Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Teroristická organizace Islámský stát (IS) se v pátek přihlásila k útoku na mezinárodní letiště a přilehlou leteckou základnu v Niamey, hlavním městě Nigeru.
O víkendu se na sociálních sítích objevily záběry ze samotného útoku, které zveřejnila na IS napojená agentura Amak. Úder začal krátce po čtvrteční půlnoci a podle prohlášení se ho zúčastnili ozbrojenci na motocyklech, kteří podnikli „překvapivý a koordinovaný“ úder s použitím těžkých zbraní a bezpilotních letounů.
Střelba a výbuchy zasáhly oblast mezinárodního letiště Diori Hamani, které se nachází zhruba deset kilometrů od prezidentského paláce a vojenské letecké základny 101, kterou v minulosti využívali nejprve Američané a později Rusové.
K odpovědnosti se prostřednictvím agentury Amak přihlásila regionální odnož Islámského státu působící v Sahelu, což potvrdila i organizace SITE Intelligence Group, která dlouhodobě monitoruje komunikaci džihádistických skupin po celém světě.
Státní televize uvedla, že bezpečnostní síly na útok rychle zareagovaly. Úřady informovaly o zranění čtyř vojáků, napsaly agentura AP či deník The Guardian. O život pak přišlo 20 útočníků, dalších 11 se podařilo zadržet.
Televize uvedla, že mezi zabitými měl být i francouzský občan, což se zatím nepodařilo nezávisle ověřit, upozornila zahraniční média.
Během zásahu začalo hořet skladiště munice, poškození utrpěla tři civilní letadla. Zástupce jedné z aerolinek uvedl, že posádky byly v době útoku ubytovány v hotelu mimo areál letiště a neutrpěly zranění, jejich cestovní doklady však zůstaly v držení místních úřadů.
Obvinění Francie
Americké ministerstvo zahraničí v reakci na útok nařídilo některým zaměstnancům velvyslanectví v Nigeru a jejich rodinám, aby zemi kvůli bezpečnostním obavám opustili.
Útok má i výrazný politický rozměr. Vojenský vůdce Nigeru generál Abdourahamane Tchiani bez předložení důkazů obvinil z podpory ozbrojené skupiny prezidenty Francie, Beninu a Pobřeží slonoviny. „Slyšeli jsme je štěkat, teď by se měli připravit na náš řev,“ prohlásil ve státní televizi.
Pobřeží slonoviny obvinění označilo za vážné poškození cti státu i jeho obyvatel a předvolalo velvyslance Nigeru. Vláda Beninu pak tvrzení junty označila za nevěrohodná a účelová.
Niger je od svržení demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma v červenci 2023 řízen vojenskou juntou. Spolu s Burkinou Faso a Mali vytvořily Asociaci států Sahelu, která se snaží o větší politickou i ekonomickou autonomii. Vztahy s Francií i částí sousedních zemí zůstávají výrazně napjaté.
Bezpečnostní situace v zemi se přitom nadále zhoršuje. Regionální odnož Islámského státu je v posledních měsících spojována s několika rozsáhlými útoky – při jednom z nich v září v oblasti Tillabéri zahynulo více než 120 lidí, v říjnu byl unesen americký pilot. Podle expertů vedlo převzetí moci armádou v Nigeru, Mali a Burkině Faso k oslabení státních institucí a ke zvýšení zranitelnosti těchto zemí vůči džihádistickým skupinám.
Bezpečnostní expert Ulf Laessing z německé Nadace Konrada Adenauera pro AP uvedl, že sofistikovanost a troufalost útoku v Niamey, včetně možného nasazení bezpilotních letounů, naznačují, že útočníci mohli mít podporu zevnitř bezpečnostního aparátu. Předchozí úspěšné operace podle něj posílily jejich sebevědomí a vedly k zaměření na strategicky významnější cíle.
Útok v Nigeru se navíc odehrál téměř souběžně s dalším incidentem v sousední Nigérii, kde Islámský stát v západní Africe zaútočil pomocí dronů na vojenskou základnu Sabon Gari ve státě Borno. Při tomto útoku zahynulo nejméně devět vojáků.
Série útoků podle analytiků potvrzuje, že džihádistické skupiny v oblasti Sahelu a okolních regionech nadále rozšiřují své operační schopnosti i geografický dosah.
