Čtyři miliony Čechů spoří na penzi, ale většina špatně

Jsou státy, kde penzijní spoření dokáže významně přilepšit k důchodu. Česko mezi ně nepatří. Přestože v něm spoří skoro čtyři miliony lidí, na stáří je v drtivé většině případů nezabezpečí.

Typický účastník penzijka si dnes spoří 1300 korun, k tomu dostane pětistovku od zaměstnavatele, odkládá celkem 25 let. Kdyby si chtěl z penzijka přilepšovat k penzi dvacet let, přijde mu - po čtvrt století spoření - každý měsíc na účet 3 700 korun navíc ke státem vyměřenému důchodu.

Výzkumná organizace PAQ Research na vzorku tisícovky respondentů zjistila, že až 45 % aktivní české populace nemá dost efektivní spoření na penzi ani jiné investice. Proč jim penzijko nefunguje, jak by mělo? Rozhoupou se ke spoření až kolem čtyřicítky, volí konzervativní fondy s malými výnosy a velkou část úspor jim pak zničí vysoké poplatky samotných penzijních fondů.

Jen 18 % střadatelů posílá měsíčně alespoň tisícovku, ať už sami, nebo jim tak přispívá firma, kde pracují, plyne z dat PAQ Research. Zároveň mají peníze v dynamických či vyvážených fondech, které mají dlouhodobé zhodnocení alespoň čtyři procenta ročně.

Část problémů penzijního spoření pramení z nízké finanční gramotnosti. Tři čtvrtiny střadatelů buď vůbec neznají výnosy svého fondu, nebo je odhadují nepřesně. Přitom výnosy dostává každý spořící občan minimálně jednou za rok ve výpisu ze svého účtu a jsou také přístupné na stránkách fondů.

Ale jelikož se o tyto informace nezajímají, zůstávají v málo výnosných transformovaných a konzervativních strategiích, přestože by jejich věk i ochota k riziku často umožňovaly dynamičtější a potenciálně výnosnější nastavení, vyplývá z průzkumu. Konzervativní fondy sice nabízejí nejnižší riziko, ale i nejnižší možnost zhodnocení. Dynamické fondy jsou rizikovější, ale i díky tomu mají vyšší možnost zhodnocení.

Správně dokáže odhadnout výnos svého penzijka jen zhruba pětina lidí. Klienti dynamických fondů mají tendenci své výnosy podceňovat. U konzervativních fondů je naopak nejvíc lidí, kteří výnos odhadnou správně. Lidé, kteří ani nevědí, v jakém fondu spoří, výši výnosů vůbec netuší.

Další lidé „vybírají“ styl spoření na penzi podle příspěvků a daňové podpory, kterými stát dotuje i nevýkonná spoření. Ve výsledku tak většina z naspořených 660 miliard korun stále leží v transformovaných a konzervativních fondech s minimálním zhodnocením (okolo 1-2 % ročně).

Češi také výrazně podceňují, jak vysoký vliv na finální výši naspořených peněz mají poplatky. Přes 90 % střadatelů výši poplatků vůbec nezná anebo ji podceňuje.

„Poplatky kvůli této míře neznalosti nemůže stlačit konkurence - za posledních 13 let klesly zcela minimálně pod zákonné maximum,“ stojí v materiálu z dílny výzkumné organizace sociologa Daniela Prokopa.

Kdo spoří například od prvního zaměstnání (25 let) až do penze (65 let), přijde kvůli poplatkům penzijních fondů v souhrnu až o polovinu potenciálního majetku, tedy vkladů a jejich výnosu.

Ministerstvo financí chce poplatková maxima snížit, v nejbližší době má představit reformu dobrovolného spoření na penzi. Argumentuje tím, že poplatky v českém penzijním spoření jsou násobně vyšší než ve funkčních systémech v zahraničí.

Příspěvek na penzijní spoření nenabízí jen stát, který ho ročně podpoří 18 miliardami korun. Své příspěvky nabízejí i firmy, a to zhruba u 56 % zaměstnanců, z nichž 40 % tento příspěvek čerpá a 16 % nečerpá.

Firmy tento bonus nejčastěji nabídnou vzdělaným zaměstnancům ve středním věku. Velká část mladších zaměstnanců naopak benefit buď nemá, nebo o něm vůbec neví. PAQ Research se proto přimlouvá za změnu postoje firem, právě u mladých hrají peníze navíc největší roli. Ti totiž mají před sebou dlouhý investiční horizont a čas může zainvestované peníze výrazně násobit. K základní částce totiž časem přibývají bonusy a zisky, a tak se pravidelně zvyšuje balík peněz, který fond navyšuje.

Výzkum také testoval, zda by lidi ke vstupu do reformovaného penzijka přiměl nějaký vstupní bonus. Reformovaným penzijním spořením se myslí fondy životního cyklu, které do 55 let investují dynamičtěji (takřka výhradně do akcií) a v důchodovém věku svou strategii zkonzervativňují (akcie postupně nahrazují dluhopisy).

Právě o jejich zavedení ministryně financí Alena Schillerová (ANO) usiluje. K tomu, aby lidé přešli z „líných“ penzijních fondů, které takřka nic nenesou, do výkonnějších investic, by šlo využít motivace penězi. Tedy nabídnout lidem vstupní finanční bonus, navrhují výzkumníci z PAQ Research.

Podle výzkumu ochota vstoupit do systému skokově roste ve chvíli, kdy stát nabídne jednorázový nástupní bonus vyšší než deset tisíc korun. Při takové podpoře deklarovalo jednoznačnou ochotu do fondů životního cyklu vstoupit až 18 % dotázaných, tedy téměř pětina.

To odpovídá zhruba 530 tisícům lidí ve věku 18-55 let, kteří by začali spořit nebo by přešli z transformovaných či dalších neefektivních fondů do fondů životního cyklu. Největší motivační efekt by nabídka měla u mladých lidí.

K prvnímu čtvrtletí 2026 spoří ve starých penzijních fondech 1,65 milionu aktivních účastníků. V tzv. transformovaných fondech, které sice zaručují nezáporné zhodnocení, ale mají minimální zisky, je uložena téměř polovina ze zhruba 660 miliard korun, které celý český systém penzijního spoření spravuje. V nových fondech (doplňkové penzijní spoření) aktivně spoří 2,24 milionu lidí, velká část z nich ale také volí konzervativní strategie.