Hlavní obsah

Když lidé rozhodnou za architekty. Praha proměňuje vyšlapané stezky v chodníky

Foto: Rozálie Hněvkovská, Seznam Zprávy

Lidé si trasy krátí přes vyšlapané pěšinky.

Pražské městské části se začínají systematicky věnovat takzvaným toužebným stezkám - mnohé z nich dostanou nový povrch. Na Karlově náměstí však některé vyšlapané zkratky zmizí, protože ohrožují kořeny a růst zdejších stromů.

Článek

Pražské městské části se v rámci krajinné infrastruktury začínají zaměřovat na legalizaci vyšlapaných cest. Z Plánu udržitelné městské mobility vyplývá, že například Praha 13 plánuje v horizontu pěti let do roku 2030 rozsáhlé realizace pěšinek.

Cesty tato městská část legalizuje již v Centrálním parku, další zpevňování pěšinek připravují ve vnitrobloku Zvoncová. „Zde si obyvatelé přirozeně vytvořili pěšinu směřující k autobusové zastávce. Vzhledem k intenzitě využívání této trasy považujeme za vhodné její zohlednění v budoucích úpravách veřejného prostoru,“ přibližuje mluvčí Lucie Steinerová.

Pěšinky se zpevňují v přirozených trasách pohybu lidí, kteří si cestu nejčastěji zkracují k zastávkám MHD, do obchodů, škol nebo restaurací, kudy nevede přímá stezka. „Dělali jsme to například v Letenských sadech, kde byla vyšlapaná pěšina ke gymnáziu. V projektu byla pěšina původně navržena v jiné trase, ale při realizaci jsme se dohodli na potvrzení přirozeného tahu lidí parkem,“ říká mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman. Stejně tak došlo v minulosti k potvrzení přirozených cest v Seminářské zahradě na Petříně u vstupu z Hellichovy ulice nebo v Hradčanské.

Na plynulé propojení ulic se přitom v urbanistických plánech často zapomíná. V blokové zástavbě Vinohrad či Nuslí by měly přechody přirozeně pokračovat v linii chodníků, ne vždy to ale funguje. „Na sídlištích pak bývá častým jevem, že prostranství kolem domů nebyla promyšleně plánována, jsou tvořena trávníky, parkovišti, cestami a silnicemi, které celkově logicky nenavazují a bývá v nich i obtížná orientace,“ popisuje vedoucí komunikace Institutu plánování a rozvoje (IPR) Matouš Hutník. Doplňuje, že v některých případech si lidé vyšlapou nové cesty, když situaci změní dostavba nových domů.

Na zlepšení prostranství se podílí Odbor památkové péče pražského magistrátu, IPR a Národní památkový ústav. Instituce vyhodnotí, zda vyšlapaná cesta dává logiku a navrhnou možnou úpravu parku. Iniciátorem změn pak bývá převážně příslušná městská část.

„Městské části ale zpravidla nemají na realizaci dostatek prostředků nebo nemají ve správě příslušné pozemky. Rozhodnutí o financování a realizaci projektu tak často leží na Radě hlavního města Prahy,“ vysvětluje Hutník a doplňuje, že proces rozhodování je zdlouhavý a složitý.

I z toho důvodu v některých lokalitách, kde se plánují rekonstrukce, vznikají takzvané soutěžní dialogy, kde architekti a odborníci jednají s komisí s cílem nalézt vhodné řešení k proměně prostoru. Vítězný návrh vzešel rovněž v rámci soutěžního dialogu, který byl realizován v roce 2018 k nové podobě Karlova náměstí. Předstihové práce byly na náměstí zahájené v lednu letošního roku, v červnu se dokončují. V následujících dvou letech pak začne kompletní revitalizace parku.

Některé pěšinky město zasype

V etapách realizace Karlova náměstí dojde k úpravě obvodových cest, které umožní zkrácení pohybu podél travnatých ploch. Ačkoli se projektanti snaží přizpůsobit přirozeným trasám chodců, některé pěšinky v parku se budou zasypávat. Cílem je ochránit záhony a kořenové systémy stromů a upravit pěšinky tak, aby lidé mohli přirozeně procházet parkem bez poškození travnaté plochy.

„Stávající stromy a keře jsou kostrou celého parku. Jejich ochrana je tak nesmírně důležitá. V současnosti ale velmi trpí sešlapem, tím pádem se k nim nedostává dostatečné množství vzduchu a vody. Již během soutěžního řízení byly vytipovány velmi hodnotné stromy, které si zaslouží zvláštní péči. Proto probíhají zmíněné předstihové práce, aby stromům vylepšily růstové podmínky a tímto jim také snížily stres ve fázi budoucí stavby,“ vysvětluje Adéla Ruprecht Chmelová, zástupkyně jedné z vítězných společností Rehwaldt Landscape Architects.

Foto: Institut plánování a rozvoje

Vyšlapaná cestička k tramvajové zastávce na Karlově náměstí

Park je podle Chmelové nejvíce namáhán v oblasti obvodových valů, kde dochází k tvorbě zkratek a průšlapů. Do návrhu architekti proto přidali čtyři nové vstupy ze západní strany a dva nové vstupy ze strany východní.

„Časté trasy směřují od přechodů směrem k nemocnici, do ulice Ječné nebo do ulice Spálené. Pro trasu směrem k nemocnici byl přímo v návaznosti na přechod přidán v západní části nový vstup a jihovýchodní vstup upraven pro lepší prostup. Směrem do ulice Ječné bude průchod příjemnější díky novému vstupu v blízkosti zastávky a také upravené cestní sítě kolem centrálního trávníku,“ přibližuje Chmelová, že návrh respektuje památkové hodnoty náměstí, které byly upraveny v roce 1884 na podnět zahradního architekta Františka Thomayera.

Doporučované