Hlavní obsah

Letní knižní tipy bez braku. Román z korporátu i kniha o rozděleném Česku

Foto: Seznam Zprávy

Dobrým čtením k vodě může být postapokalyptická sci-fi, sociologické sondy i román norského nobelisty.

Pod knihou se na pláži dobře spí. To ale neznamená, že si s sebou na dovolenou nemůžete vzít náročnou četbu. Třeba román o práci v korporátu, alternativní verzi Huckleberryho Finna nebo knihu o rozdělené české společnosti.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Chlebíček, ve kterém Jonáš Zbořil a kulturní rubrika SZ každý čtvrtek glosují dění v současné kultuře a přinášejí tipy na nové seriály, filmy, hudbu a knihy. Pokud vás Chlebíček zaujme, přihlaste se k odběru!

Málokdo na dovolené vydrží nekontrolovat pracovní mail. Ani následující knižní tipy se práci nevyhýbají, ale možná vám ji alespoň na chvíli znechutí. Román Španělky Beatriz Serrano vypráví o prázdnotě, kterou člověk zažívá ve zbytečném zaměstnání, reportáž Služky pro všechno zase rekonstruuje životy polských posluhovaček.

Náročným čtenářům doporučuji i osmisetstránkový román norského nobelisty Jona Fosseho nebo básnicky laděné prózy Marka Šindelky či Oceana Vuonga. A také další díl vtahující sci-fi série Františka Kotlety a Kristýny Sněgoňové. Kdo říkal, že postapokalypsa na prázdniny nepatří?

Beatriz Serrano – Nespokojenost

Přeložila Romana Bičíková

„Můžeš to zopakovat, Mónico?“ ptá se Marisa, hrdinka románu Nespokojenost, při ranní online poradě, zatímco si do svého zápisníku maluje „penis s ručičkama v bok“. Naučila se, že práce je prostě jenom role, kterou je potřeba hrát. „Umím dělat vtipy, abych prolomila ledy, vím, na co se ptát, abych působila soustředěně a zaujatě. A vím, co říkat, aby čas plynul rychleji, ale já nemusela až do šesti vlastně nic moc dělat,“ vysvětluje Marisa. Vede zdánlivě spokojený, instagramovými filtry přeleštěný život. Jenže iluze se brzy začne rozpadat.

Román spisovatelky Beatriz Serrano si za svůj satirický pohled na korporátní práci, konzumerismus i faleš sociálních sítí vysloužil pozornost nejen ve Španělsku a zařadil se tak třeba po bok podobně laděné italské satiry Perfection od Vincenza Latronica – i ta vyjde zanedlouho česky, dokonce ve stejné edici. Nespokojenost je ideální četba na dovolenou, která vás odradí od nutkání kontrolovat mailovou schránku. Mimochodem, do tandemu k ní se perfektně hodí i v češtině nedávno vydaná přelomová publikace Práce na hovno od britského antropologa Davida Graebera.

Viktorie Hanišová – Hoří ti táta

Nezní to jako zrovna odpočinková četba. Spisovatelka Lada se dozvídá, že se její otec upálil před budovou Poslanecké sněmovny. Truchlení a šok z náhlé ztráty se potkává s tvůrčí krizí – nakladatelství si žádá nový rukopis. Jak psát o tragickém příběhu druhého člověka? Blízkého, přitom cizího? Hanišová, jedna z nejosobitějších autorek současné české prózy, se tentokrát pustila do společenského románu. Zkoumá kořeny politického populismu i rozděleného národa. A o tragických věcech dokáže psát tak, že se jim člověk dokáže, byť unaveně, smát.

Jon Fosse – Septologie

Přeložila Daniela Mrázová

Při cestě na pláž se trochu pronese, prý by se vlastně měla číst v zimě. Ale kdy jindy než na dovolené si lze najít čas na pořádné bichle? Román Septologie norského nobelisty Jona Fosseho má téměř 800 stran, přičemž text tvoří jediná dlouhá věta. Hrdinou knihy je stárnoucí malíř Asle, který se připravuje na svou každoroční vánoční výstavu, pak ale potká své alter ego stejného jména. Nebudeme se tvářit, že v Septologii jde o zápletku. Hlavní roli tu hraje život, smrt, láska, umění i tajemství. Číst tuhle knihu je jako poslouchat svůj vnitřní hlas a ponořit se do proudu myšlenek, které jinak vyslovit nejde.

František Kotleta, Kristýna Sněgoňová – Atomové šelmy: Aréna

Kotleta a Sněgoňová píšou knihy, kvůli kterým zapomenete vystoupit z vlaku. Z jejich fantasy a sci-fi příběhů je cítit naprostá oddanost tvorbě a bezprostřední radost, kterou u vymýšlení zápletek i hrdinů zažívali. Společné jméno si udělali u mimozemské série Legie, teď rozjeli postapokalyptické Atomové šelmy.

