Článek
Nedělní útok, při němž na Ukrajinu mířily balistické střely, stovky dronů i mezikontinentální raketa Orešnik, ruský vůdce Vladimir Putin zdůvodnil tím, co se stalo 22. května ve městě Starobilsk.
V tomto městě, okupovaném Ruskem od roku 2022, zasáhly ukrajinské drony dvě budovy stojící blízko sebe.
Podle Moskvy šlo o internát pedagogické školy a v troskách zahynulo 21 studentek. Kyjev tvrdí, že místo sloužilo jako základna ruských jednotek Rubikon, které vypouštějí drony proti Ukrajině.
Na ruských sociálních sítích se objevily snímky a oznámení o smrti dívek. Rusy dosazený správce Luhanské oblasti Leonid Pasečnik vyhlásil „státní smutek“ a média jsou plná fotografií a příběhů obětí.
Ukrajinci ale považují smutek i Putinovo volání po odvetě za pokračování propagandy. Vracejí se k údajné výpovědi obyvatelky Slovjansku z roku 2014 o tom, že ukrajinští vojáci ukřižovali malého chlapce.
„Nebyly tam děti, na seznamu mrtvých je i muž narozený v roce 1975. Podle mě operátoři dronů budovu internátu využívali a teď šíří pohádku, že to byla nějaká dětská kolej,“ napsala na facebooku ukrajinská reportérka Tetiana Popova, která se často pohybuje poblíž frontové linie a má své zdroje na okupovaných územích.
Server Realna Gazeta, který se věnuje situaci v Luhanské oblasti a jehož novináři jsou na straně Ukrajiny, považuje některá Ruskem zveřejněná jména obětí za skutečná.
Ukrajinský útok mířil na dvě budovy: starou cihlovou se dvěma patry a pak novou pětipodlažní hned vedle. Obě byly zničené.
Podle Realne Gazety Ukrajinci cílili na základnu ruských dronových jednotek, ale zasáhli i internát, kde byli civilisté. Server nicméně připouští, že je nesmírně těžké informace ověřovat.
Pozvánka na Donbas
Okupační správa Luhanské oblasti zakazuje zveřejňování fotografií a videí z míst ukrajinských útoků. Moskva nicméně akreditovaným zahraničním novinářům nabídla, aby do Starobilsku přijeli.
Britská BBC i americká CNN pozvání odmítly, na Donbas se ale vydali například reportér čínské státní televize, moskevský zpravodaj arabské satelitní televize Al-Arabíja nebo irský novinář, pracující pro státem řízený televizní kanál Russia Today.
Ruský exilový server Meduza s odvoláním na jednoho z novinářů napsal, že si mohli prohlédnout pouze trosky dvoupatrové budovy. Do té vedlejší, pětipodlažní, je ale Rusové nepustili.
Původně měli novináři slíbenou možnost mluvit se zraněnými v nemocnici, i to ale organizátoři bez udání důvodů zrušili.
Pětipatrová budova, do které se novináři nesměli podívat.
Odveta ani ne po dvou dnech
Masivní úder na Kyjev a další města, který Putin prezentoval jako odvetu, se uskutečnil v noci na 24. května, tedy necelých 48 hodin po úderu na Starobilsk.
Tak velký kombinovaný útok různými raketami, drony a bombami odpalovanými z letadel lze ale sotva připravit za tak krátkou dobu. Musel být naplánovaný už dříve.
Ruská armáda vyslala tu noc na Ukrajinu zhruba 600 dronů a 90 různých raket a střel, včetně Orešniku.
Putinův zahraničněpolitický poradce a předseda ruské Rady pro zahraniční a obrannou politiku Sergej Karaganov po Starobilsku prohlásil, že odveta jen vůči Ukrajině je málo a že by Rusko mělo začít trestat svými útoky také Evropu.
Ačkoliv nyní Moskva vyčítá Kyjevu oběti na životech civilistů, sama odmítá, že by při ruském bombardování umírali civilisté. „Rusko nikdy neútočí na civilní cíle,“ zní standardně používaná věta Putinova mluvčího Dmitrije Peskova.
Rusko v minulosti například odmítlo zodpovědnost za masakr více než 300 civilistů ve městě Buča v březnu 2022. Ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Ukrajinci vše zinscenovali. Ruští novináři, blogeři či opoziční politici, kteří o Buči informovali, dostali několikaleté tresty vězení.
