Vyhublí Ukrajinci v první linii. Dodávky zásob na frontu váznou

Vyčerpaní, s propadlými tvářemi a vystouplými žebry. Právě tak vypadající ukrajinští vojáci se nedávno objevili na fotografiích, jež zveřejnili jejich příbuzní.

Šlo o čtveřici, která podle blízkých strávila měsíce na frontové linii bez pravidelného přísunu jídla a vody. Manželka jednoho z mužů vypověděla, že byli nasazeni v prostoru u řeky Oskil poblíž Kupjansku, kde bránili postupně se zmenšující úsek území.

Někdy k nim prý zásoby jídla nedorazily i deset dní, přičemž byli nuceni pít dešťovou vodu nebo rozpouštět sníh. Tělesná hmotnost některých z nich měla během služby spadnout z více než 80–90 kilogramů na zhruba 50 kilogramů.

Případ vedl až k odvolání jednoho z vysokých velitelů ukrajinského ministerstva obrany a vyvolal širší debatu o stavu zásobování jednotek.

Podle brigády šlo o logistické problémy v náročných podmínkách fronty, kde je doprava zásob dlouhodobě komplikovaná. Výměna velitele ale zároveň naznačila, že roli mohlo sehrát i selhání na úrovni řízení jednotky, jak uvedla manželka jednoho z vojáků.

„Je tu nový velitel,“ napsala. „Zavolal nám a řekl, že se situace řeší. A opravdu se řeší. Můj manžel mi napsal, že se konečně najedl víc než za posledních osm měsíců.“

Nové odhalení zapadá do širších nedostatků ukrajinského systému zásobování, což v posledních měsících opakovaně vyvolalo veřejnou debatu.

Systém je sice formálně centralizovaný a relativně moderní, v praxi ale závislý na fungování složitých logistických tras v bojových podmínkách i na tom, jak jednotlivé jednotky zvládají distribuci přímo v terénu.

Jídlo se nakupuje přes systém s názvem DOT a jeho pohyb je digitálně sledován. Samotné dodání k vojákům nicméně prochází dlouhým řetězcem zprostředkovatelů - dodavatelů, dopravců a zásobovacích důstojníků na úrovni jednotek. Na každém kroku tak může dojít ke zpoždění nebo výpadkům dodávek.

Klíčovou roli sehrávají právě zásobovací důstojníci na úrovni jednotek, kteří v praxi rozhodují o tom, jaké potraviny k vojákům poputují – a v některých případech i o tom, zda k tomu vůbec dojde.

Právě na této úrovni podle zjištění deníku Ukrajinska Pravda, který v rozsáhlém vyšetřování přinesl několik klíčových poznatků k celé problematice, vzniká prostor pro neformální dohody mezi zásobovacími důstojníky a dodavateli. Ti mají přímý kontakt s firmami a zároveň kontrolují příjem zboží v terénu, což z nich dělá klíčový článek celého řetězce.

Novináři popsali i konkrétní případy podezření z korupce. Jeden z nich se týká bývalého šéfa zásobování 25. výsadkové brigády Kosťantyna Sviridova, který měl podle vyšetřovatelů žít nadstandardním životem, zahrnujícím zahraniční cesty, luxusní auta nebo nemovitosti v zahraničí. Současně podle policie přijímal úplatky za přejímání nekvalitních nebo neúplných dodávek potravin.

Vyšetřovatelé tvrdí, že jednotky pod jeho dohledem dostávaly i zkažené potraviny, zatímco část dodávek byla formálně vykázána, ale ve skutečnosti nikdy nedorazila. Sviridov je nyní ve vazbě a čelí obviněním z podvodu, přijímání úplatků a legalizace výnosů z trestné činnosti.

Zástupkyně protikorupční rady při ministerstvu obrany Tetjana Nikolajenko podobné praktiky ilustruje na dalším příkladu: „Zástupci jedné známé potravinářské značky mi asi před třemi lety říkali, že je oslovil zásobovací důstojník s tím, že potřebují tři tuny klobásy. ‚Můžete přivézt jen jednu a půl a o peníze za zbytek se rozdělíme,‘ nabídl jim. Odmítli to. Podobné schéma ale funguje u řady dodavatelů.“

Omezit korupci na této úrovni má podle ředitele programu stravování agentury DOT Vladyslava Pavlenka změna systému zásobování. Do dubna 2024 byli dodavatelé přiřazeni ke konkrétním jednotkám, v posledních dvou letech se ale přešlo na regionální model.

„Pokud je dodavatel navázaný na jednu jednotku, je v pravidelném kontaktu se stejným zásobovacím důstojníkem. To vytváří prostor pro neformální vazby a případné manipulace. Když se jednotky přesouvají a mění se i dodavatelé, je mnohem menší pravděpodobnost, že budou společně organizovat korupční jednání. Neříkám, že korupce zmizí úplně, ale je výrazně menší než dřív,“ míní Pavlenko.

Jak Seznam Zprávy popsaly už dříve, korupce zůstává na Ukrajině rozšířeným problémem. Ani armádní zásobování tak není výjimkou. Podobné problémy se navíc objevují opakovaně.

Už v roce 2023 vyvolal skandál kolem předražených potravin (známý jako kauza „vajec za 17 hřiven“) politickou krizi a vedl k tlaku na reformu systému nákupů. Tehdy se ukázalo, že některé položky byly nakupovány za výrazně vyšší ceny než na běžném trhu, což umožňovalo dodavatelům manipulovat s nabídkami.

Na systémové slabiny upozornily i další případy. Protikorupční úřady například odhalily schéma, v němž se ztrácely stovky milionů hřiven určených na zásobování armády. Do něj byli zapojeni jak úředníci, tak dodavatelské firmy, které prostřednictvím kontraktů odváděly část prostředků mimo oficiální systém.

Na problémy se zásobováním upozornily i kontroly v roce 2024, které následovaly po stížnostech vojáků. Prověrky skladů odhalily opakující se problémy, včetně zhoršené kvality potravin, opožděných dodávek a rozdílů mezi objednaným a skutečně dodaným zbožím.

Vedle systémových problémů ale Ukrajina čelí i zásadně zhoršeným podmínkám přímo na frontě, kde logistiku stále více narušují ruské útoky na zásobovací trasy. Právě tento mix faktorů měl podle dostupných informací sehrát roli i v případu vojáků u Kupjansku, kteří se ocitli v kritickém stavu.

Situace podle ukrajinských médií vedla k zahájení vyšetřování ze strany vrchního velitele Oleksandra Syrského, které se zaměřuje na životní podmínky a fungování zásobování v bojových oblastech.

Dříve bylo zásobování ukrajinských pozic jednodušší, vojáci se k nim mohli dostat i vozidly.

V současnosti ale neustálá hrozba ruských útoků pomocí FPV dronů nutí vojáky překonávat i 10–15 kilometrů pěšky, aby se vůbec dostali do zákopů.

„Jakmile se drony staly masovou zbraní, začaly narušovat logistiku. Dříve jsme používali elektronický boj, teď Rusové začali nasazovat vláknově řízené drony,“ vylíčil Serhij, seržant přezdívaný Kutik, který slouží u 47. samostatné mechanizované brigády.

Elektronický boj proti těmto typům dronů nefunguje. Logistiku navíc komplikuje i nasazení tzv. mateřských dronů, které dopravují menší FPV drony hluboko za linii kontaktu.

„Teď čelíme systematickým útokům zaměřeným na logistické trasy, sklady, silnice vedoucí do měst i evakuační cesty,“ uvedl pro The Wall Street Journal mluvčí 11. armádního sboru Dmytro Zaporožec.