Článek
Podle společného prohlášení států budou nové podvodní drony vybaveny moderními systémy umožňujícími ochranu podmořské infrastruktury, průzkumné a sledovací operace, logistickou podporu i případné úderné mise.
Projekt vznikl v rámci bezpečnostního partnerství Aukus a první technologie by měla být připravena už příští rok.
Celková cena programu zatím zveřejněna nebyla. Britský ministr obrany John Healey však uvedl, že Londýn do projektu investuje 150 milionů liber, v přepočtu zhruba 4,5 miliardy korun.
Co je Aukus?
Jde o bezpečnostní partnerství Austrálie, Británie a USA, uzavřené v roce 2021. Jejím cílem je posílit obrannou spolupráci a rozvoj moderních vojenských technologií. Aliance je považována za reakci na rostoucí vliv Číny v indo-pacifickém regionu a zhoršující se bezpečnostní situaci v oblasti.
Austrálie díky spolupráci získá přístup k americké technologii jaderného pohonu ponorek a výrazné posílení svých obranných schopností. Británie a USA budou mít silnější vojenskou přítomnost v indo-pacifickém regionu.
Dohoda stojí na dvou pilířích:
- Pilíř 1: Jaderné ponorky
- Austrálie získá americké jaderné ponorky a později i novou generaci ponorek vyvinutou společně s Británií a USA.
- Pilíř 2: Moderní technologie
- Společný vývoj hypersonických zbraní, podmořských dronů, umělé inteligence a dalších pokročilých systémů.
Více se dočtete na BBC.
Oznámení zaznělo na bezpečnostní konferenci Shangri-La Dialogue v Singapuru. Ministři obrany všech tří zemí se zde snažili rozptýlit pochybnosti o tom, zda se projekty Aukus neposouvají příliš pomalu. „Příliš dlouho jsme v rámci Aukus více mluvili, než přinášeli výsledky,“ řekl Healey. „To se nyní pod vedením našich tří vlád změnilo.“
Aliance Aukus vznikla v roce 2021 a jejím nejznámějším projektem je vývoj jaderných ponorek pro Austrálii. Nový program představuje první významný projekt takzvaného druhého pilíře Aukusu, který se zaměřuje na pokročilé vojenské technologie. Vedle podmořské robotiky zahrnuje také vývoj hypersonických zbraní nebo systémů využívajících umělou inteligenci.
Podle prohlášení budou nové podvodní drony vybaveny moderními systémy umožňujícími ochranu podmořské infrastruktury, průzkumné a sledovací operace, logistickou podporu i případné úderné mise. Součástí projektu bude také vývoj senzorů a zbraňových systémů.
Healey zároveň oznámil vývoj senzorů a zbraňových systémů pro nové podmořské prostředky, které podle něj „rychle poskytnou britským ozbrojeným silám pokročilé bojové technologie“. Technologie má podle něj pomoci reagovat na hrozby. „Včetně těch namířených proti podmořským kabelům a potrubím, na nichž závisí velká část našeho každodenního života,“ uvedl.
Healey před měsícem obvinil Rusko z tajných operací zaměřených na kabely a plynovody ve vodách severně od Británie. Moskva tato tvrzení odmítá. Londýn navíc loni uzavřel s Norskem dohodu o společném sledování ruských ponorek v severním Atlantiku.
Britské úřady upozorňují, že Spojené království je napojeno na přibližně 60 podmořských kabelů a riziko jejich ohrožení roste. Za poslední roky podle nich vzrostl počet ruských plavidel zaznamenaných v britských vodách o třetinu.
Podezření z poškození podmořských kabelů se v posledních letech objevilo také v souvislosti s čínskými loděmi v okolí Tchaj-wanu nebo ve švédských vodách. Několik podobných incidentů zaznamenalo i Baltské moře.
Ministři obrany USA, Británie a Austrálie na dotazy BBC, zda je nový program přímo reakcí na aktivity Ruska a Číny pod hladinou moří, neodpověděli. Vyhnuli se také otázce, zda se projekty Aukus nerozvíjejí pomaleji, než se původně očekávalo.
Právě tempo programu vyvolává zejména v Austrálii stále více otázek. Jaderné ponorky vyvíjené v rámci prvního pilíře Aukus mají být hotové až ve 40. letech tohoto století, přestože Canberra potřebuje nahradit stárnoucí flotilu. Do té doby budou v Austrálii rotovat americké a britské jaderné ponorky a Austrálie má ve 30. letech převzít několik použitých plavidel od Spojených států.
Australský ministr obrany Richard Marles před příjezdem do Singapuru odmítl úvahy o alternativním řešení. Podle něj musí země v projektu pokračovat, protože neexistuje „žádný plán B“.
