Článek
Osmadvacetiletý Bohdan strávil na frontě více než dva roky. Po vážném zranění skončil v péči lékařů a během léčby začal užívat silná analgetika. Zpočátku mu pomáhala zvládat bolest, postupně se na nich ale stal závislým.
Dnes otevřeně mluví o problému nadměrného užívání návykových látek, který podle něj zasahuje mnohem více vojáků. „Válka vás donutí fungovat na hraně. Každý si hledá něco, co mu umožní vydržet další den,“ říká pro Seznam Zprávy. „Není to výjimka, je to realita fronty.“
Zároveň popisuje, že vojáci, včetně jeho samotného, o tom mluví poměrně bez zábran. Podle něj je to proto, že chtějí upozornit na realitu dlouhých nasazení, kdy je zkrátka velení nedokáže na frontě včas vystřídat, a následného vyčerpání. To vše ve válce, která už se zdá nekonečná a v níž mnoho z nich nemá dost prostoru ani času na zotavení.
„Nemáme důvod se stydět. Je to součást toho, čím si tam procházíme. Když jsi na frontě tak dlouho, naučíš se mluvit o věcech, které bys jinde možná skrýval,“ říká Bohdan.
Podobných příběhů už novináři zmapovali hned několik, a to na obou stranách fronty.
Problémy v zásobování
Kyjev čelí problémům se zásobováním vojáků na frontě. Systém zatěžují nejen ruské útoky, ale také korupce. Výsledkem jsou výpadky dodávek, které mají dopad na podmínky, ve kterých vojáci na frontě fungují.
Zneužívání drog a alkoholu provází prakticky každý moderní konflikt a ani válka na Ukrajině, která trvá už pátým rokem, není výjimkou.
„Stres narůstá a člověk si uvědomuje, že každý den může být jeho poslední,“ řekl stanici Deutsche Welle Ihor Alferov, psychoterapeut s více než dvacetiletou zkušeností v léčbě závislostí.
Vojáci jsou otevření, přesto jde o šedou zónu
Na tento dlouhodobý trend upozorňuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž je psychická zátěž u lidí vystavených ozbrojenému konfliktu mimořádně vysoká a v řadě případů vede k úzkosti, poruchám spánku či dalším projevům psychického stresu. V těchto podmínkách se pak někteří jedinci snaží krátkodobě tlumit bolest, úzkost nebo vyčerpání, a to i za cenu užívání návykových látek.
Na rostoucí rozsah problému upozorňují i další analýzy, podle nichž užívání návykových látek na frontě není jen rozšířené, ale v čase dále narůstá.
Ukrajina přitom zaznamenala v letech 2021 až 2023 největší nárůst trhu se syntetickými drogami ze všech sledovaných zemí, vyplývá z dat nevládní organizace Global Initiative Against Transnational Organized Crime. Index vzrostl o 4,5 bodu, což odborníci přičítají především dopadům ruské invaze.
„Zároveň jde však o téma, které zůstává takovou šedou zónou,“ upozorňuje pro deník The Guardian lékař Oleh Oliševskyj, který vede specializovanou rehabilitační kliniku v Kyjevské městské nemocnici.
Od začátku invaze léčí závislosti spojené s psychickými traumaty a říká, že přestože se o problému mezi samotnými vojáky často ví, na institucionální úrovni se o něm mluví jen velmi omezeně.
Přesný rozsah problému přitom zůstává nejasný. Ukrajinská armáda nezveřejňuje údaje o tom, kolik vojáků se potýká s psychickými problémy nebo závislostmi. „Nemyslím si, že se někdy dozvíme skutečná čísla. Nikdo je nesleduje,“ doplňuje Oliševskyj.
Amfetaminy a analgetika, méně opioidy
Průzkumy mezi ukrajinskými vojáky naznačují, že nejrozšířenější jsou stimulanty typu amfetaminů a také léky na předpis užívané proti bolesti či úzkostem, včetně silných analgetik, a v některých případech i substituční léčby typu methadonu.
Tyto látky jsou často spojovány se zvládáním fyzické bolesti po zraněních i psychického vypětí. Méně často se objevují syntetické drogy známé jako „sůl“ a opioidy.
Podle loňského průzkumu neziskové organizace 100% Life Rivne Network uvedlo 38 procent ukrajinských vojáků, že v posledních třech měsících užili amfetaminy, zatímco dvě třetiny přiznaly zkušenost s konopím. Přibližně 40 procent dotázaných zároveň uvedlo, že s nelegálními drogami přišlo do kontaktu už před nasazením.
K vojákům se drogy dostávají několika různými cestami – od neformálních výměn mezi samotnými vojáky, přes zásilky od rodin či dobrovolníků až po napojení na organizované zločinecké sítě. V některých případech si balíčky údajně objednávají přes aplikaci Telegram a dováží jim je pak soukromé přepravní služby.
„V novodobé historii neexistuje mnoho armád, které by bojovaly čtyři roky bez dostatečných rotací. Tito lidé se vracejí proměnění. Jejich biochemie je jiná, často ztrácejí zájem o rodinu, práci nebo kariéru a zvykají si na neustálé nebezpečí. Drogy pak mohou na čas pomoci tyto problémy otupit, ale samy se nakonec stávají dalším problémem,“ říká Alferov.
„Vypnutí“ po návratu
Obvykle to podle něj funguje tak, že během samotných bojových misí vojáci drogy neužívají. Prostor pro „vypnutí“ přichází až po návratu do relativního bezpečí, kdy psychika po dlouhém napětí uvolňuje stres jen velmi obtížně. Právě v těchto chvílích pak někteří sahají po různých látkách, aby zvládli přechod z permanentního ohrožení zpět do klidovějšího režimu, usnuli nebo otupili psychické vyčerpání.
Nejen Bohdan, ale i další vojáci, kteří se v minulosti k závislostem spojeným s nasazením vyjadřovali, popisují, že na Ukrajině stále panuje silné stigma. Postoje se však postupně mění a podle zdravotníků se dnes vojáci na léčbu dostanou častěji než dříve.
„Je tu už větší porozumění, ale stále hodně záleží na vašich nadřízených,“ říká Bohdan.
Podobně to popisuje i ukrajinský veterán Petro, který nyní pracuje na klinice léčby závislostí a pro britský deník The Guardian uvedl: „Zlepšuje se to.“
Na Ukrajině platí vůči drogám ve vojsku přísná politika nulové tolerance. Jakékoli užívání návykových látek může vést k sankcím, například ke ztrátě platu nebo bojového statusu. Někteří vojáci pak mají obavy také z toho, že by užívání návykových látek mohlo ovlivnit případné odškodnění pro jejich rodiny v případě úmrtí.
„Právě kombinace přísných pravidel a těchto obav vytváří prostředí, v němž lidé častěji problém skrývají a nevyhledávají pomoc,“ vysvětluje Alferov.
Prosazování zákazu se však mezi jednotkami výrazně liší. Zatímco někde se pravidla přísně vymáhají, jinde velitelé situaci přehlížejí, případně ji mohou tolerovat či dokonce usnadňovat výměnou za úplatky.
