Do důchodu ještě dřív. Češi před penzí míří v tichosti na úřad práce

Důchod pro mnoho seniorů neznamená faktický konec jejich pracovní aktivity. K tomu v tichosti dochází už dříve, ukazují závěry nově zveřejněné důkladné analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí.

„Odchod do důchodu často začíná dávno před přiznáním penze. Přibližně 40 procent osob nevykazuje souvislou pracovní aktivitu až do důchodu, přičemž kritickým obdobím je zejména posledních 12 až 24 měsíců před jeho přiznáním,“ stojí ve shrnutí dokumentu, který má mimo jiné sloužit jako další pohled do debaty o důchodovém věku.

„Potřebujeme chytrá opatření, která budou více odpovídat skutečné situaci starších lidí a pomohou jim zůstat ekonomicky aktivní tam, kde je to možné,“ komentoval zjištění ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka z hnutí ANO.

Ministerský odbor statistik a analýz trhu práce rozebral data téměř čtvrt milionu lidí, kteří odešli do důchodu v předcovidových letech 2017 až 2019. Následující roky už mohou být podle autorů zkreslené taktizováním – například i proto, že v roce 2022 došlo k tomu, že bylo pro část seniorů výhodnější odejít do předčasného důchodu.

Analytici ministerstva z 245tisícového vzorku pak náhodně vybrali 27 tisíc respondentů, u kterých podrobně zmapovali, co dělali posledních pět let před pobíráním důchodu. Brali v potaz pracující lidi i data o pracovní neschopnosti, evidenci na úřadu práce a příspěvku na péči, aby zachytili i osoby starající se o své blízké.

Ukázalo se, že bezmála 60 procent respondentů je do důchodu zaměstnaná či podniká. Dalších téměř devět procent je už dlouhodobě mimo pracovní trh například jako nezaměstnaní nebo třeba kombinují invaliditu a nezaměstnanost. A 21 procent míří do důchodu z evidence úřadu práce.

Podle ředitele odboru a spoluautora analýzy Jiřího Šatavy hned dvě indicie ukazují, že část těchto lidí využívá evidenci v úřadu práce a podporu v nezaměstnanosti jako překlenovací období mezi prací a důchodem.

„První je, že lidé míří na úřad práce jedenáct měsíců před důchodem, což je maximální délka podpůrčí doby. A druhý pohled vychází z výpočtu podpory v nezaměstnanosti. Tam totiž zjistíme, jestli ze zaměstnání odcházejí sami, nebo jsou odejiti. A posledních 11 měsíců se zvedá ta část, která odejde sama,“ podotýká Jiří Šatava.

Fakt, že senioři jsou poslední měsíce před důchodem nezaměstnaní, nemusí mít zásadní dopad na výši penze. Doba strávená na úřadu práce se počítá jako doba pojištění, i když je ve výpočtu krácená na 80 procent, vysvětluje Martin Kohoutek, poradce s výpočtem důchodů z portálu Duchodspravne.cz.

Podle něj je důležitá mimo jiné délka evidované doby pojištění. Čím je delší, tím méně se to projeví na případné změně výše penze.

Martin Kohoutek odhaduje, že se nezaměstnanost těsně před důchodem může v těch horších případech propsat na výši penzí v řádu stokorun, u vyšších důchodů pak až tisícikorunou. „Je vhodné to mít spočítané, aby si člověk neuškodil,“ dodává expert na výpočet důchodů.

Jiří Šatava z ministerstva zase zmiňuje, že analýza nasvěcuje skupinu seniorů, na kterou by se mohla zaměřit státní podpora v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.

„V zásadě říkáme, že těch devět procent, které jsou dlouhodobě mimo trh práce zachránit asi také jde. Ale soustředit se na ně v předdůchodovém věku, je už pozdě. Jsou už dlouho mimo trh práce a rozpohybovat je bude hrozně těžké,“ říká.

Naopak lidé, kteří dobrovolně míří do evidence úřadu práce, mohou představovat vhodné kandidáty, na které by se stát měl zaměřit.

„Pokud se bavíme o tom, že aktivní politika by měla mířit na seniory, tak tohle jsou oni. Tohle je ta skupina, která dává smysl,“ je přesvědčený spoluautor analýzy.

Stanovení důchodového věku zůstává v Česku živým tématem. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS) prosadila jeho postupný růst na 67 let, hnutí ANO však v loňských volbách uspělo mimo jiné s heslem „Volte důchod už v 65 letech“. Opětovné zastropování věku pro odchod do penze je jedním z klíčových bodů v programovém prohlášení současného kabinetu Andreje Babiše.