Článek
Představte si, že si přelepíte palivoměr v autě. Kontrolka se rozsvítí, vy ji ale neuvidíte a budete mít pořád pocit, že benzinu je dost, i když už pojedete „na výpary“. A podobně to funguje s kofeinem v těle.
Jeho molekula se totiž nápadně podobá molekule adenosinu - látky, která se v těle tvoří, když člověku dochází energie. Když si dáte kávu, naváže se kofein v mozku na receptory, které by jinak tou dobou obsazoval právě adenosin. Tělo kvůli tomu nezjistí, že mu dochází palivo. Kofein zkrátka únavu nezažene, jen ji odloží. A ona si na vás počká.
Tím, že kofein zablokuje vnímání únavy, spustí dominový efekt. Tělo začne produkovat více adrenalinu, zvýší se srdeční tep i krevní tlak, otevřou se dýchací cesty a krev se přesune do svalů. Zároveň se méně vstřebává dopamin, takže se můžete lépe soustředit a máte lepší náladu. Podle psychiatra Pavla Mohra z Národního ústavu duševního zdraví kofein v běžných dávkách zlepšuje učení a paměť, reakční čas, bdělost i motorickou koordinaci. Síla účinku se nicméně liší: někdo je vůči kofeinu vnímavější, zatímco s někým kafe neudělá skoro nic, i když ho vypije víc.
Káva zdraví neškodí
Máte rádi kávu a vyčítáte si to? Nemusíte. Výzkumy opakovaně ukazují, že zdraví spíše prospívá než škodí. Podle studií, které zveřejnila Evropská společnost pro kardiologii, mají lidé, kteří si dopřávají alespoň dva šálky denně, téměř o třetinu nižší pravděpodobnost úmrtí na srdeční onemocnění než ti, kteří kávu nepijí vůbec. Káva obsahuje polyfenoly působící jako antioxidanty, které zpomalují zánět v cévách přispívající k ateroskleróze (kornatění tepen).
Káva snižuje také riziko srdečního selhání, cukrovky 2. typu a podle lékařů prodlužuje dožití. „Maximální doporučená denní dávka jsou tři až čtyři šálky denně,“ říká Vojtěch Mucha, předseda Mladých praktiků, někteří odborníci ale uvádějí až pět. Záleží na způsobu přípravy, v malém espressu je možná překvapivě méně kofeinu než ve filtrované kávě.
Tradovaný vliv kávy na krevní tlak je minimální a krátkodobý. Mohou ji pít dokonce i lidé, kteří mají vysoký tlak. Nezpůsobuje rakovinu, neodvodňuje tělo ani nezatěžuje ledviny. Studie opakovaně prokázaly, že tři až čtyři šálky denně ledvinám neškodí a nezvyšují riziko jejich onemocnění. Kávu lékaři nezakazují ani těhotným: evropský úřad pro bezpečnost potravin doporučuje nejvýše dvě kávy denně, během kojení mohou být tři až čtyři.
Káva navíc nevyvolává závislost, i když si to lidé běžně myslí. „Kofein působí jinak než třeba kokain nebo amfetaminy, protože v mozku nestimuluje systém odměny,“ vysvětluje psychiatr Pavel Mohr. „Hlavní účinek spočívá v tom, že oddaluje únavu a uvolňuje dopamin. V psychiatrické klasifikaci lze diagnostikovat intoxikaci kofeinem, jeho škodlivé užívání a syndrom z vysazení, nikoli klasickou závislost.“ Naopak zajímavé je, že u lidí s ADHD může kofein zmírňovat některé typické příznaky, jako jsou neklid nebo problémy se soustředěním.
Intoxikace kofeinem a syndrom vysazení
Intoxikace kofeinem a syndrom z vysazení jsou krátkodobé reakce těla na aktuální příjem nebo náhlé vysazení, zatímco „závislost“ v přísném psychiatrickém smyslu znamená trvalejší poruchu s kompulzivním užíváním, ztrátou kontroly a pokračováním navzdory škodám.
Co je intoxikace kofeinem
Intoxikace znamená, že člověk dostal vyšší dávku kofeinu a krátce poté se objeví typické příznaky, například neklid, nervozita, nespavost, třes, bušení srdce nebo psychomotorický neklid. Důležité je, že tyto příznaky vzniknou po nedávném užití a že už člověku reálně zhoršují fungování.
Co je syndrom z vysazení
Syndrom z vysazení nastane po prudkém snížení nebo ukončení dlouhodobého denního užívání kofeinu. Typické jsou bolest hlavy, únava nebo ospalost, podrážděnost, zhoršená koncentrace a někdy i „chřipkovité“ pocity. Potíže se obvykle objeví během zhruba jednoho dne po vysazení.
Proč to není „klasická závislost“
Kofein sice může vyvolat návykové chování a u části lidí i abstinenční potíže. V oficiální příručce psychiatrických diagnóz (DSM-5) ho nezařadili mezi klasické závislosti na návykových látkách. Důvodem je hlavně to, že u většiny lidí nedochází k tak silnému dopaminovému „přeladění“ systému odměny, jaké vídáme u kokainu nebo amfetaminů, a klinický dopad bývá mírnější a méně výrazný.
Když si tedy dá někdo hodně kávy a začne se třást, být nervózní a mít bušení srdce, jde o intoxikaci. Když pak druhý den vynechá obvyklou dávku a dostane silnou bolest hlavy a ospalost, jde o vysazení.
To, že nejde o „klasickou závislost“, neznamená, že kofein je neškodný nebo že na něm nemůže vzniknout problém. Znamená to jen, že se neužívá takovým způsobem a nemá takové účinky jako tvrdé drogy. Člověk u něj obvykle neztrácí sebekontrolu a nemá na něj onu strašně silnou, neovladatelnou chuť.
Pokud máte sklony k úzkostem, uberte
Zas tak úplně nevinná ale také není. Káva vypitá v pozdější části dne může výrazně zhoršit kvalitu spánku i u těch, kdo mají pocit, že jim večerní šálek nevadí. „Kofein může prodlužovat dobu do usnutí, celkovou dobu spánku i jeho kvalitu,“ říká Mohr. Doporučuje proto pít kávu naposledy šest hodin před ulehnutím.
Nadměrné množství může také způsobit nervozitu, zhoršit příznaky úzkosti nebo rovnou spustit panickou ataku u lidí, kteří k nim mají sklony. Lidé s onemocněním srdce a cév by měli příjem omezit na maximálně dvě kávy denně.
S kávou je proto - stejně jako s jinými látkami - potřeba pracovat zodpovědně. V rozumné míře pomáhá, za hranicí škodí. A každý šálek je vlastně výpůjčka energie z dalších hodin a dní. Splatit ji lze kvalitním spánkem a odpočinkem.