Svět se změnil v pustinu, kde se přeživší musí bránit zmutovaným, agresivním bestiím. Útočištěm jsou poslední kryty nebo opevněná města. Jedním z nich je i Aréna – místo, kde se od obchodníků z dalekých krajů dá koupit cokoli (včetně nejdůležitějšího předmětu dnešního světa), ale také snadno zemřít. Přichází tam i mladý hrdina Šerif a jeho parťačka Kris. A musí se jim podařit odejít po svých. Atomové šelmy skvěle míchají napětí i přihlouplý humor – přesně tak, jak by to měly dělat knihy, které si chcete sbalit do krosny. Mimochodem, venku už by měl být i třetí díl!

Percival Everett – James

Přeložil Jiří Hanuš

Pamatujete si Dobrodružství Huckleberryho Finna? Laureát Pulitzerovy ceny Percival Everett převypravuje legendární příběh z pohledu černošského chlapce Jima. Spolu s Huckem utíká podél řeky Mississippi, aby získal svobodu – a tentokrát jde o vážnou věc. Musí i zabíjet a neváhá se rvát o životy dalších otroků. Everett ukazuje boj o svobodu i filozoficky – Jim tráví dlouhé kusy cesty polemizováním s Rousseauem nebo Voltairem. Jindy prostě jen bojuje s vlastním pocitem osamocení, jaký může chápat jenom člověk, kterému ostatní odepřeli status lidské bytosti. Román James není zrovna odpočinková četba, ale podobně jako na Twainovu verzi se na něj bude těžko zapomínat.

Marek Šindelka – Systémy něhy

Vyšla na jaře, ale už teď se o nové knize Marka Šindelky mluví jako o tom nejlepším, co se v české próze v posledních letech objevilo. Systémy něhy vynikají hlavně svým jazykem. Dlouhá souvětí překypující obrazností a hlavně přesností, s níž Šindelka nachází spojnice mezi lidským a nelidským, emocemi a technologiemi, chaosem a systémy. Román, v jehož středu stojí hudebnice Ada, se zabývá vztahem mezi ní a jejím záhadami opředeným otcem, ale také naší neustálou potřebou vytvářet kolem sebe ochrannou síť tabulek, algoritmů a programů. Proč potřebujeme iluzi dokonalosti? A co se stane, když se začne rozpadat? Kniha pro čtenáře, které zajímá systém lidské ruky i magie magnetofonového krystalku.

Ocean Vuong – Císař radosti

Přeložila Zuzana Šťastná

Edice Hlas nakladatelství Vyšehrad cílí na mladé čtenáře a dělá to skvěle. Kromě korporátní elegie Nespokojenost v ní letos vyšel také nový román vietnamsko-amerického spisovatele a básníka Oceana Vuonga, Císař radosti. Svět ohromil už svým prozaickým debutem Na Zemi jsme na okamžik nádherní, teď se vrací s dalším básnicky vykresleným příběhem. V jeho středu stojí devatenáctiletý Hai a jeho nepravděpodobné přátelství s dvaaosmdesátiletou Grazinou. Potkají se těsně předtím, než se mladík rozhodne skočit z mostu do řeky. Vuong svůj románový svět trpělivě skládá jako mozaiku básnických obrazů, ve kterých hledá odpuštění i pospolitost.

Joanna Kuciel-Frydryszak – Služky pro všechno

Přeložil Michael Alexa

Moc se o nich nemluví, ale nic by bez nich nebylo. Polská reportérka napsala knihu o služkách – většinou neviditelných ženách, které udržovaly domácnosti v chodu. Často přitom riskovaly vlastní krk. Jejich práce neměla téměř žádnou zákonnou normu, nábor probíhal poloanonymně, aniž by dívky tušily, ke komu jdou sloužit a za jakých podmínek. Joanna Kuciel-Frydryszak svou knihu vytvářela s pomocí archivních dokumentů a zapomenutých svědectví. Čtenářům nabízí unikátní sondu do minulosti. Číst tuhle knihu je jako vejít do přelomu století vchodem pro služebnictvo.

A když jsme u unikátních sociologických sond, musím doporučit ještě dvě tuzemské publikace. Sociolog Daniel Prokop, autor bestselleru Slepé skvrny, se vrací s knihou Spravedlivý růst, v níž přemítá nad stovkami malých, přehlížených nespravedlnosti ve zdánlivě rovnostářském Česku. Jeho oborový kolega Pavel Pospěch zase popsal, proč se společnost čím dál více individualizuje. Osamělí hrdinové by vám v kufru neměli chybět, ať už pojedete kamkoli.

V plném vydání newsletteru Chlebíček toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých kulturních tipů od našich redaktorů i čtenářů. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každý čtvrtek přímo do své e-mailové schránky.

Doporučované