý den provedly americké síly v nigérijském státě Sokoto letecký úder namířený proti islamistickým bojovníkům působícím v této oblasti.
„Chtěly to udělat už dřív,“ řekl Trump tehdy v rozhovoru pro Politico. „A já jsem řekl: ‚Ne, dejme jim vánoční dárek.‘ Nečekali to, ale tvrdě jsme je zasáhli. Každý tábor byl zničen.“
Krátce po útoku americký prezident zveřejnil na sociálních sítích příspěvek, v němž oznámil, že operace byla úspěšná, a popřál „veselé Vánoce všem, včetně mrtvých teroristů“.
Od té doby Washington nasadil drony a 200 vojáků, aby poskytli nigerijské armádě výcvik a zpravodajskou podporu v boji proti povstalcům napojeným na Islámský stát a al-Káidu, kteří se šíří po celé západní Africe. Americké síly působily výhradně v nebojové roli, uvedli nigerijští vojáci na začátku tohoto roku.
Nigérie popírá, že by jakékoli náboženství diskriminovala, a tvrdí, že její bezpečnostní síly zasahují proti ozbrojeným skupinám, které útočí jak na křesťany, tak na muslimy.
