Článek
Z nedalekého kostela svatého Jana Křtitele se ozývají náboženské popěvky spojené s děkovnou mší u příležitosti blahořečení Jana Buly a Václava Drboly. Komunisti je v roce 1951 odsoudili v takzvaném babickém procesu a následně popravili.
Obří fotografie obou kněží na lidi shlíží i z okenice kostelní věže. Lukov u Moravských Budějovic si během neděle připomíná první novodobé české mučedníky.
Z lavičky na předzahrádce hemžení lidí, kteří přijeli zavražděné faráře uctít, pozoruje Anna Turková.
„Všechno mě bolí, tak už jsem ke kostelu nešla,“ říká 86letá žena. Patří k několika posledním pamětníkům, kteří události ze začátku padesátých let minulého století zažily.
„Protože tenkrát mi bylo 11 let a on už byl vysvěcený. Pamatuji si jeho rodiče, s nimi moji rodiče kolikrát mluvili,“ říká a přidává příběh o tom, jak se po obci tradovalo, že maminka Jana Buly psala dopis prezidentu Klementu Gottwaldovi. „Že by syna chtěla aspoň vidět, ale oni ji k němu nepustili. To si pamatuji,“ říká Anna.
Případ Babice
V létě roku 1951 byli v jihomoravské vesnici Babice u Moravských Budějovic zastřeleni tři funkcionáři KSČ.
Čtveřice atentátníků byla dopadena hned druhý den – 3. července 1951. Následovalo bleskové zmanipulované vyšetřování, během něhož se komunistické moci podařilo zatáhnout do případu katolickou církev, jež pro KSČ představovala hlavního ideového protivníka. A další významnou sílu odporu: vážené místní sedláky, kteří vzdorovali kolektivizaci.
V následných procesech bylo odsouzeno na 100 lidí, z toho 11 k trestu smrti. Mezi prvními byl popraven – kvůli údajnému spolčení s atentátníky – i babický farář Václav Drbola. Na smrt komunisté poslali ještě další dva faráře – Jana Bulu a Františka Pařila z blízkých farností.
„Lidé si to tenkrát hodně brali. Ale nemohli s tím nic udělat. Byla jiná doba, muselo se to nechat být,“ popisuje dění v obci osmdesátnice.
Vybavuje si i to, jak se účastnila pohřbu tří zavražděných v Babicích. „To jsem ale byla ještě mladá žaba,“ dodává.
Přísnější učitel, vzpomíná žák na Drbolu
Osmdesátník Miroslav Vecheta v Babicích, kde působil druhý komunisty mučený a zavražděný kněz Václav Drbola, říká, že se mu už vzpomíná těžce.
„Už to v tom věku tak neumím popsat,“ omlouvá se úvodem, poté co otevírá dveře na dvůr svého stavení situovaného prakticky přes ulici od kostela, kde kněz působil.
„Tady se tím žilo od začátku. Na takovou malou vesnici to bylo něco,“ poznamenává.
Busta Václava Drboly v Babicích u fary.
„On mě Václav Drbola dokonce učil. Bylo mi osm let, když se to stalo. V sobotu jsme šli na prázdniny a v pondělí 2. července došlo k té nešťastné události v místní škole,“ vybavuje si s tím, že kněz ho jeden rok učil náboženství. Na rozdíl od předchůdce byl prý kněz, ze kterého už je dnes mučedník, přísnější. „Když to teda posuzuji jako žák,“ upozorňuje osmdesátník, že jde o vzpomínky mladého kluka.
Nešťastnou událostí pak Miroslav Vechetka myslí střelbu v babické škole, kde se sešli místní funkcionáři a po desáté hodině tam vtrhli útočníci a začali střílet. Na místě zemřel podle Miroslava Vechety i jeho učitel.
Reportáž z blahoslavení mučedníků:
Kněze podle něj přitom komunisté už dávno měli. „Žádnou činnost nevyvíjel. Byl do toho vtažen. Akorát, že ho členové té skupiny navštěvovali,“ říká.
Zadostiučinění, zní od místních
Odkaz obou novodobých mučedníků do Lukova i po hlavním sobotním blahořečení přilákal vyšší stovky až tisíce lidí.
„Nával se čekal. Ale myslím si, že se to zvládlo,“ hodnotí před lukovským kostelem dobrovolný hasič Michal.
Právě hasiči sehráli důležitou roli, když přijíždějící ze všech stran navigovali na improvizované parkoviště za obcí, kousek od rodného domu Jana Buly.
Pocta Janu Bulovi u školy v Lukově, kde se narodil.
„Nejsme křesťani. My jsme Jana Bulu neznali, ale jsme sousedi. A když je taková akce, tak jsem chtěla vzít mamku,“ popisuje sousedka, která se představuje jako Virgulová.
Místní jak v Lukově, tak v Babicích mluví o tom, že blahořečení chápou jako zadostiučinění.
Na náměstí zase Vlasta Hrčková, která dorazila z Brna, popisuje, že dorazila i z úcty k biskupovi Vojtěchu Cikrlemu, jenž blahořečení započal.
Paní Jitka z Oponešice zase říká, že se na děkovné mši bylo nad čím zamýšlet. „Že máme za co prosit a děkovat. A že mi Pan Bůh už tolikrát pomohl,“ popisuje.
Kněží Bulu s Drbolou oběsili po vykonstruovaném procesu v takzvaném babickém případě. Zavraždění tří komunistických funkcionářů v Babicích na Třebíčsku posloužilo komunistům v tažení proti církvi a velkostatkářům. V procesu neuniklo trestu přes 100 lidí, jedenáct z nich skončilo na popravišti.
„Je důležité uchovávat historickou paměť na tyto události a vyvarovat se toho, abychom sklouzli zpět k podobným autoritativním tendencím,“ říká historik z Akademie věd Jaroslav Šebek.
Aktualizace: Z článku jsem vypustili informaci o tom, že biskup Vojtěch Cikrle se blahořečení nedočkal. Za chybu se omlouváme.
