Článek
Americký prezident Donald Trump k obhajobě svého rozhodnutí podniknout nové údery na Írán využil i klip z epizody politického seriálu Západní křídlo (The West Wing) z roku 1999.
Fiktivní prezident v podání Martina Sheena v ní zvažuje reakci na sestřelení amerického letadla na Blízkém východě. Stejně tak Trump v pondělí reagoval na sestřelení amerického vrtulníku Apache. V realitě nikdo nezemřel, posádka se stačila evakuovat. Írán popírá, že by v danou chvíli v oblasti, kde helikoptéra létala, operoval.
Sheenova postava se v seriálu radí se svým týmem, jestli má být odpověď na incident „proporční“, nebo naopak důrazná, aby Spojené státy daly jasně najevo, že zabíjení Američanů nepřipustí.
Trumpův klip odkazoval jen na tuto debatu, už neobsahoval pozdější část epizody, kde seriálové postavy dospěly k tomu, že zvolí právě proporční reakci. Důvodem byly obavy, že důrazná odpověď by vedla k vysokému počtu civilních obětí.
Trump nechce eskalovat
I reálné americké vojsko noční údery prezentuje jako „proporční“ a „sebeobranné“. Cílem měla být íránská protivzdušná obrana, stanice pozemní kontroly a průzkumná radarová zařízení v blízkosti Hormuzského průlivu.
O nočních úderech:
Je otázkou, jestli údery jako „proporční“ vnímá i Írán, který vzápětí ohlásil útoky na základny USA v regionu Perského zálivu. Při pohledu na americkou stranu to ale vypadá, že Spojené státy konflikt s Íránem momentálně nechtějí eskalovat.
Svědčí o tom nejen reakce na sestřelení vrtulníku Apache. Jde hlavně o Trumpovy snahy přimět Izrael ke zdrženlivosti, ať už v postupu vůči samotnému Íránu, nebo v úderech proti radikálům z libanonského Hizballáhu.
Dalším náznakem jsou také výroky amerických představitelů, že dohoda s Íránem se možná blíží, byť to už tvrdili mnohokrát. Trump sice ve středečním rozhovoru pro stanici Fox News pohrozil dalšími údery, protože vyjednávání podle něj trvá už dlouho, ale podobná vyjádření už také pronesl víckrát.
Poslední dny zároveň jasně ukázaly, že Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v odhadu íránské reakce na celou válku přepočítali.
Když na konci února konflikt zahájili, mluvili o možnosti pádu režimu, vyzývali íránský lid k akci, Trump několikrát zmínil, že nové íránské vedení bude „racionálnější“. Věřili, že zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího bude pro režim tak velkou ránou, že se zhroutí, nebo podvolí.
Íránská nová realita na Blízkém východě
Místo toho dostali vedení, které se v zájmu zachování režimu nebojí riskovat. A nedělním útokem na Izrael se Teheránu zároveň podařilo rozšířit hranice toho, co si může v regionu dovolit.
Írán totiž na židovský stát neutočil v odvetě za útoky na své území, ale na svého spojence z Libanonu - Hizballáh. Až doteď sám otevřeně na podobné akce neodpovídal, využíval k tomu zástupné síly roztroušené po regionu jako právě Hizballáh, ale také milice v Iráku či húthíjské rebely z Jemenu.
„Cílení na Izrael v reakci na útoky v Libanonu se jeví jako signál z Teheránu, že jeho červené linie už se nezastavují na jeho vlastních hranicích a že jeho lídři jsou připraveni nést větší riziko,“ napsal analytik americké stanice CNN Abbas Al Lawati.
Íránský arzenál zůstává
Vše nasvědčuje tomu, že rychlý pokles íránské raketové palby v prvních dnech války s USA a Izraelem nebyl způsoben demolicí arzenálu. Írán si zachoval část svých raketových a dronových kapacit. A teď je začal používat.
Írán už několik týdnů dává najevo, že nepřistoupí na mírovou dohodu, která by nezahrnovala konec bojů v Libanonu. Izrael to odmítá, ale Trump to fakticky přijal, když vyzval Netanjahua, aby íránskou palbu neopětoval.
„Trump nepřímo ukázal, že přistupuje na to, že mezi tím, co se děje v Libanonu, a tím, co se děje v Zálivu, je souvislost,“ vyhodnotil kroky amerického prezidenta analytik britské BBC Jeremy Bowen. Z tohoto pohledu už tolik nezáleží na tom, že ho izraelský premiér neposlechl.
Podle izraelského geopolitického experta a bývalého Netanjahuova poradce Jonatana Adiriho Írán nejen agresivně testuje hranice, ale už vytváří na Blízkém východě novou realitu a nutí Izrael přehodnotit možnosti celého konfliktu.
„Můžete si Írán představit jako Izrael 8. října,“ odkázal Adiri v rozhovoru pro izraelskou stanici 103FM na situaci v židovském státě po krvavém útoku palestinského teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023.
„Írán si uvědomuje, že se musí dostat do konfliktu s ostatními, vyrazit a znovu vytyčit hranice – vůči svým sousedům, vůči Izraeli a samozřejmě také vůči Američanům,“ dodal expert.
Před současnou válkou Írán sázel hlavně na své odstrašující schopnosti a na cizí útoky reagoval proporčně.
Když se v roce 2020 v době prvního Trumpova mandátu mstil za americký útok na velitele Revolučních gard Kásima Solejmáního, zaútočil sice na americkou základnu v Iráku, ale svého nepřítele předem upozornil, aby se vojáci mohli schovat. Podobný scénář se odehrál loni v červnu po americkém úderu na íránská jaderná zařízení.
Teď Teherán ukazuje, že se vojenskou i ekonomickou moc nebojí reálně použít. „Po desítkách let je to poprvé, kdy má regionální mocnost prostředky, schopnosti i odhodlání použít tvrdou sílu proti izraelským vojenským manévrům nebo agresi proti třetí straně,“ narážela Trita Parsiová z amerického think tanku Quincy Institute v rozhovoru pro CNN na íránskou odvetu za izraelský úder v Libanonu.
Omezené americké možnosti
Spojené státy mají v nastalé situaci v podstatě jen dvě možnosti, soudí bývalý izraelský vojenský přidělenec ve Washingtonu a analytik think-tanku Atlantic Council Danny Citrinowicz.
První je přistoupit na dohodu s Íránem, která už v první fázi zmírní ekonomické sankce vůči teokratickému režimu.
„Bez ohledu na to, jak velký tlak se uplatňuje, Teherán konzistentně ukazuje, že z této své pozice neustoupí,“ napsal expert na síti X. Trump ale chce, aby se Írán nejdřív vzdal kapacit na výrobu jaderné zbraně a zbytků obohaceného uranu.
Pokud na to USA nepřistoupí, musí podle Citrinowicze počítat s tím, že konfrontace s Íránem se budou neustále opakovat a kdykoli se můžou vymknout kontrole.
„Ani omezená vojenská akce s cílem oslabit Írán by zásadně nezměnila vyjednávací pozice Teheránu. Nestalo se to v minulosti a je jen málo důvodů věřit, že by se to stalo teď. Írán z poslední série útoků vychází s přesvědčením, že dokáže strávit tlak a reagovat na útoky,“ domnívá se Citrinowicz.
Na druhou stranu Donalda Trumpa tíží domácí problémy. Válka s Íránem není ve Spojených státech populární, Američané už dlouho pociťují zdražení ropy a republikáni se obávají tvrdé porážky v listopadových volbách do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu.
